Přínosy české vědy světu jsou nemalé a týkají se mnoha oborů

Česká věda a technika přinesla světu mnoho převratných objevů i vynálezů. V minulosti například lodní šroub, kontaktní čočku, ruchadlo, hromosvod nebo kostku cukru. Ale také řadu novinek, které se objevily po roce 2000.
Čeští vědci a technici jsou dnes součástí mnoha mezinárodních týmů, některé z nich působí přímo z České republiky. Díky dotacím EU se podařilo vybudovat několik špičkovým výzkumných středisek univerzit a vědeckých ústavů, další výzkumné a vývojové týmy působí v rámci českých či světových komerčních firem.
V letech 2005 až 2008 vyvinuli profesoři Jiří Straus a Jiří Jonák z katedry kriminalistiky Policejní akademie metodu, jak identifikovat člověka podle jeho způsobu chůze, například podle záznamu z bezpečnostních kamer. Podstatou metody je porovnávání křivek, které jednotlivé části těla při chůzi opisují a které jsou u každého člověka odlišné. Pohyb ovlivňuje také obuv, ale i s tím metoda počítá. Metoda ve formě počítačového programu získala na Světovém mezinárodním sympoziu forenzních věd v roce 2010 Zlatou trofej, největší ocenění v historii české kriminalistiky. Tým českých vědců na Technické Univerzitě v Liberci pod vedením Oldřicha Jirsáka vyvinul v roce 2003 technologii průmyslového tkaní nanovláken a výroby textilií z nich. Technologie a přístroj z ní vycházející nese název Nanospider (doslova "nanopavouk"). Nanovlákna s průměrem pod jeden nanometr (µm) jsou tisíckrát tenčí než lidský vlas a lze je vyrábět z pěti desítek syntetických a přírodních polymerů. Viditelná jsou pouze pod elektronovým mikroskopem. Jemná struktura textilií z nich propustí běžné molekuly, ale ne větší objekty, jako jsou viry a baktérie. Jde tady například o ideální obvazy a náplasti či filtrační materiály, roušky proti přenosu virózních nemocí, kultivaci lidských tkání při léčbě popálenin, používají se ale i ve stavebnictví či v automobilovém průmyslu.
Mezi nejznámější a nejdůležitější současné přínosy české vědy patří léky vyvinuté na základě výzkumu týmu dnes již zesnulého chemika Antonína Holého z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky. Jde zejména o dva z nich. V roce 2002 šlo o nový lék Hepsera proti žloutence (hepatitidě) typu B, kterou trpí na celém světě 300 milionů lidí. O rok později pak o jeden z nejúčinnějších léků proti AIDS – Truvada, na němž A. Holý spolupracoval s americkými vědci. Tato tableta výrazně prodlužuje život pacientům s AIDS a výrazně omezuje vedlejší účinky léčby tím, že nahrazuje až 13 jiných tablet, které museli pacienti denně polykat. V rané fázi Truvad a AIDS zcela potlačuje, zabraňuje také přenosu z těhotné matky na plod.
Čeští vědci se rovněž spolu s německými a americkými podíleli na práci týmu, který v roce 2006 patentoval sloučeniny karboranů: ty se vážou na enzymy nutné pro množení viru jiným způsobem než dosavadní léky a působí tak i na formy viru odolné vůči jiným lékům.
Na Českém vysokém učení technickém (ČVUT) v Praze byl vyvinut Memrec – počítač ovládaný pohybem očí a určený zejména pro fyzicky postižené. Pohyb oka nahrazující pohyb myší je snímán kamerou, mrknutí nahrazuje kliknutí. Původní verze využívala klasickou kameru, ta je v současnosti nahrazována infračervenou. Velkou výhodou zařízení je mnohem nižší cena než u konkurenčních výrobků.
V roce 2005 představili vědci z Univerzity Palackého v Olomouci technologii tzv. kvantové paměti pro světlo, navazující na zdejší experimenty z 90. let s šifrováním tajných informací do slabého světelného paprsku, vyvinuté v USA a užívající k přenosu optické vlákno. Olomoučtí vědci dokázali prolomit současný limit této technologie omezující přenosovou vzdálenost na 30 až 40 km. Díky kvantové paměti zapsané do atomu lze informaci přenést až na tisícikilometrové vzdálenosti.