Nová technika začíná nabízet unikátní řešení

ZAMYŠLENÍ PŘEDNÍ SPECIALISTKY NA ROBOTIKU LENKY LHOTSKÉ Z ČESKÉHO VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO NAD MOŽNOSTMI NOVÝCH TECHNOLOGIÍ PŘI POMOCI ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÝM.

Každý den se dozvídáme o nových, někdy i velmi překvapivých novinkách, které věda přináší ve prospěch lidského zdraví. Vždy jde o výsledek dlouholetého, pracného a zpravidla nákladného výzkumu. A většinou se opravdu kvalitní výsledky dostaví jen při spolupráci několika pracovišť z různých zemí.
Proto jsme i na Českém vysokém učení technickém nedávno otevřeli Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky. Jde o nový ústav, který chceme budovat jako národní vědecko-pedagogické pracoviště evropské a postupně i světové úrovně. A právě návrhy nových rozhodovacích a diagnostických systémů v medicíně mohou postupně přinést i lidem s nejrůznějšími chorobami a postižením nové šance.
Co je přitom nejdůležitější? Bezpečnost člověka. Když už vstupujeme s technikou do lidského těla, nesmí selhat. Každý dnes zná kardiostimulátor. Ty dnešní už se vyvíjejí tak, aby přestály všemožné situace, dokonce i vyšetření magnetickou rezonancí. Tato zásada musí platit i v budoucnu.
Vaše čtenáře jistě zajímají technické možnosti například vyléčení poškozených nervů nebo dokonce míchy. Dnešní nanotechnologie už používají materiály biokompatibilní, to znamená, že se na něj dokážou lidské buňky přichytit. Pokusy "přemostit" poškozená místa se nejprve odehrávaly vně lidského těla pomocí vodičů, a tak se například stimulovala končetina. Dnešní technika už docela umí "vstoupit do těla" a přizpůsobit řešení konkrétnímu člověku. Takže je možné, že některé dnes neléčitelné a neřešitelné situace budou za nějaký čas překonány unikátní technologií. I k tomu chceme na našem pracovišti přispět.

OBNOVA SMYSLŮ?

Velkou výzvou pro moderní vědu jsou nejrůznější poškození nebo vrozené vady smyslů. Už dnes fungují kochleární implantáty, ale jen u určitých poškození sluchu. Ještě pořád tedy u ztrát sluchu způsobených věkem nejlépe poslouží klasická naslouchátka. Při řešení tohoto problému zatím přímo do organismu nevstupujeme.
U poškození zraku zatím neumíme technikou nahradit sítnici. Nebo jen velmi nedokonale, dostaví se pouze efekt rozlišení světla a tmy, ale k vidění je daleko. Hlavní překážkou je zatím přenos informace do zrakového centra v mozku.
Nějaké výsledky přináší výzkum náhrady hmatu. Inspirací byl úkol najít takové rukavice pro kosmonauty, aby je jejich rukavice nejen chránily, ale zároveň uměly zprostředkovat alespoň nějaký cit.
Už se vyvíjejí "elektronické nosy", ale spíše než s cílem nahradit lidský čich se mají dát vyrobit detektory různých jedovatých a nebezpečných látek. Dokonce v Indii se takový výzkum soustředil na detekci různých stupňů fermentace čaje.
Samozřejmě platí a vždy bude platit, že žádný sebelepší přístroj nenahradí subjektivní vnímání člověka. Superkamera vám ukáže velmi dokonalé zobrazení, ale vaše vnímání barev, tvarů a kompozice obrazu nenahradí. Stejně individuální je a bude vnímání hudby. To jsou naprosto konkrétní příklady, že i nejdokonalejší technická náhrada neumí překonat lidskou zkušenost a schopnost. A to je myslím dobře.

NOVÉ TECHNOLOGIE A SPOLEČNOST

Naši kolegové z medicíny vědí, jak rozdílné je vnímání nových technologií u pacientů. Ti, kteří by rádi sáhli po zázračném léku, někdy s rezervou a nedůvěrou přistupují k možnostem moderní techniky. Netroufnu si odhadnout, kolik takových lidí je, ale řekla bych, že se tu jasně ukazuje podíl populace, která si umí poradit s využíváním chytrých telefonů, tabletů a počítačů. Jsem si vědoma, že možnost otestovat si nezávazně tuto techniku by výrazně zvýšila počet lidí, kteří na její využití v léčení vlastního organismu budou připraveni. I k tomu se chystáme přispět. Nejdůležitější ale bude postoj lékařů. Mnozí s námi spolupracují, vlastně bychom bez nich těžko někam pokročili, jsme přece jenom inženýři…
Dobrou zprávu mám o zájmu studentů o disciplíny, které překračují hranice mezi technikou a medicínou. Stále jich přibývá, ale u středoškoláků někdy pozorujeme velkou neznalost biomedicíny nebo některé nesprávné představy. V každém případě je myslím naše univerzita místem, kde se staletá tradice inženýrského studia už pevně prolnula s biomedicínou. Rádi bychom, aby tohle jasně profilované směřování pochopili i ti, kteří díky své malé informovanosti pokládají vědeckou práci na vysokých školách za zbytečnou.