Jedničky a nuly vám vezmou práci

UMĚLÁ INTELIGENCE

BUDOUCNOST PATŘÍ UMĚLÉ INTELIGENCI. PODLE PROFESORA MICHALA PĚCHOUČKA Z ČVUT PRÝ BUDE MÍT STEJNĚ REVOLUČNÍ CHARAKTER JAKO KDYSI ROPA, OVŠEM ZA CENU, ŽE DO DVACETI LET ZE SVĚTA ZMIZÍ DVĚ MILIARDY PRACOVNÍCH POZIC. MĚLI BYCHOM SE BÁT BUDOUCNOSTI, VE KTERÉ BUDOU HODNOTY VYTVÁŘET STROJE

- Za dvacet let spousta lidí nebude mít práci, například prodavačky nebo řidiči. A nebude způsob, jak je rekvalifikovat. Jak sám říkáte, z řidiče programátora neuděláte.

Umělá inteligence neboli AI má dnes podobný charakter jako ropa před sto lety. Tehdy nahradila spoustu lidské síly, koňské síly a byl to nový motor do ekonomiky. Umožnila zrychlení výroby, dopravy, zapříčinila ekonomický boom. AI je mechanismus, který zefektivňuje vytváření hodnoty. Zrychluje, zlepšuje, zefektivňuje práci a tím vytváří ohromné peníze. Spousta lidí nesnáší Uber, ale pro mě je to model, který ukazuje na neefektivitu taxikářů. Platí drahé koncese městu Vydávají peníze za drahé dispečery Zkrátka je to neefektivní. Uber ukazuje, že se dá jezdit levněji. Vzhledem k tomu, že AI může zasáhnout hlouběji do byznysu, do výroby, může pomáhat lidskému konání, bude zefektivňovat procesy. A za tím jsou peníze, ohromné peníze. Je to zkrátka trend, který se nedá zvrátit.

- Na jedné straně je tedy praktická stránka Průmyslu 4.0, takzvané čtvrté průmyslové revoluce, zefektivnění běžné stránky života a byznysu, na druhé straně ale ze světa zmizí dvě miliardy pracovních míst.

Lidská práce, která vytváří ekonomickou hodnotu, bude v budoucnu vzácnější. Budou existovat země na práci bohaté, s vysokou přidanou hodnotou, a pak ty chudé. Tam, kde budou Googly a Facebooky, se bude vytvářet HDP. Tam, kde se budou roboticky vyrábět auta, bude práce méně. Takže budovat manuálněvýrobní ekonomiku nemusí být zase taková výhra, jak se v České republice prezentuje. Řešením tohoto společenského problému je přerozdělení konceptu práce jako celku. Práce není nutně činnost, která generuje bezprostředně HDP, ale spadá sem i spousta dalších činnosti. Například vzdělávání generuje HDP až v dlouhodobém kontextu. Podobně si musí společnost a sociální systém přenastavit dělení lidského bohatství. Nevěřím na minimální garantovaný příjem, to už jsme si tady vyzkoušeli za komunismu a podle mě je to fundamentálně kravina. Koncept vydělávání musíme zachovat. Jen trochu jiným způsobem – starost o rodiče, o děti. Matka na mateřské dovolené by měla mít za výchovu dětí kompetitivní příjem. Je však pravda, že země, které se budou chtít tímhle způsobem přeorientovat, budou muset tu opravdovou ekonomickou přidanou hodnotu někde vyrábět. A velmi pravděpodobně za pomocí AI.

- Zmínil jste Google a Facebook. Není podle vás nebezpečné, že by v budoucnosti byla ekonomika jedné země závislá na dvou či třech společnostech Už v současné době má Google třeba v Americe obrovskou moc.

