Rezidenční projekt Vlna

Projekt Vlna je studentský návrh vypracovaný v rámci ateliérové tvorby pod vedením pedagogů Ing. arch. Josefa Smoly, Ing. arch. Ladislava Kalivody, CSc., a doc. Ing. Jiřího Nováka, Ph. D., na Fakultě stavební ČVUT v Praze. Zadání reaguje na podmínky mezinárodní soutěže Isover MultiComfort House. Úkolem bylo navrhnout koncepci sídlištního útvaru Nový Brest v rámci rozvoje běloruského Brestu.
Úvod

Podle zadání bylo nutné splnit podmínku dlouhodobě udržitelného rozvoje daného území. V první řadě byla řešena urbanistická koncepce bývalého vojenského prostoru o rozloze cca 35 ha, druhá část návrhu se zaměřovala na rozpracování modulové parcely o velikosti cca 1 ha a detailního návrhu domu v environmentálně udržitelném konceptu.

Urbanistické řešení

Koncepce propojení s okolními městy

Celkové řešení (obr. 3) si dávalo za cíl zajištění efektivního spojení se zbytkem světa z hlediska zejména dopravní dostupnosti, ale i navázání sociálních vazeb. Úkolem bylo najít řešení hromadné dopravy tak, aby se minimalizovala tvorba skleníkových plynů a tím zachovalo ekologické prostředí. Koncepce "krátkých" vzdáleností vyzdvihuje význam rychlých vazeb mezi každodenními aktivitami člověka jako základ pro udržitelný rozvoj měst.
Železniční, a tím i ekologické dopravní spojení eliminuje potřebu individuální automobilové dopravy. Podrobněji nebylo řešeno zásobování vodou a energiemi ani odvod splaškových vod. Předpokládalo se využití stávajících, posílených, a centrálních zařízení.

Využití blízkosti řeky

Návrh lokality Nový Brest vychází z myšlenky postupného členění a prolínání jednotlivých funkcí – od obchodní, administrativní přes zeleň až k obytné funkci. Hlavním cílem je propojení nového města s řekou Muchavec, ke které se pozemek svažuje, ale současně se i rozvolňuje veškerá zástavba. Celkový urbanismus je zaměřen především na člověka – chodce, proto je nabízeno velké množství cest a prolnutí vedoucích k řece.

Návrh řešení parcely pro bydlení

Urbanistické řešení na parcele (obr. 1, 2) se zaměřuje hlavně na spojení s přírodou a na vytváření sociálních vazeb mezi jednotlivými lidmi. Urbanismus parcely je navržen jako tzv. cohousing. Jedná se o vědomě budované sousedské společenství, které klade důraz na hlouběji prožívané mezilidské vztahy a současně napomáhá k osobní nezávislosti a zachovává ji. Architektonický návrh podporuje jednak vznik sousedských vazeb a jednak nabízí každému dostatek soukromí. Rozdělení hranice soukromé, poloveřejné a veřejné zahrady je velmi křehké. Hranice tvoří různě vzrostlé živé ploty. Hravost živých plotů doplňuje blízkost řeky a jejich nahodilost k ní umožňuje zajímavé cesty. Prostor je navržen jako ekologický, energetický, ekonomický, kulturní a sociální komplex moderního bydlení budoucnosti.

Architektonický návrh

Koncepce bytových domů je založena na snaze o maximální splynutí a komunikaci s přírodou. Tvarové řešení vychází z proudu řeky a na celém území vytváří ladné křivky vln. Celé území je rovinaté, proto dané řešení nabízí přirozenou a nenásilnou dynamiku území. Hlavní orientace vln je východ – západ a díky protáhlému tvaru celkovou ladnost území podporuje. Vlny se na jednotlivých parcelách střídají, což vizuálně nabízí zelené panorama (obr. 2, 4).

Konstrukční a technické řešení

Dvojdům Vlna je navržen jako pasivní dřevostavba (obr. 5–9). Jedná se o nepodsklepenou dvoupodlažní stavbu o půdorysu 8,45 × 57,48 m se dvěma bytovými jednotkami. Díky výhodné orientaci obytných místností k jihu využívá pasivní zisky z velkých prosklených ploch jižní stěny (s izolačním trojsklem). Aktivně získává elektřinu z fotovoltaických panelů umístěných na budově garáží. Stavba obytné části je navržena jako dřevěná konstrukce založená na 200 mm silné základové železobetonové desce. Základní rošt obvodových a vnitřních nosných stěn je navržen z KVH profilů 60 × 160 mm, mezi nimiž je 160 mm silná vrstva minerální tepelné (zvukové) izolace. Tyto profily jsou v případě vnitřních stěn oboustranně opláštěny sádrovláknitými deskami tloušťky 12,5 mm. U obvodových stěn je konstrukční rám zevnitř opláštěn 18 mm silnou OSB deskou (parobrzda), na kterou je připevněn dřevěný rošt 40 mm silné instalační předstěny vyplněný tepelnou izolací a opláštěný sádrovláknitými deskami tloušťky 12,5 mm. Vnější opláštění nosné kostry tvoří 160 mm tepelné izolace (minerální vlna v kombinaci s pěnovým polystyrenem), která je vložena do konstrukce z KVH profilů 80 × 80 mm. Zateplení je potaženo prodyšnou pojistnou difuzní fólií a odvětrávanou fasádou ze svislého dřevěného obkladu na severní straně nebo omítkou na jižní stěně. Nosná mezibytová stěna je z vápenopískových cihel a slouží jako akumulační hmota i požární stěna. Opěrné stěny na východní a západní straně domu, k nimž je přihrnuta zemina, plynule navazují na okolní travnatý terén. Stěny tloušťky 300 mm navržené z vodostavebného železobetonu jsou vetknuty do základu a zesíleny žebry. Tepelnou izolací je extrudovaný polystyren tloušťky 200 mm. Zevnitř je aplikována instalační předstěna opláštěná sádrovláknitou deskou. Nosný systém stropů v 1. NP tvoří konstrukce z KVH hranolů 60 ×180 mm se skladbou suché podlahy, zespodu je nosná konstrukce opatřena 60 mm vysokým instalačním podhledem. Nosný systém střechy je z KVH profilů 60 × 250 mm, kde jsou ztužujícím prvkem OSB desky, na kterých je uložena tepelná izolace tloušťky 360 mm, sloužící jako podklad pro skladbu vlastní vegetační střechy.
Navrhované vnitřní zónování obytných místností s orientací na jih a užitkových místností na sever umožňuje v zimě maximální využití solárních zisků. Naopak vysokou tepelnou zátěž interiéru v letním období snižuje promyšlený systém stínění překonzolovanou střechou a venkovními screenovými roletami s automaticky řízeným chodem a vlastním zdrojem solární energie. K zajištění příznivého vnitřního prostředí přispívá i navrhovaná vegetační vrstva na střeše, rekuperace vzduchu a zemní výměník umístěný v podloží stavby. Každý dům díky svému tvaru disponuje i sběrnou nádrží na dešťovou vodu, která se následně využívá pro provoz domácnosti. Součástí technického vybavení je také navržená kořenová čistírna pro úpravu tzv. šedé vody z koupelen, solární kolektory zajišťující ohřev teplé vody i vytápění a nehlučná větrná Savoniova turbína pro výrobu elektrické energie.

Závěr

Návrh Vlna získal druhou cenu v národním kole Isover MultiComfort House 2016, byl vybrán do užšího kola pro udělování cen v mezinárodním kole soutěže, obdržel 3. cenu v soutěži Stavby s vůní dřeva.