Chtěl bych ČVUT hlavně spojit

"Budu vystupovat podobně jako dirigent," říká Vojtěch Petráček (53), jenž povede pražskou techniku. Ta je rozdělena. V poslední době ji – za vedení končícího Petra Konvalinky – stíhaly kauzy typu angažování dotačního mága Miroslava Elfmarka.

- Proč jste před volbou nechtěl s médii, včetně LN, jako jediný z pěti uchazečů mluvit?

Volba rektora je sama o sobě komplikovaná záležitost, odehrává se uvnitř školy a přidávat k tomu reakce přes média se mi zdá jako nešťastná komplikace. V rámci univerzity však žádné ticho nepanovalo – diskutoval jsem tam se všemi relevantními aktéry.

- Před čtyřmi lety, když jste prvně kandidoval proti Konvalinkovi, jste ovšem s rozhovorem pro tehdejší Českou pozici souhlasil... Změnilo se něco?

To bylo úplně jiné – řekl bych, že ve volbách člověk nikdy nevstoupí dvakrát do téže řeky.

- Jak vnímáte, že jste vyhrál v nejnapínavější možné variantě volby – ve třetím kole o hlas a v pátém jste též získal jen o jeden hlas víc. Máte slabý mandát?

Je to tak trochu osud – tak to funguje v akademickém senátu. V rámci instituce, která je nyní v poněkud komplikované situaci, se dá už z principu očekávat, že budou těsné výsledky. Dobrý pocit mám z předposledního kola, které srovnalo pozici mou a profesora Konvalinky. Zde vidím jasnou preferenci k vizi budoucnosti, již jsem představil. Nevidím výsledek posledního kola jako slabý mandát, neboť to, co bych rád přinesl ČVUT, bude výhodné pro všechny součásti univerzity.

- Jste členem akademického senátu. A hlasoval jste, že?

Hlasoval jsem tajnou volbou.

- Vyčítal vám už někdo, že jste ze senátu předtím neodstoupil?

Senátorům jsem to hned na počátku volební kampaně vysvětlil – každý mohl zvážit, zda mu to vadí, či ne. Sdělil jsem jim, že moje kandidatura na rektora je pokračováním toho, co jsem dělal v senátu a se silným mandátem – zasazení se o změnu. To, co je aktivně vtěleno do rektorského programu, bylo v mém programu již obsaženo. Přišla za mnou pak řada lidí, že to nelze ze senátu dostatečně prosadit a že bych měl zkusit kandidovat. Je za tím vůle lidí, kteří mě zvolili senátorem. To je důvod, proč jsem vysvětlil, že budu i hlasovat. Považuji to za výraz zodpovědnosti vůči voličům.

- Nyní k vašim plánům. Co se pro vás změní v únoru 2018?

Překlopí se neoficiální rovina práce v tu oficiální. Už nyní s týmem řady lidí pracujeme na přípravě rektorského období 2018 až 2022, začínáme jednat a pracovat s děkany fakult, s řediteli ústavů a součástí i se členy senátu. Celá tato task-force se bude připravovat na start nového období, aby vše fungovalo ve společném porozumění a se všemi hráči.

- Vnímám to správně, že chcete rozhádané ČVUT sjednotit?

Ano. Spojit a přestat rozdělovat různými bariérami a příkopy. V podobně napjatých situacích už jsem si vyzkoušel, že pokud vzniknou společně dohodnutá jednoduchá pravidla mezilidského chování – jak se domluvit, jak rozhodovat – a platí přitom úcta k práci i názoru druhých, devadesát procent problémů ani nevzniká. Příprava nového období musí být společná, napříč celou univerzitou: mluvit se všemi fakultami, ústavy a také mít od nich bohatou zpětnou vazbu, přijímat ideje. Věci musejí být prodiskutovány dříve, než se někam přinese nějaký dokument. To je stabilizující.

- Jak pojmete svou funkci?

Na ČVUT chci uvnitř působit jako tmelící prvek, navenek pak hájit zájmy ČVUT a vysokého školství směrem ke státu, třeba jako spoluhráč Univerzity Karlovy, VŠCHT a dalších pražských univerzit – a to nejen ve věci financování nebo hodnocení vědy, na čemž jsem se při tvorbě metodiky podílel. Budu vystupovat podobně jako dirigent; nemusím umět vše, co umějí děkani nebo prorektoři, protože jsou ve svých oblastech kvalifikovanou a samostatně konající silou, ale když nastane problém, vyřešíme jej společně. Chtěl bych synchronizovat práci vedení a dodávat iniciativu, energii, nápady, z nichž společně vytvoříme řešení problémů. Počet prorektorů stoupne o jednoho, přibude post pro výstavbu, který jsme dříve mívali a jenž je nutný. Otázka pojetí rektorství a modelu řízení je však na dlouhou diskusi, berte prosím tyto věty jako zkratku.

- Jaké budou vaše priority?

Nejdříve ze všeho musíme stabilizovat školu a nastolit funkční spolupráci. To samo o sobě uvolní potenciál, který povede ke zlepšení podmínek pro výuku, pro další internacionalizaci a pro lepší podmínky výzkumu. Od prostředí a jeho kvality se odvíjí téměř vše ostatní, takže to vidím jako naprostou prioritu. A pak tu jsou další důležité věci ve vnější oblasti: pomoci lepšímu financování, rozjet naplno širokou spolupráci s průmyslovými partnery, prostě vše, abychom naplno využili obrovský potenciál, který naše škola má... Musíme najít schopnost, abychom nešli jeden proti druhému a uměli vidět společný zájem.

- Byl jste už prorektorem pro výzkum. V čem ČVUT vyniká?

Máme své tradičně silné oblasti, v některých patříme v žebříčcích mezi prvních sto či 150 nejlepších univerzit na světě. Nemohu vyjmenovat všechny a nechci žádnou opomenout, ale mezi silné technické oblasti patří například informatika, energetika, robotika, kosmické aktivity. Máme špičkové přírodní vědy: matematiku, fyziku, jaderné obory, i mé milé částicové fyzice se daří. Máme řadu tematik na špičce poznání, třeba v oblasti kvantové technologie. Takové široké spektrum silných oborů nám umožní vzájemné propojování a synergii. Ale jak říkám, toto není kompletní výčet; jsme velmi významní ve stavebnictví, strojaři ve vývoji pro letecký a automobilový průmysl, jedinečnou roli hraje také architektura a design... Mým snem je propojení toho nejlepšího v multidisciplinárních projektech, kde je potenciál pro výzkum i aplikace a také skvělý prostor pro témata studentských prací.

---

Vojtěch Petráček * Budoucí rektor ČVUT. V letech 2010 až 2015 již zastával post prorektora pro výzkum. * V roce 2007 se na ČVUT habilitoval: je docentem fyziky. * Působil v Ústavu jaderné fyziky Akademie věd (1995 až 1999) nebo v Heidelbergu (1999 až 2004). * Pracuje i na experimentech v ženevském centru CERN. * Na jaderné fakultě ČVUT učí částicovou fyziku a podílí se i na vývoji experimentálních zařízení. * Je spoluautorem 270 studií.