Létající laboratoř, minibagr i rozšířená realita studentů

Svou šikovnost ukážou v Brně také studenti vysokých škol. Prezentovat se budou mladí technici z Brna, Prahy, Liberce a Plzně.

Vysoké školy představí na strojírenském veletrhu nejnovější zařízení, která vznikla na školní půdě jak v rámci výzkumu, tak i studia.
Téměř dvě desítky exponátů vystaví domácí Vysoké učení technické v Brně (VUT), ční mezi nimi minibagr a pneumobil.

VUT V BRNĚ

Nejrozměrnějším exponátem bude právě minibagr na bateriový pohon, který je tichý a úsporný na energii. Využití tak najde především v nemocnicích či přírodních oblastech. Novinkou je také mobilní tester automobilových tlumičů TriTec2, jehož konstrukce spolu s jedinečným diagnostickým algoritmem zajišťuje přesnou a rychlou analýzu stavu tlumičů bez nutnosti jejich demontáže.
VUT se pochlubí také studentskými projekty vzniklými na Fakultě strojního inženýrství, třeba pneumobilem Javelin. "Cílem tohoto studentského projektu bylo navrhnout vozidlo s co největším výkonem a zároveň co nejefektivnějším využitím stlačeného vzduchu. Při konstrukci se použily jak standardní součásti, tak i prvky vyrobené přímo na míru," vysvětlil člen týmu Pneumobil Racing Team Brno Jaroslav List. Studenti také představí model Fabrick II, což je bezpilotní letoun, s nímž závodí na mezinárodních soutěžích.
A s technickými novinkami nezůstane pozadu ani Fakulta informačních technologií VUT. "Představí zařízení na snímání očního pozadí, které si dokáže automaticky nastavit intenzitu osvětlení a zaostřit oční pozadí. Využijí ho nejen oftalmologové při stanovení diagnózy, ale i odborníci v oblasti biometrických bezpečnostních systémů, kdy přístroj dokáže rozpoznat osobu podle sítnice oka," přiblížila koordinátorka veletržní expozice VUT Kateřina Hrozná.
Veletrhu se účastní i brněnské výzkumné centrum CEITEC VUT, tentokrát s výzkumnou skupinou Nano. Její laboratoře v bezprašném prostředí s vysokou provozní čistotou nabízí kompletní procesy pro přípravu nanoobjektů. Ve spolupráci CEITEC VUT a Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií vzniklo automatizované nanodepoziční pracoviště určené pro úpravu tenkovrstvých struktur, například elektrod na čipech nebo různých povrchů snímačů.

ČVUT PRAHA

České vysoké učení technické v Praze (ČVUT) ukáže létající laboratoř Phoenix U15 – AFL v podobě celokompozitového motorizovaného větroně, který je vybavený integrálním senzorickým systémem a novou generací optoelektronické ústředny. Na více než stovce míst větroně se měří letové parametry, jako je rychlost a výška letu, otáčky motoru, násobky zatížení nebo výchylky ovládacích ploch.
Dále se techničtí nadšenci mohou těšit na puškohled, který simuluje funkci utěsnění při extrémních změnách teploty, tlaku a při vysoce dynamických dějích, včetně výstřelu. Chybět nebude ani nejnovější model studentské formule se spalovacím motorem CTU CarTech.

STROJAŘI Z LIBERCE

Dvě novinky z oblasti nanovláken si do Brna přichystala Fakulta strojní Technické univerzity v Liberci. Představí stroje pro výrobu přízí a lineárního kompozitního materiálu s obsahem nanovláken. "Tento nový vlákenný materiál kombinuje vlastnosti vláken nosného jádra, která zajišťují požadovanou pevnost, společně s nanovlákny pláště, která zajišťují specifické povrchové vlastnosti. Výsledný produkt je tak možné dále zpracovávat pomocí standardních textilních technologií, jako je pletení nebo tkaní, s možností výroby textilií s jedinečnými přidanými vlastnostmi," popsala mluvčí liberecké univerzity Jaroslava Kočárková. Druhý představený stroj zajišťuje automatickou výrobu nanovlákenných přízí a umožňuje spojit dvě rozdílné technologie – metodu tažení a výrobu pomocí stejnosměrného elektrického zvlákňování.
A nebudou chybět ani drony. Liberecká univerzita představí závodní drony, které dokážou letět rychlostí až 150 kilometrů za hodinu a zrychlení z nuly na sto zvládnou za necelou sekundu.

TECHNOLOGICKÝ INSTITUT Z PLZNĚ

Regionální technologický institut Západočeské univerzity v Plzni bude tisknout ve 3D. Vznikají tak odolné díly z nylonu nebo specifické tvary z nerezové oceli. "Tvar je při tisku stavěn po tenkých vrstvách, které jsou postupně spékány laserem. Díky tomu vytvoříme součástky libovolných tvarů, které není možné vyrobit konvenčním způsobem," představil Martin Jambura z technologického institutu. Ten se zaměřuje i na využití virtuální reality v průmyslu pomocí prvků rozšířené reality, tedy kombinace virtuálních 3D modelů umístěných do reálného prostředí.