Zapojte nás do výzkumu, výuka nestačí, žádají školy

Výrobek, který už nevzniká výkresem na papíře nebo v počítači, ale rovnou ve virtuálním prostředí. Tam jej projektant i odzkouší a nasimuluje situaci v tovární hale. Data pak putují rovnou ke strojům a z praxe se vracejí k další inovaci. To je budoucnost strojního inženýrství ve čtvrté průmyslové revoluci, jak ji na včerejší panelové diskusi na brněnském výstavišti nastínil generální ředitel skupiny Siemens Česká republika Eduard Palíšek.
V sále se sešli děkani pěti strojírenských fakult (VUT Brno, ČVUT, Vysoké školy báňské v Ostravě, Technické univerzity Liberec a Západočeské univerzity v Plzni) a zástupci firem jako Bosch, Meopta, Siemens či ABB Robotika. Bavili se o tom, jak by si vzájemně mohli být prospěšní.
Z diskuse vyplynulo, že školy bojují s úbytkem žáků v souvislosti s populační křivkou a pomohlo by jim, kdyby je firmy více zapojovaly do řešení svých výzkumných úkolů. Podniky by zase přivítaly samostatnější, lépe jazykově vybavené absolventy, vycvičené pro práci v týmu.
Co ale vysoké školy a technické obory zvlášť trápí, je nedostatek peněz.
"Jestliže jsme v roce 2005 byli financovaní státem ze 70 procent, pak dnes tyto dotace tvoří 30 procent a zbytek jsou projekty, spolupráce s firmami a stipendia. Na škole dnes studuje tři tisíce mladých lidí a má stále rezervy. Den ze dne bychom mohli navýšit počty studentů o trojnásobek, ale neměl by je kdo zaplatit," poznamenal děkan Fakulty strojní ČVUT Michael Valášek.
Podle jeho kolegy z VUT Brno Jaroslava Katolického sice školy dostaly přidány tři miliardy, ale tím dosáhnou úrovně stěží roku 2011. "V případě, že bychom lidi na fakultě financovali pouze z výuky, už tam dávno nejsou. Na dnešním trhu práce je po nich takový hlad, že kdyby tady nebyla spolupráce s firmami v oblasti výzkumu, byly by fakulty prázdné. V naší fakultě podíl příjmů z výuky dělá zhruba třetinu, podpora výzkumu od institucí zhruba 19 procent, smluvní výzkum 15 procent a zbytek většinou projekty ve spolupráci s firmami," poznamenal Katolický.

Rozebraní studenti

Na druhou stranu firmy stále volají po vzdělaných i jazykově vybavených technicích a studenty si z 80 až sta procent rozeberou už v době studia.
"Umožňujeme studentům VUT učit se přímo u nás a poskytujeme jim stipendia. Začít se ale musí už od základních škol, aby se děti nebály techniky," poznamenal například Vítězslav Moťka z firmy Meopta Optika.
Podle Jiřího Duspivy ze společnosti ABB Robotika se postupně propojují obory elektrotechnický a strojírenský. "Možná že do budoucna se obě fakulty propojí. I to je námět do budoucna.