Datum zveřejnění: 
15. 10. 2017

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Vědci z ČVUT testují pro někoho možná překvapivou možnost, jak využít síť mobilních operátorů. Její pomocí měří sílu deště. Padající kapky totiž tlumí mikrovlnný signál a podle toho se dá vypočítat množství srážek. Výhodou metody je téměř 100% pokrytí i rychlost, s níž lze údaje získávat.

Vladimír PISKALA, redaktor:
Martin TYBUREC, redaktor:
redaktor:
Čím teplejší odstín, tím víc prší. Obyčejná mapa srážek, která ale vznikla neobyčejným způsobem. Díky těmto anténám, které operátoři běžně používají pro přenos dat z mobilních telefonů.

Vojtěch BAREŠ, katedra hydrologie Fakulty stavební ČVUT v Praze:
Na tom protějším vysokém béžovém domě je směrová přijímací anténa a tady na tom uzlu, na kterém stojíme my, jsou vysílací antény směrové a mezi nimi vlastně je takzvaný mikrovlnný spoj. A v této lokalitě, když začne pršet, tak ten mikrovlnný spoj se samozřejmě tlumí a z toho útlumu energie jsme schopni odvodit, kolik prší.

Pavel KUBÍK, expert rozvoje transportních sítí, T-Mobile Czech Republic:
Dřív jsme o tom takhle neuvažovali. My jsme se na to dívali prostě z té strany naší, slouží to pro datové spojení, má to mít určitou dostupnost. Máme dobrý základ pro to poskytovat informace.

Vladimír PISKALA, redaktor:
Martin TYBUREC, redaktor:
redaktor:
Antény není třeba upravovat. Musí se jen najít správné nastavení vzorce pro odvození síly deště. Vědci výsledky svých experimentálních mikrovlnných měření kontrolují pomocí standardních metod. Tady se měří třeba velikost, rychlost a počet kapek a tohle je běžný meteorologický srážkoměr.

Vojtěch BAREŠ, katedra hydrologie Fakulty stavební ČVUT v Praze:
Ta šedivá čára znázorňuje měření pomocí standardních pozemních srážkoměrů. Ta shoda je víceméně skvělá.

Vladimír PISKALA, redaktor:
Martin TYBUREC, redaktor:
redaktor:
Výhody metody jsou dvě. Fungovat může všude, kde je pokrytí a data jsou k dispozici během několika vteřin. Naproti tomu meteorologické radary stačí pro celé Česko jen 2. Data jsou ale dostupná jen každých 10 minut. Podle vědců by tak metoda mohla pomoci třeba při varování před bleskovými povodněmi. Vladimír Piskala a Martin Tyburec, Česká televize.      

Zdroj: 
ČT 1