To, že je tady firma, která posledních dvacet let do značné míry ovlivňuje naše chování na internetu, je samozřejmě jistý druh monopolu. Ale není průkazné, že by tento trend nějak znevýhodňoval uživatele. V tomto okamžiku. Myslím si, že Google nechce dominovat, jen se bojí, aby nedominoval někdo jiný. Proto postupuje defenzivní strategií, kdy některé typy umělé inteligence poskytuje na otevřené doméně. Například technologii TensorFlow, jednu z nejkvalitnějších na strojové učení na světě, otevřel Google pro veřejné užití. Tím demokratizuje některá technologické prostředí. Mnohem zajímavější je ale jiná věc. Výkonný ředitel Googlu Sundar Pichai nedávno uvedl, že disponuje technologií, která dokáže vytvářet svou vlastní umělou inteligenci. Dnes je programátorů schopných programovat strojové učení tak málo a AI práce tak moc, že vývojáři Googlu došli tak daleko, že už si umělá inteligence kód pro některé dílčí úlohy strojového učení generuje sama.

- AI programuje sama sebe, chápu to správně Žijeme v budoucnosti...

Je to tak. Důležitou součástí umělé inteligence je vytváření modelů budoucích světů a jejich následná analýza. V budoucnosti budeme chtít stavět dálnice pro samořídicí automobily. Jenže dálnice, po kterých by mohly jezdit, ještě nikde nestojí, nedisponujeme tedy potřebnými daty, abychom případnou efektivitu dokázali vyhodnotit. Proto si je musíme simulovat. Japonská So Bank zainvestovala na jaře asi pět set milionů dolarů do start­upu Improbable Worlds (Nepravděpodobné světy, pozn. red.), který se zabývá tím, že například simuluje dopravu budoucnosti v Londýně. Jak by to vypadalo, kdyby metro vedlo trochu jinudy To nezjistíte jinak, než že to nasimulujete. V budoucnu si tedy AI bude simulovat virtuální světy, které pak budou mít dopad na ten reálný.

- A co je zásadním úkolem AI dnes?

Většina AI se nyní týká strojového učení. Datoví vědci analyzují velká data o chování zákazníků, doporučují produkty a nastavují marketingové kampaně. Vzniká poptávka po odbornících na umělou inteligenci v dopravě, v automobilovém průmyslu. Zejména v Německu a USA, kde se automobilky snaží pomocí AI zrealizovat autonomní řízení vozidel. Čím dál víc si trh žádá robotiky, kteří jsou schopni stavět a programovat roboty, nebo experty na internetovou bezpečnost. AI ale vstupuje i do finančního sektoru.
Nepotřebujete člověka na to, aby vám spočítal hypotéku. Na co pojišťováka za přepážkou, který se vás zeptá, kolik má váš byt metrů čtverečních a jak kvalitní máte zámky. Tohle všechno může udělat program.

- A lidská práce je nejdražší položka každého byznysu...

Celý finanční sektor má v sobě obrovská kvanta lidské práce, kterou mnohem lépe zastane umělá inteligence. Tohle odvětví myslím půjde jako první.

- Pak je otázka, jestli se tihle lidé uplatní někde jinde.

V Británii jeden řetězec supermarketů zcela přešel na automatické pokladny. Místo toho, aby se prodavačů zbavil, poslal je do prodejny, aby zákazníkům poradili s vínem, s tím, jaký k němu koupit sýr, anebo je nasměrovali do uličky, v níž mohou koupit svíčky. Dokázal tak změnit povahu jejich práce, což vedlo k další efektivitě v prodeji.

- Vy z budoucnosti nemáte strach, že ne ?

Ne. Jsem v pohodě.

- Myslíte, že neprogramátoři se jí také nemusejí obávat ?

Umělá inteligence v sobě pro lidi skýtá několik potenciálních ohrožení. Jedno z nich je monopolizace AI. K tomu má nejblíž Google, ale myslím, že svého postavení nezneužije. Druhé nebezpečí je absolutní závislost člověka na AI. Jsme křehcí. Když celá nemocnice bude řízena komplikovanými technologiemi AI a teroristé se do systému nabourají, pak mohou nemocné jednoduše vypnout. Nejpodstatnější ohrožení může ale nastat, pokud lidstvo nezvládne přerod na trhu práce. Když není práce, jsou války. Lidé se AI bát nemusejí, pokud budou ochotni vzít svůj osud do vlastních rukou a přebrat za sebe odpovědnost. Myslím, že nebude fungovat, že někdo vystuduje například novinařinu a bude novinářem do konce života. Každý z nás za život vyzkouší několik různých profesí. Na vysokou budeme chodit třikrát i vícekrát za život. Proto univerzita nebude moci trvat pět let, ale třeba jen rok. Změní se charakter vzdělávání. Tak, jak to funguje dnes, už to zkrátka dál fungovat nemůže. Já jako profesor budu učit lidi, kterým bude osmnáct, čtyřicet i šedesát, v různých fázích kariéry. Každého lze něco naučit.

