Kvalita vysokoškolského vzdělání v ČR

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
My si teď ukážeme jedno pracoviště, které dost možná v případě, že jsme hovořili o technických vědách, technickém studiu, tak by právě těmto atributům, těmto ambicím odpovídalo, protože má ambici stát se mezinárodně významným centrem pro výzkum a vývoj robotických zařízení. Mateřskou vysokou školu, konkrétně České vysoké učení technické, by mohlo posunout mezi stovku nejlepších univerzit na světě. Řeč je o letos otevřené nové budově českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky v Praze. Stojí především díky miliardové dotaci české vlády a státní peníze teď také umožňují získat nákladné základní vybavení. No, a přímo v budově institutu je také kolega Martin Tyburec. Martine, prosím, co vlastně za tyto peníze institut pořizuje?

Martin TYBUREC, redaktor:
Dobrý večer. Já teď stojím před jedním takovým dobrým příkladem. Tohle je automatizovaná experimentální výrobní linka, která bude sloužit studentům, vědcům, ale i soukromým firmám. Právě dnes se tedy začal instalovat a studenti, vědci, soukromé firmy díky ní budou moci zkoušet různá robotická zařízení, která pak najdou uplatnění třeba v automatizovaném průmyslu po čtvrté průmyslové revoluci. Teď už zdravím ředitele Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky, pana profesora Vladimíra Maříka. Dobrý den, pane profesore.

Vladimír MAŘÍK, ředitel, Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky:
Dobrý večer.

Martin TYBUREC, redaktor:
Dobrý večer. Řekněte mně, prosím, na úvod, vysvětlete, k čemu přesně ta linka bude sloužit?

Vladimír MAŘÍK, ředitel, Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky:
Tak především bych chtěl říct, že to, co tady vidíte, je zárodek, dnes jsme začli montovat, jak jste říkal, máme tu transportní systém, který bude v podstatě inteligentně převážet součásti, komponenty k robotům a strojům, které budou umístěny kolem té linky. My si tak budeme moci ukázat na fyzickém zařízení, jak vypadá výroba v malém středním podniku. Výroba, která respektuje principy Průmyslu 4.0, vidíte, že už tu máme připraveny také první roboty, to jsou roboty zajímavé tím, že jsou schopny spolupráce s člověkem, všímají si, že člověk je v blízkosti, neudeří a tak dále, no, a smyslem je, naše studenty, budoucí inženýry přivést k fyzickým zařízením, se kterým se budou setkávat v průmyslu, které budou zavádět v průmyslu. Smyslem je také vyzkoušet tady řešení pro malé a střední podniky, které si nemohou dovolit postavit takové zařízení jenom na 14 dní, aby si odzkoušely, jak ten či onen robot se bude hodit, no, a samozřejmě je to i zárodek jakési infrastruktury, kterou chceme napojit na strukturu evropskou, výzkumnou evropskou infrastrukturu.

Martin TYBUREC, redaktor:
Ano, ta linka dokonce má být schopna virtuálně spolupracovat s pracovišti v jiných městech, dokonce v jiných zemích, jak tohle to má fungovat?

Vladimír MAŘÍK, ředitel, Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky:
No, tak, my úzce spolupracujeme s německým ústavem pro umělou inteligenci v Saarbrückenu. Vyvinuli jsme s nimi, připravujeme docela unikátní metodologii takovou, že část té fyzické výroby může probíhat na jednom místě, druhá část na místě geograficky vzdáleném a vlastně ten přenos dat by mohl jít internetem, všechno je to založeno na internetu věcí, pomocí virtuální reality můžeme i tady si představit, že tu linku, která fyzicky běží třeba v Saarbrückenu, máme tady, to znamená, že nemusíme duplikovat to, co už někde je fyzicky postaveno. A to je novum, které může výrazně zlepšit vývoj zařízení.

Martin TYBUREC, redaktor:
Tato linka, jak ji vidíme, stále zhruba 10 milionů korun. Jako základní vybavení školy jí z velké většiny zaplatil státní rozpočet. Řekněte ale, proč se na financování takovéhleho zařízení víc nepodílí soukromý sektor, průmysl, který vlastně potom těží z výsledků, ty inovace jsou pro něj.

Vladimír MAŘÍK, ředitel, Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky:
No, tak, samozřejmě, že stále hovoříme o spolupráci průmyslu s univerzitami, s akademickým prostředím. Jestliže přivedete průmyslový podnik do prázdného prostoru a řeknete: "Vybavte nám to něčím," tak moc pozitivní odezva není. Nicméně jakmile začne podnik vidět nebo podniky vidět, že zárodek infrastruktury zaplatil stát, tak se jenom hrnou a doslova se mohou přetrhnout, aby nám pomohli s rozvojem toho zařízení. Já jsem sám překvapen, kolik podniků požádalo o to, aby mohlo něčím přispět, aby mohly být u toho, aby mohly rozvinout třeba výuku studentů nebo výzkum. Čili já si myslím, že vždycky je potřeba, aby ten stát dal nějaký zárodek, nějaké zrnéčko na začátek a ten průmysl se přidá.