V pondělí nastane úplné zatmění Slunce. V České republice se z tohoto astronomického jevu radovat nebudeme. Přejde však přes USA, kde milionům lidí nabídne unikátní příležitost vidět svět z jiné perspektivy. A také umožní vědcům studovat jevy, které jinak nevidí.
Úplné zatmění 21. srpna bude bezpochyby velkou událostí: Spojené státy na ně totiž čekají takřka sto let. Kontinentální část USA sice úplné zatmění zažila i v únoru 1979, tehdy ale pás, ze kterého je pozorovatelné úplné zakrytí Slunce Měsícem, prošel jen přes několik severních a severozápadních států. Význam tohoto zatmění je proto v médiích snižován. Nyní ale bude situace zcela jiná, neboť úplné zatmění bude postupovat od oceánu k oceánu napříč celými Spojenými státy.
Úplné zatmění bude v srpnu viditelné ze 14 amerických států a z pěti jejich metropolí. Obyvatelé ostatních států USA budou moci pozorovat jen částečné zatmění, kdy zpoza Měsíce bude vystupovat sluneční srpek.
Nejdéle zatmění potrvá ve státě Kentucky, kde jej bude možné pozorovat po dobu 2 minut a 41 sekund.
Jak zatmění vzniká – co se děje ve vesmíru
Měsíc je přibližně čtyřistakrát blíže k Zemi než Slunce, avšak je také asi čtyřistakrát menší. Díky tomu kotoučky obou těles na obloze zabírají téměř stejnou kruhovou plochu, a to o průměru asi 0,5°. Měsíc tak může na krátko (maximálně na sedm a půl minuty) zakrýt sluneční kotouč a ukázat nám vnější část sluneční atmosféry – takzvanou korónu. Takový úkaz však spatří jen ti, kteří stojí přímo v tzv. pásu totality, neboli v předpovězeném pásu, po kterém přechází měsíční stín široký maximálně 270 kilometrů.
Reálně lidé při úplném zatmění Slunce v pásu totality uvidí korónu – tedy žhavé plyny unikající z fotosféry Slunce. Ty mají teplotu asi milion stupňů Celsia, samotná fotosféra je mnohem chladnější, má pouhých 6000 stupňů Celsia.
Zatmění a věda
O zatmění mají zájem nejen běžní Američané a milovníci fotografování, ale také vědci. Nabízí totiž jedinečnou možnost sledovat jevy, které normálně vidět nejsou. Je to jediná příležitost, kdy mohou sledovat sluneční korónu, vnější vrstvu sluneční atmosféry – od okraje slunečního disku až do velkých vzdáleností. Jinak pozorují korónu každodenně z kosmických družic, ty však zobrazují jen její vnější oblasti. Při zatmění tak astronomové získávají úplnější informace.
Při pondělním zatmění v USA budou i Češi – konkrétně experti z VUT i ČVUT. Vědecký tým zhruba o třiceti lidech složený ze zástupců fakulty strojního inženýrství brněnské techniky a Institutu pro astronomii Havajské univerzity zaujme strategická místa v západní polovině Spojených států. Obsadí pět stanovišť v Oregonu, Idahu, Nebrasce a Wyomingu. Součástí tohoto týmu bude i profesor Miloslav Druckmüller. Ten zaznamenal výrazný úspěch při zatmění Slunce roku 2014, kdy se mu díky pokročilé matematické zobrazovací metodě podařilo objevit dosud neznámé struktury v koróně.
Část výpravy VUT se vydá do Whiskey Mountains s vybavením o váze desítek kilogramů na koňském hřbetu. „Techniky tu bude méně a budou se provádět pouze základní experimenty, na druhou stranu očekáváme excelentní podmínky na pozorování,“ uvedla výzkumnice Jana Hoderová.
Kdy bude zatmění u nás?
Střední Evropě se bohužel úplná zatmění prakticky téměř vyhýbají. Pražané mohli tento úkaz pozorovat naposledy 12. května 1706, na jihovýchodě Moravy 8. července 1842. Další nás čeká až 7. října 2135, kdy pás totality bude probíhat 30 kilometrů severně od Prahy. Přímo v Praze a Brně si musíme na zatmění počkat dokonce až na 22. červenec 2381. Prstencová zatmění nastanou v ČR dvě za toto století – 13. července 2075 a 23. července 2093.