Pražský magistrát plánuje ve spolupráci s policií další rozmístění betonových zátaras po metropoli. Před potenciální hrozbou teroristického útoku vozem mají Pražany i turisty chránit na nejfrekventovanějších místech města. Po nedávném incidentu, kdy na Karlův most omylem najel autobus, mají být betonové bariéry umístěny i tam; ve hře je také náměstí I. P. Pavlova a přes deset dalších míst. Mluvčí magistrátu Vít Hofman se však zatím nechce vyjádřit konkrétněji, údajně z bezpečnostních důvodů.
Vizuálně výrazné betonové zátarasy jsou od počátku terčem kritiky památkářů, Institutu plánování a rozvoje, ale i některých pražských obyvatel. Kromě chybějícího ohledu na estetický dojem žlutočerně označených bloků, které v oblasti památkové rezervace na pražském Staroměstském náměstí působí nevzhledně a jako „pěst na oko“, se objevují i pochybnosti o jejich funkčnosti – někdejší náčelník generálního štábu Jiří Šedivý před časem poukázal na to, že jsou bloky po Staroměstském náměstí rozmístěny nepravidelně, a možnému vjezdu vozidla v některých částech stejně dostatečně nebrání.
Památkáři i představitelé Institutu plánování a rozvoje se navíc rozčilují, že s nimi návrh na rozmístění bloků nikdo nekonzultoval. „Ty zátarasy se dají udělat civilně, aby vizuálně nerušily, a můžou plnit úplně stejný účel,“ upozornil například mluvčí Institutu Marek Vácha. Celá akce se od počátku odehrávala výhradně v režii magistrátu a policie, od níž vyšel i původní impuls k instalaci zátaras. Pod palbou kritiky nyní magistrát přizval ke spolupráci fakultu ČVUT, která má pomoci připravit plán zdokonalených bariér, u nichž bude kladen důraz i na estetické hledisko.
Instalované bloky jsou ve vlastnictví města a jejich pořízení stálo Prahu několik desítek tisíc korun. Dosud se objevily na čtyřech místech – kromě zmíněného Staroměstského náměstí také na Mariánských hradbách, či v ulicích Jeruzalémská a Maiselova, kde stojí dvě z pražských synagog. Jednorázově byly bloky umístěny i na Václavské náměstí, v rámci akci Birell Grand Prix. Podle názoru Jiřího Šedivého je přitom právě frekventovaná spodní část „Václaváku“ místem, kde ochranné bloky chybí. Šedivý by navíc podle svých slov považoval za funkčnější variantu bariéry betonové sloupky zapuštěné do země.