Cestování v budoucnosti

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Já jsem se na to neptal náhodou. Já velmi rychle tedy shrnu, jak vlastně by mohlo i v budoucnu vypadat cestování automobilem? Samořiditelné automobily, velké téma dneška, s nimi přišla třeba společnost Google a její vozy stále jezdí ve vymezených cestovacích oblastech. Provoz má zatím mnoho pravidel. Podle odborníků je ale už teď jasné, že skutečně v budoucnosti nahradí tato bezpilotní auta klasické automobily s řidičem. No, a další věc, jednou z příčin automobilových nehod jsou také dopravní zácpy a ty chce třeba technologický vizionář Elon Musk vyřešit prostřednictvím hloubkových tunelů. Ten systém by měl být víceúrovňový. Auto by podle zakladatele automobilky Tesla přijelo na kontaktní místo, tam by se napojilo na jakousi kapsli a ta by s ním následně klesla pod zem a rychlost v těchto podzemních tunelech by se potom pohybovala kolem 200 kilometrů v hodině. Zatím jsou bariérou vysoké náklady, momentálně vyhloubené 2,5 míle v Los Angeles stály přibližně 2,5 miliardy dolarů. Pane Smíšku, prosím, možná ta první věc tedy samořiditelná auta, s dovolením použiju jeden divácký dotaz, který nám přišel, jak moc je na ně připravena česká legislativa?

Ondřej SMÍŠEK, vedoucí pracoviště v Děčíně, Fakulta dopravní ČVUT:
No, není na to připravena vůbec, to znamená, ta odpověď je úplně jednoduchá. Není připravená vůbec česká legislativa.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
A je to potřeba, je v tom skutečně budoucnost? Přiznám se, že subjektivně jsem se mnohokrát snažil přijít na, na ten důvod, proč vlastně teď všechny automobilky nutně usilují o samořiditelné auto, to je skutečně dokázáno, že pokud abstrahujeme ego z řízení, tak eliminujeme zcela dopravní nehody?

Ondřej SMÍŠEK, vedoucí pracoviště v Děčíně, Fakulta dopravní ČVUT:
Tak zaprvé vezmeme si zpátky to, co jsem říkal, že tedy 25 procent lidského, dejme tomu, selhání tvoří agresivita řidiče, tak přeci jenom to číslo je opravdu vysoké a ten robot v autě nebo software prostě agresivní nebude, to znamená, že ano, tohle to tím nějakým způsobem je schopní eliminovat, ale zároveň si taky musíme uvědomit, že autem nejezdíme jenom sami, nejezdíme jenom na dovolenou, nejezdíme jenom do práce, ale velké množství aut je používáno jako pracovní prostředek ve smyslu třeba rozvážka zboží, pošty a podobně a tam ty samořiditelná auta si myslím, že mají velmi velkou šanci na to se brzo uchytit.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Pane řediteli, s jakými očekáváními tedy vy vyhlížíte příchod autonomních vozů? Policie nebude mít práci nebo naopak tedy budete mít radost z toho, že nebudou dopravní nehody?

plk. Tomáš LERCH, ředitel služby dopravní policie, Policejní prezidium ČR:
Ta cesta k autonomním vozidlům je poměrně ještě daleká, nicméně již dnes probíhají k tomuto tématu jednání na ministerstvu dopravy, kde se účastníme některých těchto jednání a samozřejmě apelujeme na to, že v první řadě je potřeba vyjasnit si legislativu právě proto, aby takováto vozidla mohla být užita v provozu. Samozřejmě to, co tady zaznělo, ať už to jsou nějaké pasivní či aktivní prvky bezpečnosti, bezpochyby bezpečné vozidlo je jedním z pilířů národní strategie, to znamená, má vliv bezprostřední na následky dopravní nehod..., na vývoj dopravní nehodovosti, to znamená, pokud to vozidlo bude za nás eliminovat ty chyby, o kterých tady pan Smíšek hovořil, tak bezpochyby to přispěje, ale ta cesta je ještě stále velmi daleká a myslím si, že i při užívání těchto vozidel pořád jakousi roli člověk bude hrát, to znamená, můžeme paralelně s bavit o vývoji těchto vozidel, ale musíme zejména řešit chování, vlastní chování řidičů.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Mimochodem, když jsme se s panem Smíškem bavili třeba o adaptivním tempomatu, tak skutečně to je tak velký pomocník a zkrátka tak, že automobil přizpůsobuje sám rychlost před ním jedoucímu vozidlu? Není to naopak tedy špatný sluha v tom, že když řidič zapomene ten tempomat zapnout, tak spoléhá na to, že to auto zabrzdí samo?

