Odpadní plasty zažijí skutečnou reinkarnaci. Novou technologii vymyslela třebíčská firma

Linka, která umí za rok zpracovat 300 tun plastu a vyprodukovat 1 000 tun výrobků, je již v pilotním provozu

Česká republika každý rok vyprodukuje více než 600 tisíc tun plastového odpadu. Často se tříděné plasty přetvoří do nových výrobků, doposud ale nebylo možné dále zpracovávat vícedruhový nevyčištěný odpad. S novou technologií zvanou Polybet, která právě řeší tento problém, přišla na trh třebíčská firma VIA ALTA. Při tvorbě nové technologie spolupracovala s Lotyšskou univerzitou v Rize a ČVUT v Praze.
První linka svého druhu ve střední Evropě vznikla v reakci na zvyšující se spotřebu plastových materiálů a jejich problematickou recyklaci. Nová technologie využívá zejména PET lahve, PET fólie, LDPE obaly a obdobné termoplasty jako pojivo, ale umí využít i hůře recyklovatelné sklo ze solárních panelů a další problematické materiály jako plnivo.
Linka, která umí za rok zpracovat 300 tun plastu a vyprodukovat 1 000 tun výrobků, je již v pilotním provozu.
"Poloprovozní testování prototypu bylo ukončeno, první linka je už v provozu v Ivančicích. Odezva stavebních firem a výrobních závodů je pozitivní jak z České republiky, tak ze zahraničí," prozradil ředitel společnosti VIA ALTA Jakub John.
Technologie Polybet využívá odpadní termoplast jako vstupní surovinu nebo příměs při výrobě nových produktů. "Odpadní plasty jsou využívány jako pojivo v kompozitní směsi svým hlavním charakterem připomínajícím beton. Ten je směsí pojiva a širokého spektra použitelných plniv, třeba písku, štěrku, odpadního skla, strusky, škváry, drceného stavebního odpadu nebo plastů," sdělil John. Hlavní výhodou takto vyrobeného polymerního betonu jsou mechanické vlastnosti. "Tento beton má shodné nebo lepší mechanické vlastnosti ve srovnání s klasickým betonem.
Nabízí širokou konstrukční variabilitu, teplotní a vlhkostní stabilitu a snížení nákladů," uvedl Jakub John.
Linka nabízí velké množství finálních výrobků. Konkrétní finální produkty jsou stavební materiály, designové prvky, prvky vodohospodářské infrastruktury či městských mobiliářů. Využitelnými produkty ve stavebnictví jsou pak, dle použitých lisovacích matric, různé druhy a tvary dlažeb, dlaždic, bloků, obrubníků a mnoho dalšího," upřesnil Jakub John.
Nová linka může napomoci například i v oblasti recyklace solárních panelů. "Jednou z překážek snadné a ekonomicky rentabilní recyklace solárních panelů je využitelnost kaleného skla znečištěného nanášenými vrstvami. Pro sklárnu téměř nepoužitelný materiál, pro Polybet ideální plnivo," uvedl John. Technologie bude pro firmy dodávána na klíč, včetně souvisejícího inženýringu, provozního poradenství a servisu.

EKONOMIKA, EKOLOGIE A VARIABILITA

Do dalšího vývoje technologie, který je realizován za podpory Technologické agentury ČR, se zapojila také ČVUT v Praze. "Výhodou technologie Polybet je nejen ekonomika a ekologie provozu, ale i variabilita výrobků. Stále vyvíjíme a hledáme různé tvarové limity výsledných produktů. Využití pro stavebnictví je skutečně široké," říká Alena Kohoutková ze stavební fakulty.
Orientační cena základního modelu technologie začíná na částce 250 tisíc euro. Nejedná se přitom o první šikovný vynález třebíčské firmy. Letos v květnu již představila technologii, díky níž lze biologicky rozložitelný odpad přetvořit na materiál, který lze použít jako topné palivo. Zařízení nese název Multiferm.