Japonská Toyota rozšíří spolupráci s ČVUT, univerzita se podílí na vývoji aut bez řidiče

Fakulta elektrotechnická pražského ČVUT podepíše významnou dohodu týkající se rozšíření spolupráce s automobilkou Toyota. Po podepsání nového kontraktu, který vejde v platnost ještě letos, se tým pražského výzkumného týmu v Centru strojového vnímání rozšíří ze současných čtyř pracovníků až na 25. Ročně bude automobilka univerzitě platit více jak milion eur.
Čeští inženýři spolupracují s Toyotou, pod kterou spadá také značka Lexus, již od roku 2003. „Bude se jednat o jeden z největších výzkumných týmů v rámci ČVUT, které platí soukromá firma,“ řekl pro E15 profesor Jiří Matas z Katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické. Pod vedením profesora Matase se zabývají analýzou prostoru, v kterém se automobil pohybuje. K tomu využívají kamery a optické senzory. Jedná se však pouze o část systémů, které jsou pro jízdu bez řidiče potřeba. Pro mapování prostoru kolem vozidla se používají například lidary (laserové radary), jejich vývojem se však zabývají jiné týmy, se kterými japonská automobilka spolupracuje. Novinky Sdílení elektromobilů posiluje. Praha jim nabídla nabíječky i parkovací místa Pražský tým se v současnosti soustředí především na detekci pohybujících se objektů v okolí auta. V minulosti ale inženýři z ČVUT pracovali například na vývoji systému rozpoznávání dopravních značek, které se dnes běžně v automobilech nachází. Kromě finančního ohodnocení těží univerzita ze spolupráce také polovičním vlastnictvím patentů na systémy, které vyvíjí.
Z odvětví automobilového průmyslu je podle Matase cítit hlad po inženýrech, výzkumnících a zájem o spolupráci s výzkumnými pracovišti. „Začíná se k nám dostávat trend ze západní Evropy, kde firmy běžně s univerzitami spolupracují na špičkovém dlohodobém výzkumu,“ vysvětluje profesor. Fakulta elektrotechnická je kromě Toyoty v kontaktu například výrobcem dílů Valeo nebo mladoboleslavskou Škodou. Potřebu rostoucí spolupráce univerzit potvrzuje Pavel Ešner ze Sdružení automobilového průmyslu. „V současnosti nejvíce potřebujeme studijní programy týkající se nekonvenčních pohonů, elektromobility nebo fyziky vozu,“ vysvětluje Ešner.