Silné bouřky v Česku

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Letní vedra a prudké bouřky. Počasí posledních dnů přišla shrnout Taťána Míková.

Taťána MÍKOVÁ, redaktorka:
Nejvýraznější bouřky vznikají obvykle v místech, kde se setkává chladný vzduch ze severozápadu a teplý vzduch z jihovýchodu. Takovým nárazníkem je v těchto dnech právě Česko. Bouřky dnešní noci patřily k nejsilnějším v celé Evropě. Nejvíc práce s nimi měli na Olomoucku.

Martin LAŠTŮVKA, redaktor:
Blesk za bleskem a silný vichr. Teprve až ráno se ukázalo, co silná bouřka způsobila. Popadané stromy a poškozené trakční vedení zastavily vlaky na hlavním železničním koridoru Olomouc-Praha. Nejvíc práce měli železničáři mezi Zábřehem a Štěpánovem na Olomoucku. První ze dvou kolejí zprůjezdnili po deváté hodině. Je krátce po čtvrt na jedenáct a železničáři právě odstraňují poslední strom, který brání zprovoznění obou kolejí na hlavním koridoru mezi Olomoucí a Prahou. Kvůli větrné smršti nabíraly vlaky až pětihodinové zpoždění. Stovky lidí tak musely čekat na nádražích. Bouřka ráno zkomplikovala dopravu také na některých regionálních tratích. Třeba tady v úseku /nesrozumitelné/ na Prostějovsku spadl vzrostlý strom přímo před projíždějící vlak. Železničáři pak zkontrolovali, jestli nejsou koleje poškozené. Kvůli popadaným stromů zavřeli ráno silničáři na krátko i část dálnice D35 mezi Mohelnicí a Olomoucí. Problémy byly i na vedlejších cestách. Hasiči vyjížděli téměř stošedesátkrát. Pomáhali v Římicích na Litovelsku.

Jaroslav ŠIMČÍK, otec majitele domu:
Tam máte střechu, tam máte střechu... Je to na všeckejch možnejch místech, no.

Martin LAŠTŮVKA, redaktor:
Jenom ne tam, kde by střecha měla být.

Monika FLEISCHMANNOVÁ, redaktorka:
Vítr odnesl střechu o rozloze 100 metrů čtverečních až k sousedovi na zahradu. Tam polámala veškeré stromy.

Martin LAŠTŮVKA, redaktor:
Bouřka se tudy přehnala ve 3 hodiny ráno. Majitel domu se stihl schovat do bezpečí. Až do večera budou pokrývači dělat všechno pro to, aby krov před dalším deštěm včas zakryli.

David MICHALČÁK, pokrývač:
Ta vata je mokrá, ono se to nemůže tam nechat. To neplní tu funkci. Musíme to oddělat celý

Jaroslav ŠIMČÍK, otec majitele domu:
Nejvíc to bylo tady chycený, /nesrozumitelné/ teďka ještě nějaký kapky, já furt chodím, utírám to, toto bylo plný vody tady.

Martin LAŠTŮVKA, redaktor:
Martin Laštůvka a Monika Fleischmannová, Česká televize.

Taťána MÍKOVÁ, redaktorka:
Bouřky bývají tím silnější, čím větší je rozdíl v teplotách. A letošní léto je ve velkých rozdílech mezi severozápadem země a jihovýchodem mimořádné. Za posledních 20 let jsme změřili druhý největší teplotní rozdíl mezi oběma částmi země. A zítřejší předpověď má velkou šanci maximum z roku 2008 vyrovnat nebo dokonce překonat. Velké rozdíly jsou i ve srážkách. Respektive v jejich vydatnosti. Třeba v Libereckém kraji napršelo do konce července zhruba takové množství vody, které se blíží dlouhodobému průměru. Podobně je na tom i Jihočeský nebo Moravskoslezský kraj. To na jižní Moravě i po docela vydatných červencových bouřkách chybí k normálu pětina dešťové vody. Právě takové hodnoty mohou zemědělci sledovat díky takzvanému integrovanému systému sledování sucha. Podle údajů z družic, ale i od jednotlivých farmářů se dovědí, jak je na tom půda přímo v jejich okrese.

Vendula HORNÍKOVÁ, redaktorka:
Všechna pole má Jaroslav Mikoláš na Rakovnicku. Právě to je v Čechách ta nejsušší oblast. Letos se to projevuje třeba na máku. Podle odhadů sklidí možná čtvrtinu toho, co očekával.

