Datum zveřejnění: 
2. 10. 2017

Obří investice do roky budovaného mikrovlnného systému mohou přijít vniveč. Současné výběrové řízení na nového provozovatele mýta totiž nahrává satelitní technologii. Vyjít by měla na dalších až 29 miliard korun.

Soutěž na nového provozovatele mýta, který nastoupí od roku 2020, je technologicky neutrální. Firmy tedy mohou nabídnout mikrovlnný systém, jenž se na českých dálnicích a vybraných silnicích aktuálně používá, nebo satelitní. Taková je deklarace ministerstva dopravy v čele s Danem Ťokem (za ANO). Jenže realita je výrazně odlišná. Současná situace nahrává satelitnímu systému. "Samozřejmě že mluvit o technologicky neutrálním mýtu nelze," sdělil TÝDNU profesor Pavel Přibyl z dopravní fakulty Českého vysokého učení technického v Praze. Obdobně se vyjádřil i Ondřej Zaoral, nezávislý mýtný expert ze společnosti Inoxive.
Není to jediný problém. Do výběrového řízení za 29 miliard korun se například přihlásili jen čtyři zájemci, ačkoli resort původně počítal s pěti až sedmi firmami. Chybějí velcí evropští hráči včetně italského Autostrade, francouzského podniku Sanef nebo španělské firmy Abertis. V Polsku se přitom do obdobné soutěže přihlásilo třináct konsorcií, v Belgii sedm.

Spokojené ministerstvo

Ministerstvo dopravy se ovšem navenek tváří, že je všechno v pořádku a výběr nového provozovatele mýtného systému postupuje podle plánu. Tvrdí, že čtyři zájemci není malý počet, protože jde o poměrně složitou veřejnou zakázku. V Německu prý na zásadní rozšíření jejich mýtného systému soutěž vůbec nedělají. "V souladu s usnesením vlády jsme vypsali technologicky neutrální soutěž. Všichni mají rovné podmínky a je věcí trhu, kolik společností má zájem. Vzhledem k tomu, že jsme chtěli závěrečnou fázi vést maximálně s pěti subjekty, jsou čtyři zájemci dobrý počet," řekl mluvčí resortu Tomáš Neřold.
Jenže slova o technologicky neutrální soutěži příliš nekorespondují s tím, kdo se do ní přihlásil. Tři ze čtyř uchazečů jsou podniky, které mají zkušenost výhradně se satelitním systémem: německý T-Sytems, maďarský National Toll Payment Services a ještě společnost CzechToll. Ta sice vznikla až pár dní před vyhlášením soutěže, ale podle zpráv z odborných kruhů za ní stojí SkyToll, jenž na Slovensku provozuje satelitní mýto a o český trh má dlouhodobě enormní zájem. Čtveřici doplňuje současný provozovatel Kapsch, který má v Evropě zkušenosti se satelitní i mikrovlnnou technologií.
"Nejen počet účastníků ale i jejich složení potvrzuje, že český tendr má daleko k technologické neutralitě," uvedl Karel Feix, generální ředitel české pobočky Kapsch. Upozornil, že výběrem satelitní technologie by přišly vniveč miliardové investice do roky budovaného mikrovlnného systému. Proto by podle něho bylo výhodnější, kdyby se soutěžilo o nového provozovatele této zavedené technologie, jako se to udělalo v Rakousku. "Celá koncepce tendru znamená, že ministerstvo připravuje byznys pro dodavatele nového systému, ale pro stát z toho neplyne žádná výhoda například v podobě vyššího příjmu z mýta. Naopak bude znovu investovat miliardy do výstavby nového systému. Zpochybněn je i hlavní cíl tendru – snížení provozních nákladů," tvrdí Feix.
Nový provozovatel mýta skutečně nebude muset ze současné mikrovlnné technologie použít vůbec nic. Vyplývá to ze zadání soutěže, což potvrdilo i ministerstvo dopravy: "Podmínky soutěže nikoho nenutí použít stávající systém. Dávají možnost využít buď vše, část, anebo nic," sdělil mluvčí resortu Neřold. Ačkoli se kvůli mýtu valí na ministerstvo a vládu kritika od dopravců, dalších podnikatelů a rovněž krajů, resort nehodlá tendr zrušit a vypsat nový. "Není k tomu důvod," tvrdí Neřold, podle něhož je zapotřebí pokračovat podle harmonogramu také proto, aby bylo dost času na předání mýtného systému novému provozovateli. "Nenecháme se odradit," dodal Neřold.
Kritici vytýkají ministerstvu a vládě, že souhlasily s rozšířením mýta o dalších 900 kilometrů silnic 1. třídy, což nahrává právě satelitnímu systému. Podle nezávislého experta Ondřeje Zaorala je pro mikrovlnnou technologii nevýhodný – kvůli značnému počtu křižovatek a odboček by bylo zapotřebí hodně mýtných bran. Největší výnosy z mýta přitom pocházejí z dálnic, na ostatní silnice zbývá jen malé procento.

Bouře v krajích

Proti rozšíření mýta se postavil Svaz průmyslu a dopravy společně s Asociací malých a středních podniků a živnostníků a rovněž Asociace krajů. Shodně tvrdí, že další zpoplatněné kilometry na méně vytížených silnicích státu moc peněz nepřinesou, naopak zdraží regionální dopravu a zvýší se ceny služeb a zboží pro občany. "Plánované faktické zdražení dopravy bude mít za následek i zdražení všech ostatních podnikatelských činností využívajících zásobování a přepravu zboží a osob. Nadměrné zpoplatnění na nefrekventovaných silnicích nezajistí odpovídající výnosy z výběru mýta," uvádí se v dopisu Svazu průmyslu a dopravy ČR a Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, který dostali premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) a ministr dopravy Dan Ťok. Kopii listu má TÝDEN k dispozici.
Dokonce i renomovaná poradenská firma Deloitte doporučila rozšířit zpoplatněnou silniční síť maximálně o dalších 474 kilometrů. Aktuálně jsou mýtné brány zhruba na 1200 kilometrech dálnic a 230 kilometrech vybraných silnic l. třídy.       

Autor: 
Pavel Baroch
Zdroj: 
Týden