CNG dokáže výrazně snížit emise dvou složek s nejhorším dopadem na lidské zdraví a životní prostředí, které produkují automobily. Český plynárenský svaz dnes novinářům představil dvě nové nezávislé studie, jež potvrzují pozitivní vliv CNG na snižování emisí oxidů dusíku (NOX) a oxidu uhličitého (CO2). Asi nejzajímavějším výsledkem analýzy zpracované českými univerzitami je možnost snížení emisí NOX o více než 90 % při provozu na CNG ve srovnání naftovými automobily. Mezinárodní vědecký tým zase upozornil na fakt, že ve srovnání s benzínovými motory vzniká spalováním CNG o téměř čtvrtinu méně CO2. Obě studie prokázaly, že i ty nejmodernější motory spalující benzin a naftu se emisím CNG přiblíží vždy pouze v jedné z měřených kategorií.
„CNG vozidla plní nejpřísnější emisní normy bez potřeby dodatečných filtrů, nástřiků močoviny či podvodných úprav řídicích jednotek. Stlačený zemní plyn tak logicky vychází jako jasné řešení pro efektivní snižování emisí v dopravě,“ řekl Jan Ruml, výkonný ředitel Českého plynárenského svazu, a dodal: „Česká republika je směrem k masovému využívání CNG v dopravě na dobré cestě. Máme postavenou zhruba polovinu z celkového počtu plnicích stanic, které jsou potřeba ke komfortnímu používání CNG domácnostmi. Důležité ale je, aby byla i nadále zachována podpora tohoto alternativního paliva ze strany státu.“
Praktický příklad významu státní podpory pro rozvoj alternativních paliv dokazuje aktuální situace na Slovensku. Zde byla již v roce 2011 zavedena spotřební daň v plné výši navrhované Evropskou komisí, bez dodatečného zvýhodnění ze strany státu. Výsledkem je kontinuální pokles zájmu o CNG vozy, a s ním související propad spotřeby stlačeného zemního plynu. Ta je dnes již o více než 30 % nižší než v roce 2011. „Nechtěli bychom, aby se u nás opakoval černý scénář nevyužití vybudovaných CNG kapacit ze Slovenska. NAP Čistá mobilita počítá s vybudováním sítě zhruba 300 plnicích stanic a se zvýhodněnou sazbou spotřební daně pro CNG i po roce 2020. Její zachování přitom považujeme za klíčové pro dlouhodobé snižování emisí v dopravě,“ řekl Eduard Muřický, náměstek ministra průmyslu a obchodu ČR pro řízení sekce průmyslu.
První z nových studií, zadaná Českým plynárenským svazem v roce 2016, odhalila především výrazné rozdíly v emisích NOx. Zaměřila se přitom na porovnání emisí celkem devíti automobilů včetně lehkých užitkových vozidel s různými motory v běžném provozu. „Chtěli jsme získat výsledky relevantní pro ČR. Proto jsme měření prováděli na dvacetikilometrové trase přímo v ulicích Prahy. Ve srovnání s naftovými vozy porovnatelné velikosti a motorizace vyprodukovala vozidla na CNG zhruba jedenáctkrát méně oxidů dusíku,“ uvedl Michal Vojtíšek z Centra vozidel udržitelné mobility Fakulty strojní ČVUT v Praze, který byl spoluautorem výzkumu. „Motory na CNG zpravidla mají velmi nízké emise látek rizikových pro lidské zdraví, a to nejen na zkušebně, ale, což je velmi důležité, také během skutečného provozu v ulicích. Oproti benzinovým motorům produkují výrazně méně částic a oproti naftovým motorům výrazně méně oxidů dusíku. Uvážíme-li emise při výrobě elektrické energie, je ze všech klasických i alternativních paliv CNG pravděpodobně nejméně rizikovým pro lidské zdraví.“ uzavřel M. Vojtíšek.
