Klima mění nároky na stavby

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Tady na jižní Moravě trvale voda chybí, ale po přívalových deštích před měsícem jí někde bylo zase až příliš. Právě s přívalovými dešti musejí teď počítat lidé, kteří chtějí třeba stavět nový dům. V jednom okamžiku spadne i o polovinu víc vody, než tom ubylo třeba před třiceti lety. Zároveň ale kvůli zavlažování půdy se musejí stavitelé snažit své domy budova tak, aby se dešťová voda udržela v krajině. Jenže vliv to má také samozřejmě na cenu, a tak řešení nemusí být vždy stoprocentně nejkvalitnější.

Tereza STÁRKOVÁ, redaktorka:
Špatně zpevněný svah a vytrvalý déšť - výsledek - školní šatny i tělocvična zaplavené bahnem. Stejný den další zásah hasičů. Tady voda zaplavila garáže i výtahové šachty.

Jan SKALNÍK, SHD Dolní Měcholupy:
Kvůli špatně postaveným garážím u těchhle těch veškerých novostaveb, tak se to stává bohužel.

Karel KABELE, vedoucí katedry technických zařízení budov, Fakulta stavební ČVUT:
Při selhání toho odvodňovacího systému, který by tu dešťovou vodu nezachytil při přívalovém dešti, tak samozřejmě takovýhle vjezd se stane řekou, která přivede vodu do celého tohoto prostoru.

Tereza STÁRKOVÁ, redaktorka:
Takovým situacím mohou stavitelé předejít, pokud nešetří na odvodnění.

Karel KABELE, vedoucí katedry technických zařízení budov, Fakulta stavební ČVUT:
Nájezd je mírně vyspádován směrem ke komunikaci, ale ta voda, která by případně přetekla, je zachycena systémem žlábků, kanálků, které tu dešťovou vodu přebytečnou odvádějí.

Tereza STÁRKOVÁ, redaktorka:
A těch je tu hned několik.

Karel KABELE, vedoucí katedry technických zařízení budov, Fakulta stavební ČVUT:
V tomhle případě projektant, který počítal, kolik vody tady může protéci, tak zjistil, že pro tuto délku a pro tento objem tohoto žlábku je potřeba instalovat tři.

Tereza STÁRKOVÁ, redaktorka:
S tím, že se ta komunikace vlastně vždycky svažuje k těm kanálkům.

Karel KABELE, vedoucí katedry technických zařízení budov, Fakulta stavební ČVUT:
Tak, je to tak, protože ten kanálek by měl být v nejnižším místě.

Tereza STÁRKOVÁ, redaktorka:
Vjezdy, větrací šachty, nejen těm musejí stavitelé věnovat pozornost.

Jiří PAZDERKA, katedra konstrukcí pozemních staveb, Fakulta stavební ČVUT:
Je tady potřeba se zaměřit na ta slabá místa. Ostatně jako vidíme i třeba tady na tomhle tom konkrétním případě, kde je vidět vlastně kanalizační potrubí, které nám tady vystupuje z budovy.

Tereza STÁRKOVÁ, redaktorka:
Všechno musí odolat nejen přívalovým dešťům, ale také spodní vodě.

Jiří PAZDERKA, katedra konstrukcí pozemních staveb, Fakulta stavební ČVUT:
Každá hydroizolační obálka té spodní stavby by měla vlastně začínat a končit alespoň nějakých 30 centimetrů nad úrovní terénu.

Tereza STÁRKOVÁ, redaktorka:
Navíc teď musejí projektanti počítat s větším množstvím vody, které najednou spadne. Před 30 lety to bylo méně, 200 litrů na hektar za vteřinu.

Karel KABELE, vedoucí katedry technických zařízení budov, Fakulta stavební ČVUT:
V současnosti počítáme už se 300 litry, což asi reflektuje i nějaké klimatické změny

Tereza STÁRKOVÁ, redaktorka:
Tady je například kanalizace na splašky a dešťovou vodu oddělená. Při průtrži se tak nemůže stát, že přeplněné potrubí přeteče a zaplaví dům jako tady.

Tereza STÁRKOVÁ, redaktorka:
Teď se konstruktéři snaží spíš vodou neplýtvat. Tedy nepouštět jí tolik do kanalizace.

Karel KABELE, vedoucí katedry technických zařízení budov, Fakulta stavební ČVUT:
Jsou podzemní různé šachty, jímky, komory, do kterých ta dešťová voda se uchová a potom po ukončení toho deště tam postupně se vstřebává do té půdy.

Tereza STÁRKOVÁ, redaktorka:
I prudký liják pak může být pro majitele domu dobrou zprávou, nejen další pojistnou událostí. Tereza Stárková, Česká televize.