ProfilID: ČVUT
Dálkově řízené drony-helikoptéry využili v minulých dnech památkáři při zjišťování stavu interiéru poutního kostela svaté Anny ve Staré Vodě na Olomoucku. Již zaniklá obec, která je nyní součástí Města Libavá, byla známá jako poutní místo již koncem 16. století.
"V listinných pramenech je první zmínka o kostelíku nebo kapli svaté Anny ve Staré Vodě roku 1529, kdy byla komendou farního kostela v Libavé. Drobná stavba nestačila pozdějším nárokům a spolu s vybudováním piaristické koleje v jejím sousedství vznikla v letech 1681–1689 nová svatyně podle projektu císařského architekta Giovanniho Pietra Tencally," řekl Právu mluvčí olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ) Vlastimil Staněk.
Na výzdobě kostela se podle něj podíleli místní i zahraniční umělci.
V roce 1709 provedl štukovou výzdobu kostela Antonio Ricci. V letech 1765–1767 byla provedena fresková výmalba presbytáře od Jana Kleina, klenbu lodi pak vymaloval Carlo Passano. Obě boční kaple vymaloval v roce 1797 malíř Jiří Fröml z Fulneka. "Po devastaci objektu v padesátých až osmdesátých letech probíhá náročná rekonstrukce, k níž je třeba vždy předem vypracovat stavební či restaurátorský záměr. Ke zjištění aktuálního stavu je zapotřebí obvykle postavit lešení, aby se dala detailně prozkoumat míra poškození i v obtížně dostupných místech, což bývá finančně i časově velmi náročné. Alternativně lze použít i novější metody průzkumu, které přinášejí okamžitý výsledek a nižší náklady, například použití dálkově řízených helikoptér," uvedl Staněk.
S experimentální vizuální dokumentací architektonických detailů poutního kostela pomocí dronů pomohl památkářům technickovýzkumný tým pro multirobotické systémy z katedry kybernetiky Českého vysokého učení technického v Praze.
"Podařilo se tak v krátkém čase získat velké množství dat podrobné dokumentace. Poskytnutá data zprostředkují jasnou představu o stavu nástropních i nástěnných maleb včetně štukové výzdoby, a poslouží jako podklady pro rozvahu o tom, které části výzdoby je nutné sanovat nejdříve," zdůraznil mluvčí.
Nejedná se podle něj o první spolupráci NPÚ s technickovýzkumným týmem specialistů z ČVUT v Praze.
"Drony ještě nejsou zdaleka samozřejmou pomůckou památkářů, ale už dnes mohou poskytnout data, která bychom ve srovnatelné kvalitě získávali jen těžko," dodal Staněk.