Datum zveřejnění: 
15. 8. 2017

Jak se vyvíjí samořídicí auto
Elektromobily nám už šlapou na paty a zdá se, že hned po nich budou následovat samořídicí auta. Na jejich vývoji pracují i čeští vědci.

Auto, které nepotřebuje řidiče, začal používat Google k mapování ulic celého světa už skoro před deseti lety. Fungovalo spolehlivě a nemělo problém zorientovat se v okolní dopravě.
I čeští odborníci z Fakulty elektrotechniky Českého vysokého učení technického v Praze říkají, že samotný systém autonomního řízení je již tak propracovaný, že bychom ho mohli hned začít používat.
Na čem je třeba ještě zapracovat, je jeho stoprocentní bezpečnost.

Bez práce a bez nehod

V každém segmentu dopravy, ať už se jedná o automobily, vlaky nebo letadla, je před uvedením nové technologie do provozu nutná maximální jistota, že nepřinese velká bezpečnostní rizika. Právě to zkoumají vědci z ČVUT. Společně s výzkumníky z Itálie, Švýcarska a také laboratořemi firem Airbus a Magneti Marelli, která vyvíjí elektroniku pro automobilku Fiat, se podílí na celoevropském projektu Hercules. Aby mohli nabídnout co nejspolehlivější systém autonomního řízení a zajistit, že v budoucnu se bude jízda autem odehrávat nejen bez nutnosti sledovat provoz, ale také bez nehod, vytvořili nejprve zmenšený model samořídicího vozu.

Řidič je mobilní procesor

Model vznikl na kostře obyčejného auta na dálkové ovládání. Na rozdíl od něj je ale osazen speciální elektronikou, která zajišťuje rozhodování a řízení. Běží přitom na operačním systému Linux. Řidiče nahrazuje procesor Vidia Tegra speciálně vyvinutý pro automobilový průmysl.
V případě, že dojde k poruše nebo selhání řídicí jednotky, lze přepnout na manuální řízení dálkovým ovladačem. Za běžných okolností si ale auto poradí samo v každém terénu. Orientaci mu zajišťuje černý maják na střeše. Je to lidar – přístroj, který laserem snímá svoje okolí a podle něj hledá svou cestu.

Co vozítko umí?

Stavba auta trvala pouhé tři týdny. O to déle ale programátorům trvá naučit ho, jak správně a bezpečně jezdit. Základní lekce autonomní autoškoly trvala měsíc, ale bude pokračovat ještě spoustu dalších měsíců nebo dokonce let. Model zatím umí zmapovat své okolí a pohybovat se i v neznámém prostředí tak, aby nepoškodil sebe a neublížil případné posádce. Časem totiž vědci systém použijí v opravdovém autě. Také dovede rychle zareagovat na překážky ea dávat pozor na chodce, kteří mu vpadnou do cesty.

Bezpečnost i při poruše

Nyní se vědci snaží propojit celý systém samostatného - řízení tak, aby případná chyba v jedné části neovlivňovala ty další. Tím se totiž bezpečnost jízdy významně zvýší: Na autopilota se budete moci spolehnout i v případě, že váš vůz nebude ve stoprocentní kondici. Pokud se to podaří, budeme o velký krok blíž k nasazení autonomních aut na silnice.       

Autor: 
TOMÁŠ HAIMANN
Zdroj: 
ABC