V posledních dnech zasáhla Českou republiku extrémní vedra. Potíže přinášejí zejména ve velkých městech, především v jejich historických částech, kde není tolik zeleně. V Praze vyjíždějí kropicí vozy několikrát za den, řidiči v pražské MHD pak dostávají iontové nápoje zdarma. Koupaliště po celé republice hlásí plno, rekordní teploty zaznamenávají i meteorologové. Dodavatelé elektrické energie hlásí zvýšené odběry.
V posledních dnech zasáhla Českou republiku extrémní vedra. Potíže přinášejí zejména ve velkých městech, především v jejich historických částech, kde není tolik zeleně. V Praze vyjíždějí kropicí vozy několikrát za den, řidiči v pražské MHD pak dostávají iontové nápoje zdarma. Koupaliště po celé republice hlásí plno, rekordní teploty zaznamenávají i meteorologové. Dodavatelé elektrické energie hlásí zvýšené odběry.
Dnešek byl s 37,3 stupně naměřenými ve Staňkově na Domažlicku nejteplejším dnem roku v Česku. Místní teplotní rekordy padly, nebo byly vyrovnány na 35 ze 145 meteorologických stanic měřících přes 30 let. Odolal ale celorepublikový rekord z roku 1994, který pro dnešní den činí 39,2 stupně. Vyplývá to z informací na serveru Českého hydrometeorologického ústavu.
Meteorologové v pondělí předpovídali na dnešek teploty dosahující až 38 stupňů. Nakonec se ale teplota dostala jen těsně nad 37 stupňů – ve zmíněném Staňkově. Na dalších čtyřech místech s nejvyššími teplotami v republice již bylo 36,7 až 36,9 stupně.
Kropicí a mlžící vozy jezdí po většině velkých měst v České republice, kde ochlazují rozpálené ulice v centrech měst. V hlavním městě tuto službu zajišťuje pro Technickou správu komunikací Praha (TSK Praha) externí firma. "Pokud je horko, tedy více než 25 stupňů tři dny za sebou, extrémní teploty nebo více přízemního ozonu, vyjíždějí kropicí vozy v 11 hodin dopoledne a jezdí až do večerních hodin. Pokud je bouřka, končí svou jízdu dříve," řekla pro deník Echo24 mluvčí TSK Barbora Lišková.
Kropicí vozy zajišťují snižování prašnosti, zlepšují mikroklima a přízemního ozonu. 20 vozů využívají městské části Praha 1-16 ve svých centrálních částech, kde je málo zelených ploch. Provoz těchto vozů však TSK vyjde na miliony korun. "Nemáme přesná čísla, na kolik vyjde kropení komunikací, protože tuto službu zahrnujeme do celkové letní údržby. Ta nás vyjde zhruba do milionů korun. Pokud se ale jedná o extrémně teplé léto, jaké bylo například v roce 2015, vyšplhá se tato částka až na desítky milionů," dodala Lišková.
Podle Liškové také používají pitnou vodu, protože pokud by TSK používala užitkovou, nesplňovala by hygienické předpisy. "Dochází totiž ke kontaktu s lidmi a ti tu vodu mohou i vdechnout," řekla Lišková.
Problémy v dopravě
Už v pondělí způsobovalo horko problémy v dopravě. Například v Brně se zkroutily tramvajové koleje. K podobným situacím již několikrát došlo letos v létě i v Praze, v současných vedrech se zatím nic takového podle tiskové mluvčí Dopravního podniku Praha (DPP) Anety Řehákové nestalo. "K drobnému poškození kolejí vlivem horka došlo jen ve smyčce v Hostivaři, dopravní provoz tím ale omezen nebyl. Závady, které se projevily v minulých měsících, jsou trvale nebo provizorně zajištěny. Zůstáváme ve střehu, jsme v terénu a sledujeme kolejiště, preventivní pomalé jízdy však zatím nemusely být zavedeny," uvedla.
Na otázku, proč častěji dochází ke zkroucení tramvajových kolejí a nikoliv vlakových na ostatních tratích, odpověděl ve vysílání ČT24 Libor Beneš z Ústavu materiálového inženýrství při ČVUT v Praze. "V současné době se již využívá kvalitní a pevná ocel. V materiálu tedy problém není. Příčinou je zejména upevnění. Tramvajové koleje totiž nejsou upevněny tolik jako koleje pro vlaky. Ty jezdí vysokou rychlostí, proto musejí být více upevněné," řekl Beneš.