- Zároveň se ale bude muset změnit charakter těch, kteří absolventy vysoké školy nejsou. V ČR ji má vystudovanou zhruba 15 procent lidí. U těch se dá předpokládat, že se chtějí celoživotně vzdělávat. Ale zbylých 85 procent chce po ukončení vzdělání jenom žít.

Tihle lidé se umělé inteligence bát musejí, protože je může nahradit. Ale i ti, kteří nevystudovali a chtějí něco dělat, chtějí být kreativní, najdou uplatnění. Budou třeba chvíli dělat zedníka, pak topenáře, zahradníka. Ale bude třeba být na trhu práce extrémně flexibilní a chtít se rekvalifikovat. A hlavně vystupovat z komfortních zón.

- Tohle může být pro spoustu lidí opravdu problém. Zpravidla jsou to ti, kteří dělají revoluce.

A ti jsou největší ohrožení umělé inteligence. V současné době je podobná revoluce na spadnutí například ve Spojených státech. Amerika – v souladu s americkým snem – tradičně odměňuje iniciativu, kreativitu a tvrdou práci úspěchem. Často však na úkor těch, kdo nechtějí vzít osud do vlastních rukou. To jsou ti, kteří se chtějí nechat chránit lídry, jako je například Donald Trump. Věří mu, když říká, že přivede z Asie výrobu zpátky do Ameriky. Ano, možná se opravdu vrátí, ale s roboty, ne s lidmi. Fabriku na auta pak bude obsluhovat desetkrát méně lidí než dnes.

- Ale co s těmi ostatními ?

Svět se změní a lidé se budou muset nějakým způsobem přizpůsobit. Budou se muset realizovat v práci orientované na další lidi. Činnost, která se lidí netýká, bude nahrazena umělou inteligencí. Typický příklad bude doprava nebo výroba, člověka tam nebude téměř potřeba. Ovšem například pohostinství je o lidech. Nechci, aby mi pivo točil robot. Nebo také různé pomáhající profese, sociální práce, sestřičky. V domově důchodců budete chtít, aby se o vás starala mladá vyškolená slečna, ne kus plechu. Po těchto profesích se masivně zvýší poptávka.

- Takže ve finále se budeme starat jenom sami o sebe. Nebudeme stavět, nebude na nás záležet ve vztahu ke světu, ale jenom ve vztahu jednoho k druhému. Nebudeme vytvářet hodnotu.

Ano, myslím, že práce se rozdělí na lidskou a robotickou a nebudou se navzájem motat mezi sebe. V Itálii půjdete do kavárny a budete tam chtít mít uřvaného Itala, ne automatický kávovar. Je otázka, jestli té práce bude dost, zda budeme pracovat pár dní v týdnu, nebo třeba jen den. Co budeme dělat s volným časem Vzdělávat se Dobrovolničit Jak jsem ale říkal, někdo nebo něco ekonomickou hodnotu vytvářet musí. Celé Slovensko má HDP jako roční obrat Googlu. Takže kdybychom měli v naší republice dva tři Googly, nemusí už nikdo další chodit do práce. A zbytek si může navzájem pomáhat, učit se, hezky si vařit. Ale ekonomická hodnota musí neustále někde vznikat. I když s čím dál menším zapojením lidí a s čím dál větší rolí umělé inteligence.

---

Michal Pěchouček (45)

V ČR patří k největším odborníkům na umělou inteligenci. Před čtyřmi lety prodal s partnerem svoji AI firmu Cognitive Security softwarovému gigantu Cisco. Následně téměř čtyři roky řídil pražské CISCO R&D centrum. Založil a v současnosti vede Centrum umělé inteligence na ČVUT a přednáší umělou inteligenci v rámci programu Otevřená informatika na Fakultě elektrotechnické ČVUT. 14 % O tolik bude v roce 2030 díky AI vyšší globální DPH.