Bezpečné silnice

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
A toto už jsou ony faktory, které zlepšují, aspoň podle odborníků bezpečnost na silnicích. Může to znít banálně, ale jedním z nich a velmi důležitým, je kruhový objezd, protože přispívá k přehlednosti křižovatky. V případě nehody se navíc auta většinou srazí bočně v ostrém úhlu, zatímco na klasické křižovatce ke střetu dochází spíše v pravém úhlu a nebo čelně, a to má výrazně horší následky. Novější auta podle statistik také způsobují méně nehod, k tomu přispívají různé zabudované systémy, třeba elektronický stabilizační systém, který brání autu dostat se do smyku a nebo systém ABS zajišťující ovladatelnost auta při brždění. Dalším prvkem, který může znít na první poslech banálně, jsou svodidla. V posledních letech je totiž silničáři předělávají tak, aby odpovídala evropské normě a byla tak bezpečnější. Odbornici nicméně varují, že přimontování nových zábran se příliš nemyslí na motocyklisty, kteří patří k ohroženým skupinám na českých silnicích. Dalším prvkem, který se osvědčil, je pak postranní akustická bílá čára. Její funkcí je upozornit řidiče na to, že zajíždí na kraj silnice, no, a nebo ho třeba může vzbudit, když upadne do mikrospánku. No, a s námi ve spojení je teď Ondřej Smíšek, vedoucí pracoviště v Děčíně, pracoviště Fakulty dopravní Českého vysokého učení technického. Dobrý večer přeju.

Ondřej SMÍŠEK, vedoucí pracoviště v Děčíně, Fakulta dopravní ČVUT:
Dobrý večer.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Mě by s dovolením zajímal ta svodidla. Co se dá vylepšit vlastně na obyčejných svodidlech tak, aby byla ještě bezpečnější?

Ondřej SMÍŠEK, vedoucí pracoviště v Děčíně, Fakulta dopravní ČVUT:
Se svodidly je to poměrně zřejmé, protože vy jste tam jmenoval například motorkáře a je evidentní, že jakmile motorkář tedy v zatáčce upadne, tak těmi svodidly může podjet a tím pádem to zranění potom může být opravdu fatální, takže například v Rakousku se v těch exponovaných úsecích svodidla předělávají především právě kvůli motorkářům. Samozřejmě jinak svodidla musí auto navést zpátky na ten dopravní pruh tak, aby tu vozovku prostě neopustilo a zároveň ho za neposlalo do protisměru a tím pádem nezpůsobilo ještě větší, větší škody ta nehoda.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
No, a když tedy shrneme všechna ta opatření, která jsem tady ve velké stručnosti jmenoval, tak jak na tom vlastně Česko je ve vybavenosti těmito, řekněme, standardními věcmi, se kterými se na západě setkáváme? Už, řekněme, nepokulháváme, už jsme na standardní úrovni?

Ondřej SMÍŠEK, vedoucí pracoviště v Děčíně, Fakulta dopravní ČVUT:
Myslím si, že každopádně na standardní úrovni opravdu nejsme. Vezmeme-li v úvahu silnice druhé a nižších tříd, tak jejich kvalita je opravdu naprosto žalostná, chybí vodorovné dopravní značení, kvalita toho podkladu je problematická právě třeba s funkcí antiblokovacího systému, kdy, kdy se snažíte opravdu prudce zabrzdit, tak vlastně kola odskakují díky tomu, že jsou tam výmoly a auto ne zcela efektivně brzdí. To znamená, že spíš jsme neustále, neustále pozadu a doháníme to pouze částečně tedy na dálnicích a na silnicích první třídy, ale ty nižší třídy jsou spíše problematické. Já bych chtěl ale trošku zdůraznit další věc, a to, že tady již bylo řečeno, že samozřejmě dominantní prvek při nehodách není technický problém, ale lidské selhání, které prostě je naprosto bohužel až příliš běžné a rozdělí se do nějakých třech skupin, kde tedy největší skupinou je únava řidiče, mikrospánek a podobně, ale dalšími dvěmi skupinami jsou alkohol, návykové látky a potom agresivita řidiče, kterou tedy v Čechách příliš neřešíme, to znamená, agresivita řidiče je, dejme tomu, z 25 procent příčinou toho selhání lidského faktoru a vezmeme-li v úvahu, že ročně na silnicích umře v Evropské unii přes 39 tisíc lidí, vydělili bychom to tedy 25 procenty, tak to číslo je neskutečně veliké díky tedy agresivitě řidičů, která není úplně, řekl bych, odladitelná technickými prostředky.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Ano, agresivita řidičů, to je jedna věc, k té se určitě ještě dostaneme, ale mě zaujala jiná věc, kterou jste jmenoval, únava řidiče nebo nedávání ...

Ondřej SMÍŠEK, vedoucí pracoviště v Děčíně, Fakulta dopravní ČVUT:
Mikrospánek.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Mikrospánek, přesně tak, nebo nevěnování se provozu, tak já nechci být sarkastický, ale to už částečně řeší přece moderní vozy. Už v sériové výbavě teď leckterý automobil nižší střední třídy má sledování únavy, sledování jízdních pruhů a tak dále, tak přispívá to skutečně bezpečnosti nebo ne?

Ondřej SMÍŠEK, vedoucí pracoviště v Děčíně, Fakulta dopravní ČVUT:
Určitě, určitě přispívá, samozřejmě zároveň je jasné, že se na to spolehnout zcela nedá ve smyslu, ne, že by se nedalo spolehnout na tu technologii, ale jestliže budete unavený a mikrospánek nastane a auto vás probere, jakmile, jak se řítíte poměrně velkou rychlostí mimo svůj jízdní pruh, tak ta vaše šance zareagovat je stejně poměrně nízká, to znamená, nelze, nelze počítat s tím tak, že můžu jet bez problémů 10 hodin v kuse a spoléhat na to, že auto mě probere, jakmile se něco bude dít, tak to prostě není, protože řidič, když je velmi unavený, tak sice dokáže zvládat základní problémy jízdy ve smyslu, ano, to dokáže jet ve svém pruhu, ale třeba už nedokáže sledovat, jak vlastně rychle jede a potom to auto s tím zas tak moc nepomůže. Samozřejmě pomůže adaptivní tempomat, který je velmi velký pomocník, protože vám auto zastaví opravdu v případě nějakého problému, ale třeba právě opustit jízdní pruh lze velmi snadno, i když mám asistenta.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Tak díky moc za komentáře.