Novým rektorem Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) byl dnes zvolen jaderný fyzik Vojtěch Petráček. V posledním pátém kole tajné volby získal 23 hlasů akademických senátorů z celkových 45, tedy nejtěsnější možnou většinu, kterou potřeboval.
Porazil další čtyři kandidáty: děkanku stavební fakulty Alenu Kohoutkovou, kybernetika z elektrotechnické fakulty Michala Pěchoučka, bývalého děkana fakulty informatiky Pavla Tvrdíka i současného rektora Petra Konvalinku, který ho před čtyřmi roky ve volbě porazil poměrem hlasů 31 ku 11.
Nový rektor by se měl čtyřleté funkce ujmout od února 2018. Předtím ho musí ještě jmenovat prezident. Koho si vybere do týmu prorektorů, zatím neprozradil. "Je velmi pravděpodobné, že v týmu prorektorů se objeví někteří z našich spolukandidátů," řekl novinářům po volbě.
S dosavadním rektorem Konvalinkou měla část akademiků spor. Vyčítali mu špatný způsob komunikace a nedůvěryhodnost, on si zase stěžoval na spolupráci s některými děkany. Část akademických senátorů se ho pokusila dvakrát neúspěšně odvolat. Jednou kvůli spolupráci s poradcem Miroslavem Elfmarkem, který byl později odsouzen za podvod, a podruhé kvůli vyčerpání finančních rezerv školy. Konvalinka obě hlasování ustál, dnes ale senátoři rozhodli, že chtějí ve vedení změnu.
[Rektor ČVUT Petr Konvalinka.]
ČTĚTE TAKÉ:
Rektor ČVUT vyzval k uklidnění vyhrocených sporů na ČVUT
Petráček se proti Konvalinkovi poměrně hodně vymezil ve svém volebním programu. Chtěl by zejména zlepšit komunikaci mezi děkany, představiteli fakult a ústavů, akademickým senátem a správní radou školy.
"To vše dohromady, když bude dobře fungovat, tak vznikne mnohem příznivější prostředí pro další rozvoj," řekl po svém zvolení. ČVUT podle něj nedostatečně využívá svůj potenciál. Fakulty a ústavy by spolu měly spolupracovat na více projektech, aby se škola více zviditelnila v zahraničí, myslí si. Chce přilákat talentované studenty a další zahraniční vědce, aby byl charakter univerzity více mezinárodní.
V dalším volebním období bude muset rektor univerzitu připravit na budoucí hodnocení výzkumu podle nové metodiky 2017+, která by měla mimo jiné přinést škole více peněz. Bude také usilovat o zisk institucionální akreditace, které zavádí novela vysokoškolského zákona. Čeká ho i nastavení nových výukových programů. Akreditace u stávajících studijních programů a oborů budou končit v rozmezí let 2019 až 2024.
[Budova ČVUT.]
ČTĚTE TAKÉ:
ČVUT a VUT plánují nový doktorský program pro robotizaci průmyslu
"ČVUT má poněkud zpožděnou fázi této přípravy, rozbíhá se diskuse o tom, ve kterých oblastech bude (institucionální akreditace) smysluplná," uvedl dnes Petráček. Zástupci ČVUT by v tom chtěli mít více jasno v nejbližších měsících.
ČVUT je nejvýznamnější technická univerzita v Česku a zároveň nejstarší technická vysoká škola ve střední Evropě. Letos slaví 310 let od svého založení. Na osmi fakultách a v pěti ústavech studovalo loni zhruba 20.000 studentů a škola měla přibližně 3500 zaměstnanců.
Volby rektorů se letos na podzim konají na většině pražských vysokých škol. Česká zemědělská univerzita si tento měsíc zvolila do čela nově Petra Skleničku z fakulty životního prostředí, Vysoká škola ekonomická v Praze rozhodla o druhém funkčním období rektorky Hany Machkové a Univerzita Karlova se minulý týden rozhodla podobně pro pokračování současného rektora Tomáše Zimy. Na začátku prosince bude volit rektora ještě Akademie výtvarných umění.