Datum zveřejnění: 
14. 10. 2017

Je to pár let, co se advokát Tomáš Richter z pražské kanceláře globální firmy Clifford Chance chtěl stát děkanem Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Se svou vizí neuspěl, senátoři moc novot na škole nechtěli. Mezi pěticí kandidátů na rektora ČVUT je nyní zase mladý profesor Michal Pěchouček (45), jenž působil i v nadnárodní společnosti Cisco. „Chci, aby se ČVUT stalo nejvyhledávanější středoevropskou technickou univerzitou,“ říká Pěchouček.

„Na škole by měl působit hlavní analytik, musí fungovat i datová analýza. Třeba na Carnegie Mellon už jim v tom pomáhá umělá inteligence,“ řekl serveru Lidovky.cz kybernetik Pěchouček, jenž po návratu na akademickou půdu vede katedru počítačů a centrum AIC ČVUT.

LN: Pomůže, nebo uškodí vám ve volbě vaše zkušenost s prodejem vašeho IT startupu Cognitive Security gigantu Cisco a pak i znalosti velkého byznysu?
Chci toho právě využít, myslím, že mi to může pomoci zlepšit školu. Jestli mi to nepomůže ve volbách, tak bude zřejmé, že to škola nechce. K volbě se stavím jako k formě nabídky. Mám tady nějaký package, s dobře vyladěnými parametry – výuka, výzkum, transfer –, ale samozřejmě ne všem se to může na ČVUT líbit. V této volbě není ani nic jistého.

LN: Co volitelům v senátu nabízíte?
Mám nabídku a cíl, aby se ČVUT stalo nejvyhledávanější středoevropskou technickou univerzitou. Jako je třeba Středoevropská univerzita (CEU) pro společenské vědy v Budapešti, tak aby technika byla v Praze. Nechci zacházet s abstraktními pojmy „nejlepší“ či „nejkvalitnější“, ale chci něco měřitelného – a to je vyhledávanost. Aby tu chtěli studenti a vědci pracovat, žádanost prostředí je sjednocující metrika. Nabízím vědou inspirovanou výuku. Základem vize jsou opravdu výzkumné fakulty, měly by to být na ČVUT všechny. Pokud se výuka od vědy odděluje, nepomáhá to celku, nedochází tu k přirozeným synergiím.

LN: Máte už představy o svém potenciálním prorektorském týmu?
Je předčasné mluvit o konkrétních jménech. Typově půjde však o osobnosti, které budou v různých aspektech lepší než rektor, budou mu schopni intelektuálně konkurovat. Nechci nějaké přikyvovače, yesmany... Musí to být také lidé, které to bude opravdu bavit.

LN: Jaké máte priority ve svém programu?
Především jsou to lidé. Druhá je kvalita – výuky, výzkumu, všeho; musí se ale měřit a musíme jí rozumět a podle toho školu řídit. Třetí je efektivita, efektivita hospodaření. A čtvrtá je spolupráce s průmyslem, kde ČVUT pořád ještě nemá jakoby rovnoprávný vztah s průmyslem. Na to, jak je tady bohato a jak roste průmysl, tak není spolupráce s firmami adekvátní. Jsou tu různé kšeftíčky, malé projektíčky. Ale opravdu veliké výzkumné aktivity financované průmyslem, zatím postrádáme, ale musíme tomu jít jako univerzita naproti.

LN: Jsou nějaké dobré praxe z vaší katedry, fakulty, jež byste zavedl na celé škole?
Klíčoví jsou doktorandi. Například my tu máme povinnost nemít doktoranda, pokud mu nejsme schopni spolu se stipendiem nabídnout alespoň 15 tisíc korun měsíčně. Zkrátka musíte se umět o kvalitního doktoranda už v počátku postarat. Naši absolventi také nesmějí po doktorátu pokračovat jako asistenti na našem pracovišti, musí jít na čas ven. To je alfa a omega zabránění inbreedingu. Chápu ale, že to nejde na celém ČVUT, ale bylo by aspoň možné zavést povinnost, aby absolvent šel na jinou fakultu. Pracovat celý život na jednom pracovišti je nepředstavitelné. K řešení by mohl napomoci i zavedený kariérní řád.

 

Autor: 
Martin Rychlík
Zdroj: 
lidovky.cz