Češi v Iráku opravili oblouk. Boje přežil

U iráckého města Madain nedaleko Bagdádu se do třicetimetrové výšky tyčí oblouk Taq Kisra. Dva tisíce let stará památka je pozůstatkem královského paláce města Ktésifón. Na tom, že dosud stojí a přežila i boje mezi iráckou armádou a Islámským státem, má velkou zásluhu česká stavební firma Avers. Po dobytí města Mosul, bašty Islámského státu, se firma těší na zklidnění bezpečnostní situace a další zakázky. A není jediná.
"Situace se začíná stabilizovat. Spousta firem z České republiky v Iráku zase bude chtít působit. Je tam řada příležitostí k podnikání," říká Iráčan Imad Abuklam, který už čtyřicet let žije v Česku a je ředitelem irácké pobočky firmy Avers.
Příležitost vycítila i Hospodářská komora, která v červenci, jen pár dní po dobytí Mosulu, vyrazila do Iráku na misi. "Iráčtí a zejména kurdští podnikatelé projevovali zájem o české produkty i proto, že mnozí na ně mají dobré reference ještě i z dob socialismu," uvedl viceprezident komory Bořivoj Minář, který delegaci vedl.
Firmu Avers si Iráčané pozvali už před čtyřmi lety, aby zabránila zřícení unikátní stavby. "Celý oblouk jsme zpevňovali a dozdívali jsme zadní část, která byla zhroucená," říká spolumajitel firmy Jan Koška.

Hlína z Eufratu a Tigridu

Čeští stavitelé se museli vypořádat se zcela rozdílným materiálem, než na jaký jsou zvyklí z Evropy. "Naše památky jsou výrazně mladší a většinou jsou z cihel a kamene. V Iráku jsou z hlíny, která pochází z řek Eufratu a Tigridu," vysvětluje Koška. Do Iráku proto Avers vyrazil s odborníky z Českého vysokého učení technického. Ti udělali rozbory veškerého materiálu a směsi si pak nechali namíchat od místních. Samotnou rekonstrukci komplikovala zhoršující se bezpečnostní situace. Pracovníky hlídaly bezpečnostní agentury. "Ale žádná agentura vás sama o sobě neohlídá. Musíte se sžít s místními lidmi. Když vás přijmou, tak vás ochrání," vysvětluje Koška.

V Iráku mají času dost

Dokončený projekt za 98 milionů korun Češi předávali, když byli bojovníci Islámského státu jen desítky kilometrů daleko. Stavbu samotnou nakonec boje neponičily. "Oblouk je v pořádku. Ale doprovodné stavby jako chodníčky, lavičky, sad, parkovací stání či osvětlení jsou zdevastované," popisuje Koška.
Na obnově okolí se firma Avers nejspíš podílet nebude. Momentálně se snaží přimět irácké úřady, aby jí doplatily zbytek peněz za projekt.
Firma, která jinak působí hlavně v Evropě, si musela zvyknout na to, že byznys v arabském světě funguje jinak. "Přijít na trh bez pomoci místních nebo Čechoiráčanů podle mě nejde," myslí si Koška.
Důležitou roli ve vyjednáváních proto sehrál jeho kolega Abuklam, který do bývalého Československa přišel studovat a po zastávkách v Alžírsku nebo Spojených arabských emirátech už tu zůstal. Považuje se tak za znalce rozdílných iráckých a českých povah. "V Iráku mají hodně času, my tady ho máme málo," uvádí příklad.
Pražská firma s půlmiliardovým ročním obratem opravovala už celou řadu tuzemských památek. Podílela se například na nedávno dokončené rekonstrukci Zemědělského muzea. S Hochtiefem spolupracuje na opravě Negrelliho viaduktu a se Subterrou se dělí o práci na věži Staroměstské radnice i s orlojem. Po český stát opravuje i zastupitelské úřady – třeba v Tokiu, Londýně nebo Paříži.