plk. Tomáš LERCH, ředitel služby dopravní policie, Policejní prezidium ČR:
Někdy tyto dotazy odpovídám, jestli ta přemíra těchto systémů není kontraproduktivní. Co se týče adaptivního tempomatu, je to jako s dopravními značkami. Pokud je respektuji a užívám je správně, tak to má pozitivní vliv na bezpečnost a plynulost silničního provozu, stejně tomu je u adaptivního automatu nebo u veškerých prvků pasivní bezpečnosti. Budu-li je správně užívat, budu-li sledovat silniční provoz a respektovat pravidla silničního provozu, pak to bude pro mě pomocníkem. Souhlasím s panem Smíškem, že adaptivní tempomat je jeden z prvků, který rozhodně napomůže plynulosti silničního provozu a, řekněme, bude částečně eliminovat chybu řidiče na dálnici z nepozornosti, která se prostě občas stává vlivem té monotónní dlouhé jízdy.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Pane Smíšku, prosím, teď tedy opusťme tu, řekněme, vzdálenější budoucnost, pojďme zkusit nahlédnout jen o pár let dopředu. Existuje na zahraničních silnicích něco, co na těch českých chybí? Co by přispělo k bezpečnosti silničního provozu a Češi na to zatím nepřišli?

Ondřej SMÍŠEK, vedoucí pracoviště v Děčíně, Fakulta dopravní ČVUT:
Zrovna bych využil tu debatu adaptivního tempomatu. Na zahraničních silnicích, například ve Francii a myslím si, že i v Rakousku je takzvaný nebo já tomu říkám normální tempomat adaptivní, to znamená, máte krajnici přerušovanou a informativní ceduli, která vám říká, jestliže vidíš auto před sebou a dvě čáry, tak jedeš správně daleko a nemůže se nic stát nebo nemělo by se nic stát. Jestliže vidíš jenom jednu čáru, tak jedeš příliš rychle a měl by sis ten odstup zvětšit, to znamená, takovéhle triviální řešení například u nás si myslím, že by velmi pomohlo.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Říká Ondřej Smíšek z Fakulty dopravní Českého vysokého učení technického. Mockrát díky, že jste byl s námi. Mějte se hezky. Na shledanou.

Ondřej SMÍŠEK, vedoucí pracoviště v Děčíně, Fakulta dopravní ČVUT:
Nemáte zač.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Ale také od vás bych rád slyšel vaše stanovisko, pane řediteli. Technikálie, která schází na českých vozovkách. Já se přiznám, že jsem nedávno projížděl Rakouskem, zaujalo mě, že i dvouproudé silnice tak mají, řekněme, předjížděcí pruh, který se střídá, jak v levém, tak v pravém pruhu po nějakých pravidelných intervalech a Rakušané se tak snaží předejít tomu nebezpečnému předjíždění tedy v protisměru. Proč to v Česku není?

plk. Tomáš LERCH, ředitel služby dopravní policie, Policejní prezidium ČR:
Proč to není, je otázka spíše na správce komunikací, nicméně ...

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Dobrá, pomohlo by to?

