Akademický senát Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) dnes zvolí z pěti kandidátů na rektora. Funkci bude obhajovat současný šéf školy Petr Konvalinka, kterého se v uplynulém roce snažila část akademiků dvakrát neúspěšně odvolat. Nový rektor by se měl funkce ujmout po jmenování prezidentem v únoru příštího roku. Nejstarší technickou univerzitou ve střední Evropě povede do roku 2022.
Kromě současného šéfa Konvalinky kandidují děkanka stavební fakulty Alena Kohoutková, kybernetik z elektrotechnické fakulty Michal Pěchouček, bývalý děkan fakulty informatiky Pavel Tvrdík a fyzik Vojtěch Petráček z jaderné fakulty.
ČVUT zmítaly v posledním roce spory mezi jeho vedením a některými částmi. Loni v listopadu se akademický senát pokusil o odvolání Konvalinky kvůli nejasnostem v jeho spolupráci s poradcem Miroslavem Elfmarkem, který byl později odsouzen za podvod. Na konci dubna se o rektorově dalším působení hlasovalo kvůli vyčerpání finančních rezerv školy, které údajně souvisí se stavbou budovy Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky v pražských Dejvicích (CIIRC), jež se otevřela letos v květnu.
Konvalinka obě hlasování ustál. Uznal, že nebyl opatrný při výběru spolupracovníka, ale argumenty svých kritiků označil za nepodložené a lživé. Stěžoval si na spolupráci s některými děkany, mezi kterými jmenoval svého nynějšího protikandidáta Pavla Tvrdíka z fakulty informatiky (FIT), ale také vedoucího fakulty elektrotechnické (FEL) Pavla Ripku a fakulty jaderné (FJFI) Igora Jexe.
Pokud by akademický senát Konvalinku zvolil rektorem na další čtyři roky, chtěl by ve funkci hlavně usilovat o vyšší integritu školy o osmi fakultách, protože podle něj nemá univerzita jako společenství nezávislých fakult ve světové konkurenci perspektivu. Snažil by se co nejvíce otevřít světu a usilovat o co nejkvalitnější výuku a výzkum. V nominaci ho podpořily senáty jeho domovské stavební fakulty, strojní fakulty a fakulty biomedicínského inženýrství.
Jeho protikandidáti si vesměs kladou za cíl především na škole znovu obnovit důvěru mezi rektorem a ostatními částmi univerzity. Asi nejvíc se proti Konvalinkovi ve svém volebním programu vymezuje jaderný fyzik Petráček, kterého navrhla skupina akademiků. O místo rektora se ucházel už před čtyřmi roky, ale tehdy ho Konvalinka porazil poměrem hlasů 31 ku 11. Petráček považuje za největší chyby dosavadního vedení školy nedostatek komunikace a nedůvěryhodné změny postojů.
Také Kohoutovou podpořily v kandidatuře podpisy akademiků. Pokud by ji senát zvolil, byla by první rektorkou ČVUT. Chtěla by zejména posílit spolupráci s průmyslem a aplikovaným výzkumem a rozvoj mezioborové spolupráce. Pěchouček, kterého navrhly senáty FEL a FIT, chce usilovat o kvalitní výzkumnou univerzitu s autonomií fakult a orientací na průmysl a aplikační sféru. Tvrdíka nominoval senát FIT a zdůrazňuje tradici silných samostatných fakult.
Vítězný kandidát musí získat nadpoloviční většinu hlasů všech 45 senátorů školy. Pokud ji v prvním kole ani jeden uchazeč nezíská, do dalších kol postupují všichni kromě kandidáta s nejmenším počtem hlasů. Jestliže takto nezíská nadpoloviční většinu nakonec ani poslední zbylý kandidát, volba skončí a do 30 dnů musí být nová.
V dalším volebním období bude muset rektor univerzitu připravit na budoucí hodnocení výzkumu podle nové metodiky 2017+, která by měla mimo jiné přinést škole více peněz.
Bude také usilovat o získání institucionální akreditace, které zavádí novela vysokoškolského zákona. Čeká ho i nastavení nových výukových programů. Akreditace u stávajících studijních programů a oborů budou končit v rozmezí let 2019 až 2024. Na škole, která si letos připomíná 310 let od svého založení, studovalo loni podle výroční zprávy asi 20 tisíc studentů. Škola nabízí zhruba 100 studijních programů a více než tisíc oborů.