Ve středu 25. října se pětice kandidátů utká o post rektora Českého vysokého učení technického (ČVUT).
Současného rektora Petra Konvalinku nechce část senátorů, která se ho už v průběhu volebního období pokusila dvakrát odvolat.
Podle HN má proti Konvalinkovi největší šanci vedoucí katedry počítačů se zkušenostmi z byznysu Michal Pěchouček.
Dokáže nový rektor uklidnit rozkmotřenou situaci na největší české technické vysoké škole? Pětice kandidátů na budoucího šéfa Českého vysokého učení technického (ČVUT) ve středu přesvědčovala kolegy z univerzity, že právě oni zvládnou jednotlivé fakulty a pracoviště více sjednotit. Volba je zatím napjatá. Ve středu 25. října Akademický senát rozhodne, zda současný rektor Petr Konvalinka setrvá ve funkci. Už dvakrát se jej senát pokusil odvolat, pokaždé ale neúspěšně.
Konvalinka přiznává, že si zvolením do druhého funkčního období není jistý. "Chtěl bych, aby se mi vrátila důvěra, kterou jsem kvůli personálním otázkám ztratil," říká. Naráží třeba na to, že jako svého poradce zaměstnal Miroslava Elfmarka, který dříve řídil evropské dotace na ministerstvu průmyslu. Loni na podzim jej však soud odsoudil za dotační podvod a podle magazínu Reportér měl na univerzitu dosazovat své lidi.
Nešlo však o jediný důvod, kvůli kterému Konvalinka vešel u části akademiků v nemilost. Když se jej letos v dubnu pokusili sesadit Jan Kybic z katedry kybernetiky a tři studenti, vyčítali mu například vyčerpání peněžních rezerv univerzity spojené s výstavbou Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC), manažerská pochybení či špatnou komunikaci s některými děkany.
Konvalinka tehdy na svou obranu sepsal osmi stránkový dokument, v němž většinu výtek označil za lži, a na Kybice následně podal žalobu na ochranu osobnosti. "Někteří senátoři nepochopili, jak jsou ty peníze složené," vyvrací Konvalinka argumentaci kritiků týkající se financování institutu CIIRC. On jej naopak považuje za jeden ze svých největších úspěchů. "Z průmyslu je o spolupráci s tímto ústavem velký zájem, posune nás to na špici evropských univerzit," věří.
Ve druhém funkčním období se chce zaměřit na podporu vzdělávání. "Studenty musíme připravit na příchod digitálního průmyslu," podotýká. Skupina senátorů, kteří se rektora pokusili odvolat, však trvá na tom, že by měl Konvalinku ve funkci nahradit někdo jiný. Proti Konvalinkovi kandiduje děkanka stavební fakulty Alena Kohoutková, děkan fakulty informačních technologií Pavel Tvrdík nebo fyzik Vojtěch Petráček. Podle informací HN senátoři jako nejsilnějšího protikandidáta vnímají vedoucího katedry počítačů Michala Pěchoučka. "Je to člověk, který by dokázal přinést největší změnu," domnívá se Jan Kybic.
Pěchouček je z kandidátů nejmladší, což někteří senátoři vnímají jako výhodu. ČVUT chce například otevřít mladým vědcům, učitelům, průmyslu nebo zahraničním profesorům. Pěchouček spoluzaložil jeden z nejúspěšnějších tuzemských start-upů Cognitive Security, který nakonec koupil gigant Cisco, ve společnosti pak chvíli pracoval. Oproti jiným kandidátům však nemá zkušenost s působením ve vedením fakulty či univerzity. To on sám vnímá jako výhodu "Mám zkušenosti z průmyslu. V Cisco jsem řídil velkou organizaci technicky orientovaných lidí, která se rozprostírala mezi Prahou, Londýnem, Austinem a San José," podotýká.
Žádný z kandidátů není jednoznačným favoritem. Volitelé jsou podle několika senátorů, s nimiž Hospodářské noviny hovořily, téměř napůl rozděleni mezi podporovatele a odpůrce současného rektora. Mezi nimi se pohybuje skupina přibližně deseti nerozhodnutých senátorů.
Tento týden byla do čela Vysoké školy ekonomické v Praze znovuzvolena Hana Machková, také Univerzitu Palackého v Olomouci povede další čtyři roky její současný rektor Jaroslav Miller. Už zítra se také rozhodne o novém rektorovi Univerzity Karlovy. Dlouho to vypadlo, že její současný šéf Tomáš Zima nebude mít vyzyvatele, dva týdny před vypršením termínu se ale přihlásil biolog Jan Černý. "Byla by škoda, kdyby se současnému rektorovi nikdo nepostavil," říká. Karlovu univerzitu vnímá jako spícího obra, kterého je třeba probudit. Slibuje změnit současnou atmosféru ze soutěžní na přátelštější, aby si fakulty více pomáhaly a vznikaly mezifakultní programy typu Bioinformatiky.
"Já chci podporovat vznik moderních kvalitních programů, partnerství se zahraničními univerzitami a jedinečný systém hodnocení vědy, který univerzita zavedla před třemi lety," uvádí hlavní body svého programu Zima.