Cizí jazyky studenty lákají

Matematika či zeměpis vyučovaný ve španělském jazyce nebo dějepis v jazyce anglickém. V Plzeňském kraji funguje již deset let šestiletý česko-španělský bilingvní obor na Gymnáziu Luďka Pika, na Masarykově gymnáziu pak víc než dvacet let otevírají třídou zaměřenou na jazykové vzdělávání. Česko-španělský program na Gymnáziu Luďka Pika už absolvovalo na 150 studentů, podle ředitele školy Aleše Janouška ale v žádném případě neplatí, že by se většina z nich věnovala tomuto cizímu jazyku i během vysokoškolského studia.
Překladatelství, tlumočnictví nebo hispanistiku si zvolí průměrně tři až čtyři absolventi v ročníku, další odcházejí třeba i na technické obory, konkrétně na České vysoké učení technické v Praze, Vysokou školu chemicko-technologickou i Lékařskou fakultu. "
"Já velmi vážně uvažuju o hispanistice. Jsem v tom ale spíš výjimka," říká studentka maturitního ročníku Lucie Malánová. Ta podle svých slov o volbě nemělo jasno nijak zvlášť dopředu, přišlo jí to ale jako zajímavá alternativa. "Začátky nebyly úplně jednoduché. Měli jsme dvě nebo tři hodiny jazyka denně. Učení bylo hodně," líčí Malánová. Španělský jazyk podle ní vystihuje slovo "záludný". Po krátké době získá člověk pocit, že se bez obtíží dorozumí, potíže následují se studiem gramtických jevů. Gymnázium do bilingvního oboru přijímá každým rokem jednu třídu, zhruba třicet dětí. Zájemců bývá přibližně trojnásobek.
"Znalost španělského jazyka vůbec není nutná. Naopak. Protože se začíná s výukou skutečně od začátku, ten, kdo základy má, může se zprvu ve třídě trochu nudit," říká Janoušek.

Zájem o jazykový obor převyšuje kapacitu

Během prvních dvou let se studenti výuce španělského jazyka věnují osm hodin týdně (v minulosti to bylo ještě více), poté by měli dosáhnout úrovně A2 nebo B1 a měli by případně zvládnout rovněž státní maturitu ze španělštiny. Od následujícího ročníku v cizím jazyce vyučují španělští aprobovaní učitelé celkem šest odborných předmětů, konkrétně matematiku, fyziku, chemii, zeměpis, dějepis a španělský jazyk a literaturu. Další plzeňské gymnázium, Masarykovo, otevírá už od roku 1996 jednu třídu zaměřenou na jazykovou výuku. O tom, zda je hlavním jazykem anglický nebo německý, rozhodují rozřazovací testy. Podle ředitelky školy Olgy Matějkové má ale posílenou hodinovou dotaci i druhý cizí jazyk.
"V septimách a třetích ročnících se jedna hodina dějepisu týdně vyučuje v anglickém, případně německém, jazyce, druhá v českém jazyce," sdělila Matějková s tím, že výuku má na starost vždy jeden učitel, s aprobací dějepis -anglický jazyk nebo dějepis - německý jazyk.
Studenti mají také možnost navštěvovat hodiny konverzace s rodilým mluvčím, němčináři mohou složit zkoušku Deutsches Sprachdiplom. To v kraji umožňuje kromě Masarykova gymnázia také Gymnázium J. Š. Baara v Domažlicích. Podle Matějkové zájem o obor převyšuje kapacitu. "V poslední době je sice o něco větší zájem o všeobecný obor, na jazykový je ale převis zhruba dvojnásobný," uvedla Matějková.