Průmysl 4.0 skýtá potenciál pro domácí strojírenství

Čtvrtá průmyslová revoluce bude mít velký dopad na stávající výrobní modely a dodavatelskoodběratelské procesy.

Pro některé průmyslové společnosti to bude znamenat přÍležitost, pro jiné hrozbu. Pro inovativní firmy pak možnost vstoupit do nových odvětví.

Hlavními dopady na tradiční průmyslové společnosti budou tlak na zvyšování produktivity, vzdělávání zaměstnanců a zejména rychlejší tempo inovací.
Na počátku září vzniklo nové Národní centrum Průmyslu 4.0. Hlavními zakládajícími členy a iniciátory vzniku centra jsou ČVUT, VUT Brno, Siemens, Škoda Auto, Svaz průmyslu a dopravy ČR, Hospodářská komora ČR, Středočeské inovační centrum a Jihomoravské inovační centrum. Centrum má za cíl šíření osvěty o Průmyslu 4.0 a rozvíjení úzké spolupráce akademické a průmyslové sféry. V Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze byl zároveň představen Testbed pro Průmysl 4.0 jakožto nové výzkumné a experimentální pracoviště pro testování inovativních řešení a procesů pro tzv. chytré továrny.
"Je pro nás ctí, že můžeme být, jakožto Svaz, jedním z hlavních zakládajících partnerů nově vznikajícího Národního centra. Předpokládáme, že s ohledem na naši těsnou vazbu na zaměstnavatelské svazy a asociace, stejně jako na další členské subjekty Svazu, budeme schopni se širokým spektrem aktivit a následně i výsledků Národního centra seznamovat široké portfolio zejména malých a středních irem. Na druhé straně hodláme být pro Národní centrum jakýmsi indikátorem skutečných a konkrétních potřeb irem, které se již rozhodly koncept Průmyslu 4.0 ve svých provozech zavést nebo je toto rozhodnutí čeká v blízké době," komentovala podpis memoranda Dagmar Kuchtová, generální ředitelka Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Konkrétní aplikace automatizace a robotizace přicházejí do českých irem jen pomalu. Závisí to i na konkrétní povaze výroby a její sériovosti. "Tatry se zatím průmysl 4.0 netýká, není robotizovanou automobilkou plnou strojů s pár lidmi, kteří je obsluhují. Ve skutečnosti je Tatra speciální manufaktura. Každé druhé auto, které se vyrobí, je jiné, takže potřebujeme specializované pracovníky," uvádí mluvčí kopřivnické Tatry Andrej Čírtek. Podle něj s automatizací začíná Tatra hlavně na úrovni obrábění. "Investujeme do strojů a snažíme se zkracovat seřizovací časy a podobně. Vzhledem k charakteru výroby však není průmysl 4.0 úplně aktuální věc. Nevyrábíme velké množství identických výrobků. Tam, kde je to potřeba, se samozřejmě automatizaci nebráníme, ale není to pro nás prvořadá věc," doplňuje Čírtek.
Rychlý rozvoj našich strojírenských irem umožňuje nové využití informačních technologií. "Průmysl 4.0 chápeme spíše jako nástroj k propojení informačních toků a digitalizaci činností ve společnosti a mezi společnostmi a tím ke zrychlení veškerých činností ve výrobě. Průmysl 4.0 nechápeme pouze jako kroky k naprosté robotizaci pracovišť, která zejména v naší kusové a malosériové výrobě není koneckonců plně aplikovatelná," uvádí Luděk Švenda z První brněnské strojírny Velká Bíteš.
Zavádění automatizace a zvyšování efektivity výroby se stává i ekonomickou nutností. "Pokud bych se oprostil od trhu práce, zažili jsme, a ještě nás zřejmě čeká posilování koruny vůči euru. V takové situaci je podle mého názoru každé opatření, které podporuje vyšší produktivitu a efektivitu, tedy i přístupy a metody Průmyslu 4.0, krokem správným směrem," uvádí výkonný ředitel a člen představenstva HARTMANN-RICO Marek Třeška.
Dle jeho názoru také neplatí obava, že automatizace vezme lidem práci. "Naše irma inovuje v různých oblastech výroby, skladování i dalších podpůrných procesů, ale samotnou automatizaci zavádíme jen jako nutnost, abychom měli větší produkci. Automatizaci jako redukci personálu nepoužíváme," uzavírá Třeška. Právě situace na trhu práce je nicméně pro řadu společností impulsem k automatizaci. To si začíná uvědomovat i stát. "Jistá míra nedostatku pracovní síly v kontextu čtvrté průmyslové revoluce motivuje irmy k vyšší míře automatizace a digitalizace, usnadňuje její nástup a přispívá ke zvýšení jak produktivity práce, tak investic do inovací směrem k vyšší přidané hodnotě. To má opět pozitivní dopad na českou ekonomiku," uvádí Jiří Vaňásek, náměstek ministryně práce a sociálních věcí.