Hlasivky z gelu a politika

ČR Vědkyně Miroslava Dušková rozšířila kandidátku ČSSD v Praze. Do voleb jde však až z 27. pozice. "Šanci být zvolena do Sněmovny mám sice nižší, ale pokud se dostanu i třeba do nějaké expertní poradní skupiny, ráda bych se věnovala vztahu věda a politika," říká. Podle ní může být věda politice přínosná. "Například téma odpady. Těch dnes společnost generuje obrovské množství a vědci jsou schopni vyvinout ekologičtější materiály, z nichž se pak vyrobí v přírodě rozložitelné obaly na výrobky. No a v politice bych jako vědec mohla tlačit na to, aby se uzákonilo, že výrobci musí ekologických obalů udělat zpočátku třeba 10 procent a později jejich výrobu zvyšovat. Zkrátka legislativa může urychlit aplikaci některých vědeckých poznatků," vysvětluje Dušková vizi propojení vědy s politikou.
Sama pracuje v Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd ČR a nedávno získala svůj první patent. Se skupinou vědců vymýšlí a zkoumá materiál, z něhož by šla zhotovit náhrada hlasivek. Vyrobit kompletní umělé hlasivky se totiž dodnes nikde na světě nedaří a takový implantát by pomohl lidem, kteří o hlas přijdou například kvůli rakovině hrtanu. "Pokud pominu digitální náhradu hlasu, tak existují různá zařízení, která se vkládají do hrtanu pacientů a ta nějakým způsobem mohou člověku pomoci se vyjádřit zvukem či mohou částečně nahradit hlas. Ale není to tak, že by se člověku vložily do hrtanu umělé hlasivky a on by zase mluvil přirozeným hlasem," vysvětluje.
"Náš vědecký tým vyvíjí hydrogel, tedy podobný materiál, z něhož jsou vyrobeny kontaktní čočky, který by mohl nahradit tak specifický a namáhaný orgán, jako jsou hlasivky," popisuje vynález, jenž musí být hodně pevný, aby vydržel obrovskou námahu, které jsou hlasivky vystaveny. "Tým vědců z ČVUT spočítal, jaké by měl mít materiál vlastnosti, kolegové z Ústavu termodynamiky zase mají zařízení, které simuluje plíce, hrtan a průchod vzduchu hrtanovou trubicí, a tam zkouší, co námi vyrobený materiál vydrží. Zároveň vše sleduje tým lékařů z 2. lékařské fakulty UK," popisuje "českou cestu" vývoje umělých hlasivek.
Politiku vědkyně sleduje od roku 1989. "Tehdy jsme seděli u rádií a poslouchali každou debatu. Dnes už se zájem lidí o politiku vytrácí a to je důvod, proč jsem se rozhodla kandidovat," říká. "Snad všichni lidé v Česku už zažili frustraci z politiky. Dnes záleží na tom, jakým mediálním kanálem člověk politiky sleduje. Pokud jen povrchně, tak může být z politiky zhnusen a myslet si, že se tam netvoří nic užitečného a ještě je plná vulgarit. Ve skutečnosti se tam ale hodně věcí podaří," dodává.
V politice chce případně rozvíjet financování vědy a vzdělání. "Vzdělání je pro českou společnost v současnosti alfou a omegou. Velice se mi líbí, že z platů učitelů, které máme nejnižší v Evropě, se stalo velké společenské téma," uzavírá vědkyně, která mimo jiné studovala na univerzitě v kanadském Montrealu.