Jak může vypadat Benešov za dvacet let?

Nový domov pro seniory či rozhledna v bývalých kasárnách. Výstava mladých architektů ukazuje, jak by se v budoucnu mohly změnit lokality města.

BENEŠOV / V Městské výstavní síni v poliklinice v Benešově jsou k vidění práce studentů Fakulty architektury ČVUT v Praze. Za necelý půlrok vzniklo na třicet návrhů, vystavené na velkoformátových plachtách jsou kvůli prostoru jen ty, které město od fakulty odkoupí. Klíčové jsou pro město Táborská kasárna, která již dlouho leží ladem. Město pro ně hledá náplň a zamýšlí vytvořit nový urbanistický plán, který by nahradil ten starý, kdy mělo vzniknout sídliště pro tisíce obyvatel. Studenti přišli s kreativním řešením: "Vytvořit pěknou moderní městskou čtvrť, která těží z blízkosti nádraží, centra i krajiny," říká architekt Luboš Klabík, zakladatel spolku archibn, který spolupráci města s fakultou inicioval. V kasárnách navrhují studenti uprostřed městský park, který je ve stejné výši jako čtvrť Karlov. Na vrcholu je umístěna rozhledna, nová dominanta Benešova. "Kasárna jsou velká příležitost. Jsou tam cesty, stromy i zajímavý terén a návrh toho plně využívá. Není třeba stavět na poli, ale v rozvojových plochách města, což je pro město výhodné," míní Klabík. "Centrum je dnes po asanacích z minulého režimu jako po bombardování. Bourání došlo až na náměstí," říká. Objevil i staronovou uličku pod náměstím. "Je to historická ulička u moštárny. Dnes už bohužel není průchodná na náměstí, ale je v majetku města a stálo by za to ji zpřístupnit," podotkl Klabík. Ve svém projektu se zabývá především dostavbou bloku u Nové Pražské kolem židovského hřbitova a zástavbou Pražských kasáren, kde dnes není nic. Navrhl i dvě menší náměstí – před základní školou v Dukelské a Bedrčské náměstí. Podle návrhu by mohlo vzniknout také nové tržiště Na Blátě, kde se v současnosti dokončila demolice budovy tržnice. Například práce Nikoly Karabcové navrhuje mezi Jiráskovou a Táborskou ulicí domov s pečovatelskou službou, Tomáš Fiala pak přeměnu Čechovy ulice s okolím. Piaristická kolej s dnes uzavřenými zahradami by mohla sloužit podobně jako Františkánská zahrada v Praze.
Výstavní síni dominuje model Benešova o rozměrech 4x3 metry. Studenti ho vyrobili z dřevěných destiček a použili metodu laserování. Žluté domy jsou návrhy studentů. "Na modelech si člověk lépe uvědomí, jak věci fungují v prostoru, jak na ně svítí slunce, nebo širší souvislosti, které by u menších modelů nebyly zřejmé," vysvětluje Klabík. Výstava bude otevřená do 27. října.