Městské aglomerace se proměňují kvůli záplavě asfaltu a betonu v sálající topná tělesa

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor:
Už o víkendu, a zvláště příští týden by se do českých zemích mělo vrátit horko. Což sice dovolenkáři kvitují, ale u lidí, kteří zůstávají takříkajíc uvězněni ve městech, to vyvolává spíš pot na čele. Městské aglomerace se totiž proměňují kvůli záplavě asfaltu a betonu v sálající topná tělesa. A když se něco zásadního nestane, mají se podle studií v příštích letech ještě dál zahřívat. V Paříži se snaží zchladit už teď, stovky požárních hydrantů změnili v městské gejzíry. Ovšem francouzské hlavní město uvažuje i o jiných variantách. Podle nejnovější studie chtějí ostrůvky tepla změnit na ostrůvky svěžesti. Na lince je urbanista a architekt z fakulty architektury ČVUT Petr Klápště. Dobrý den.

Petr KLÁPŠTĚ, urbanista, architekt z fakulty architektury ČVUT:
Dobrý den.

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor:
Proč vlastně mají velká města větší problém vyrovnat se s oteplováním, a proč jsou tam léta více horká než na venkově?

Petr KLÁPŠTĚ, urbanista, architekt z fakulty architektury ČVUT:
Tak, velká města mají ten problém vlastně proto, že jsou velká, protože ten jejich život, to, jak to funguje s vodou, s odpadem, s mikroklimatem, tak vlastně nemá okolo sebe volnou krajinu, která by to mohla vykompenzovat. Takže teoreticky ten problém je ve všech městech, nebo zastavených územích, ale velká města si nemohou půjčit chladnější vzduch z okolí.

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor:
No, a co se dá už teď dělat proti právě těm rostoucím vedrům ve městech? Já jsem se třeba dočetl, že Praha je snad nejteplejší místo v České republice, a teprve za ní je třeba jižní Morava. Takže co se dá dělat teď?

Petr KLÁPŠTĚ, urbanista, architekt z fakulty architektury ČVUT:
Tak máte pravdu, skutečně centrum Prahy je nejteplejší místo České republiky. Co se dá dělat teď? No, tak teď hned můžeme akorát kropit ulice, když ale začneme pracovat dlouhodobě na tom, aby v Praze ty vedra neměly tak negativní dopad, tak bychom v horizontu pár desítek let se mohli dobrat nějakého zlepšení.

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor:
A to jak?

Petr KLÁPŠTĚ, urbanista, architekt z fakulty architektury ČVUT:
V zásadě, v zásadě musíme vyjít z toho, kde se vlastně to teplo bere, respektive proč je to město teplejší. Tím úplně zásadním důvodem je vodní režim. A protože normálně v přírodě když vám naprší, tak značná část toho, co naprší, tak se vsákne na místě do půdy, a když je zase tepleji, tak rostliny, zejména stromy, ale vlastně všechny zelené rostliny tu vodu vypařují, a přitom to svoje okolí, okolí ochlazují.

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor:
Takže, takže jde o to, mít více zeleně, která by zachytila tu vodu, a pak ji odpařilov..., odpařovala?

Petr KLÁPŠTĚ, urbanista, architekt z fakulty architektury ČVUT:
Nejenom o tom, mít více zeleně, ale mít zároveň dostatečný prostor, kde se ta voda může vsáknout. Protože u toho začíná ten problém ve městě, kdy my, my jsme si zvykli řešit déšť tak, že nám to vlastně, kapky spadnou na zem, stečou do dešťové kanalizace, a ta je rychle odvede do řeky a odtečou pryč. Tudíž ta zeleň ve městě nemá také dost vláhy, na, kterou by mohla odpařovat. Čili my musíme začít tím, aby se voda vsakovala, a zároveň s tím ruku v ruce musí jít zeleň.

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor:
Takže, takže to, co vlastně navrhují v Paříži, to jest místo asfaltu, betonu dát dlažební kostky, písek, štěrk, dřevo, trávník, a tak dále, to byste podepsal?

Petr KLÁPŠTĚ, urbanista, architekt z fakulty architektury ČVUT:
To bych určitě podepsal, protože to je důležité pro to, abychom měli dostatečnou zásobu podzemní vody právě pro to odpařování. Když byste si to třeba chtěl představit tak jako jednoduše, tak jeden strom má chladící výkon zhruba tak asi jako klimatizace v autě, kterou dneska už řada lidí má, tuš..., tudíž tuší, co asi tak zvládne.

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor:
No, a, ale zase, to je také otázka míry, protože v té studii se píše o tom, že výrazné noční ochlazení se děje jenom u ploch od 30 tisíc metrů čtverečních, to znamená, že menší parčíky jsou úplně k ničemu.

Petr KLÁPŠTĚ, urbanista, architekt z fakulty architektury ČVUT:
To neznamená, že jsou úplně k ničemu, to znamená, že když město necháme tak, jak je, to znamená, že nám to všechno, všechna voda odtýká rovnou do řeky, a neděláme v něm nic, tak na to vyrovnání jakoby ta volná krajina potřebuje poměrně velkou plochu. Když ale se budeme snažit umístit tu zeleň a ten odpar, kde to jde, tak nám to pomoci může, to znamená malé parčíky samy o sobě nestačí, ale když k tomu budeme mít ještě aleje v ulicích, budeme mít třeba ozeleněné střechy, kde to funguje tak, že značná část té dešťové vody vůbec nesteče ze střechy, a rovnou tam se odpařuje, tak v úhrnu nám to může pomoci.

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor:
A počítá se s nějakými takovýmito kroky třeba při územním plánování v Česku?

Petr KLÁPŠTĚ, urbanista, architekt z fakulty architektury ČVUT:
V Česku je to téma, které spíš teď se rozbíhá a diskutuje. Takže si myslím, že v budoucnu se s tím počítat bude, ale zatím územně plánovací dokumentace, které u nás máme, tak se věnují trošku retenci dešťové vody a vsakování, ale v té míře, která by byla potřeba asi zatím ještě ne.

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor:
No, tak doufejme, že nás poslouchají další architekti, urbanisté, plánovači, a že s tímhle začnou počítat.

Petr KLÁPŠTĚ, urbanista, architekt z fakulty architektury ČVUT:
Politici. Ti to zadávají.

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor:
Já vám děkuji za rozhovor, tolik urbanista a architekt z fakulty architektury ČVUT Petr Klápště, díky a přeju vám pokud možno příjemně chladný den. Na shledanou.

Petr KLÁPŠTĚ, urbanista, architekt z fakulty architektury ČVUT:
Na shledanou.