plk. Tomáš LERCH, ředitel služby dopravní policie, Policejní prezidium ČR:
Pomohlo by to, rozhodně dneska si myslím, že ten dobrý příklad začínáme vidět na silnici I/3, která je velmi zatížená, myslím ta část, která ještě není dálnicí, zejména v rámci Středočeského kraje, tam se začíná aplikovat tento systém a ukazuje se, že to má svůj pozitivní vliv na plynulost silničního provozu, de facto i na bezpečnost, protože ten řidič ví, že v nějakém úseku bude mít možnost předjet, nedostává se tolik do toho stresu, stres nevyvolává to agresivitu, která tady byla zmíněna, to znamená, rozhodně komunikace, její bezpečné uspořádání má vliv na bezpečnost silničního provozu, bylo tady zmíněno několik prvků, které, které byly řečeny. Svodidla, my jsme třeba iniciovali, iniciovali speciální prvek na svodidla prvek na svodidla právě vůči motorkářům na Blanensku, na Jihomoravském kraji se instalovaly do takového rizikového úseku, na takové kryty na svodidla právě proto, že tam byl velký výskyt motorkářů a velmi významně tam se snížily následky dopravních nehod, to znamená, to je to, o čem jsem hovořil, že naši dopravní inženýři, řekněme, identifikují riziková místa. Takových míst jsme identifikovali jenom vloni zhruba 700, kde jsme podali podnět správcům komunikace na to, jakou úpravu by tam šlo udělat a tou úpravou může být obnova vodorovného značení, stejně tak apelujeme na to, aby před uzavírkami, dlouhodobými uzavírkami, dálnicí byly zákazy předjíždění kamionů, aby vozidla vjížděla plynule, aby se více využívalo vodorovné dopravní značení, které nám, jak tady zmínil pan kolega, ukazuje tu bezpečnou vzdálenost, kterou bych měl držet v té dané rychlosti. Myslím si, že je tady spousta dobrých vorů ze zahraničí, které můžeme převzít, ale na druhou stranu je tady opět ten lidský faktor, který potom tato doporučení opatření musí prostě respektovat.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
No, ještě úplně na závěr. To se prolíná celým vysíláním, agresivita řidičů, lidský faktor, to je tak české specifikum, subjektivně by samozřejmě leckdo řekl, že když vyjede za naše hranice, tak jako by se řidiči chovali ohleduplněji. Čím to je, to je jinou výchovou, většími sankcemi nebo jiným nastavením mentality?

plk. Tomáš LERCH, ředitel služby dopravní policie, Policejní prezidium ČR:
Pokud český řidič, pokud se bavíme o českých řidičích, kteří jedou do ciziny, tam samozřejmě svou roli hraje neznalost prostředí, právního prostředí, obava z vysokých sankcí, obava z toho, že tam může přijít nějaký trest i poměrně vyšší.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
No, dobrá, ale tak i domácí řidiči, jako by se třeba podle ohlasů i na internetu, na sociálních sítích chovali i ohleduplněji než čeští řidiči. Je to jenom subjektivní pocit, kteří čeští řidiči mají a nebo je to zkrátka jinou výchovou, jinou tradicí?

plk. Tomáš LERCH, ředitel služby dopravní policie, Policejní prezidium ČR:
Myslím si, že tam svou roli hraje právě výchova, výchova v rodině, výchova dopravní, výchova v autoškole. Následná práce s řidičem, to znamená respekt k hodnotám, respekt k vlastní bezpečnosti, to znamená, uvědomuje si to, jak já se budu chovat k ostatním, tak sek budou chovat ke mně. Takže to si myslím, že je, řekněme, dlouhodobě dáno výchovou, zejména na západ od České republiky. Pokud půjdeme na východ, tam si myslím, ta situace je o něco horší, zase ne všech zemích. To znamená, tady bych opravdu viděl to dodržování těch hodnot, samozřejmě obava ze sankcí, musíme si na rovinu říci, byť to někteří neradi slyší, tak pokuty v České republice jsou jedny z nejnižších v Evropě, a to i oproti státům na východ od nás, to znamená, tady je potřeba hledat i určité rezervy, ta sankce, která by mně měla hrozit, by měla odradit od toho protiprávního jednání, což je její preventivní účel a jak říkám, pokud ten český řidič vyjede, tam samozřejmě těch faktorů hraje několik, na druhou stranu i my se setkáváme u nás se zahraničními řidiči, kteří poměrně zásadně nedodržují pravidla silničního provozu. Na těch hlavních silničních tazích a tam bezpochyby jediné účinné opatření je opravdu intenzivní dohled na konkrétní jednání řidičů.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Tak tolik tedy náměty do budoucna, Tomáš Lerch, šéf dopravní policie byl dnes s námi. Mockrát díky. Mějte se hezky.

plk. Tomáš LERCH, ředitel služby dopravní policie, Policejní prezidium ČR:
Děkuji za pozvání a na shledanou.