Jaroslav MIKOLÁŠ, jednatel, Lupofyt:
Vypadal po vzejití velice dobře a pak ty sucha a vysoké teploty, ta kombinace, došlo k tomu, že mák je takhle nízkej, nerozvětvil, listová plocha v podstatě uschla a makovice jsou takhle velký, jak vidíte.

Vendula HORNÍKOVÁ, redaktorka:
K tomu, aby zjistil, jaká je na polích situace, využívá i nových technolgií.

Jaroslav MIKOLÁŠ, jednatel, Lupofyt:
Používáme dron, kde si agronom prostě zjistí stav toho porostu. Potom máme kombajny, všechny naše kombajny, který u nás jezděj, používaj výnosový mapy.

Vendula HORNÍKOVÁ, redaktorka:
Právě Jaroslav Mikoláš je jeden ze zemědělců, kteří se pravidelně podílí na monitoringu zemědělského sucha. Ze systému sledování se pěstitelé dozvědí aktuální půdní vlhkost.

František PAVLÍK, vedoucí oddělení rozvojových činností, SPÚ:
Nabízí také systém předpovědí. Můžeme vidět, jak vypadá jednou denně aktualizovaná desetidenní předpověď.

Jaroslav MIKOLÁŠ, jedatel, Lupofyt:
Odpovídám na dotazník, který se vyplňuje každý týden a vlastně tak přispíváme k tomu, aby ty údaje, které vlastně se získávají z družice, nebo z nějakého matematického modelu, aby se zkontrolovaly se skutečným stavem.

Vendula HORNÍKOVÁ, redaktorka:
Z map se zemědělci dozvědí ale třeba i to, jak jsou na tom se suchem země v Evropě, anebo odhady výnosů plodin v jednotlivých okresech. Vendula Horníková, Česká televize.

Taťána MÍKOVÁ, redaktorka:
Méně vody. To je problém, který klimatologové zmiňují jako nejvážnější důsledek změny klimatu v Česku. Příčinou můžou být jak slabší deště, tak větší odpařování při vysokých teplotách. Klima v našem hlavním městě tak může za 30 let vypadat podobně jako v Barceloně. Tam se s nedostatkem vody potýkají téměř každé léto a je zřejmé, že i u nás se jí budeme muset naučit úsporně využívat.

Kateřina POLÁKOVÁ, redaktorka:
Brněnské vzdělávací centrum Rozmarýnek. Tady se ekologie nejen vyučuje, ale žáci vidí úsporná opatření přímo v praxi.

Michal DOŠEK, oddělení výzkumu a vývoje, Asio:
Vodu, kterou si tady právě teď umývám ruce, tak tato voda je svedena potrubím do sklepení, kde je umístěna čistírna šedých vod.

Kateřina POLÁKOVÁ, redaktorka:
Šedá voda vzniká z umývání, sprchování, nebo praní. Tento systém ji upraví pro další použití.

Michal DOŠEK, oddělení výzkumu a vývoje, Asio:
Zde vidíme mechanické přečištění, kdy je zde umístěný filtr hrubých nečistot a navíc čistírna je vybavená membránou, která filtruje zbývající nečistoty. Jako jsou bakterie, viry.

Kateřina POLÁKOVÁ, redaktorka:
Voda se pak dá použít na splachování nebo zavlažování zahrady.

Jaroslav RACLAVSKÝ, Ústav vodního hospodářství, VUT v Brně:
Využití tady té šedé vody vidíme především v certifikovaných budovách, což je i jedna významná složka stavebnictví.

Kateřina POLÁKOVÁ, redaktorka:
Existuje i jiný způsob, jak ušetřit až 50 % pitné vody. Třeba ten, který využívají v areálu Otevřená zahrada.

Libor HRUBÝ, Centrum pasivního domu:
V obou dvou těchto budov z jejich střech je sváděna dešťová voda do jímky, je následně využívána jak ke splachování, tak je využívána k zalévání zahrady.

Kateřina POLÁKOVÁ, redaktorka:
Vodu navíc zadržuje zelená střecha. Při dešti ulevuje okolní kanalizaci a v létě budovu chladí. Tohle jsou experimentální plochy. Tady vědci sledují, jak se různé typy zelených střech chovají, když na ně naprší.

Michal SNĚHOTA, UCEEB a Fakulta stavební, ČVUT v Praze:
Vyprodukujeme data, abychom efektivně navrhli zelenou střechu na konkrétní podmínky lokality, pro konkrétní účel té střechy.

Kateřina POLÁKOVÁ, redaktorka:
Výzkumníci tady navíc můžou porovnávat různé typy střech. Třeba tahle betonová byla v létě i o 37 stupňů Celsia rozpálenější než střecha pokrytá rostlinami