Výsledky měření CO2 vychází z analýzy představené Natural & Bio Gas Vehicle Association (NGVA) Europe provedené metodou Well-to-Wheel. Jde dnes o nejpřesnější způsob výpočtu vlivu dopravy na kvalitu ovzduší, který sčítá standardní emise vozů s emisemi vyprodukovanými při těžbě či výrobě a přepravě samotného paliva k zákazníkovi.
„V roce 2030 odborníci očekávají dokonce více než 36% snížení emisí CO2 u CNG vozů oproti benzinovým modelům. Významný rozdíl předpokládají už i v porovnání s diesleovými auty, konkrétně o 23 %,“ informoval J. Ruml. Metodu WtW využívá v současnosti i EU. Například směrnice Rady EU z roku 2015 udává, že emise CO2 jsou u CNG vozů de facto shodné s hodnotami elektromobilů.
Emise z dopravy se na celkovém znečištění ovzduší v ČR podílejí přibližně z jedné pětiny. V současné době jezdí po tuzemských silnicích zhruba 17 500 vozidel na CNG a jejich počet stále roste. Výrazně by k tomu měly přispět také orgány veřejné správy, které mají dle NAP Čistá mobilita v roce 2020 mít ve svých vozových parcích minimálně čtvrtinu aut s alternativním pohonem. To by mohlo představovat až 5000 nových CNG vozů.
Výsledky analýz
Odborné studie vytvořily mezinárodní poradenská společnosti thinkstep (www.thinkstep.com) pro Natural & Bio Gas Vehicle Association (NGVA) Europe a ČVUT ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou a společností SEVEn Energy pro ČPS.
Nové nezávislé studie se shodují: CNG efektivně řeší emise v dopravě
Spalovací motory v silniční dopravě jsou označovány za jeden z hlavních zdrojů skleníkových plynů a dalších škodlivých látek v podobě jemných polétavých částic, které mají negativní dopad na lidské zdraví. Zplodiny z dopravy se podílejí na znečištění ovzduší přibližně z 20 % a ve velkých aglomeracích přesahuje tato hodnota i 50 %. Řešení spočívá v rozvoji ekologické dopravy, do které náleží také CNG pohon. Právě srovnáním emisí u klasických paliv a zemního plynu se zabývají dvě nově publikované odborné studie plynárenských asociací jak z tuzemska, tak z mezinárodního prostředí.
Toxické emise z dopravy představují riziko pro zdraví obyvatel především proto, že jsou koncentrované podél silnic v bezprostřední blízkosti obydlených oblastí. Vyskytují se ve výšce obličeje vzrostlého člověka a vnikají tak přímo do dýchacích cest obyvatel. Dle statistik Evropské komise mají částice a troposférický ozon vznikající z oxidů dusíku (obojí z velké části z dopravy) na svědomí přes 400 tisíc předčasných úmrtí v EU ročně. Pro porovnání, smrtelných dopravních nehod vyčísluje statistika přibližně na 39 tisíc za rok. V České Republice uvádí studie Státního zdravotního ústavu 7379 předčasných úmrtí ročně způsobených jedovatými částicemi v ovzduší, u dopravních nehod toto číslo vyšplhá k hodnotě 583.
Snižování nebezpečných exhalací lze řešit rozšířením ekologických variant dopravy. Jednou z nich je využívání zemního plynu, který je společně s dalšími alternativními pohony podporovaný směrnicí 2014/94/ES a Národním akčním plánem čisté mobility pro období 2015 - 2018 s výhledem do roku 2030.
Testování emisí motorů v laboratoři i za provozu
Tuzemský výzkum se realizoval ve spolupráci s Centrem vozidel udržitelné mobility při ČVUT v Praze. Dopady přechodu vozových parků z klasických paliv na stlačený zemní plyn popisuje nová studie M. Vojtíška a kol. s názvem Výfukové emise částic, reaktivních sloučenin dusíku a skleníkových plynů z lehkých silničních vozidel za provozu: Porovnání zemního plynu a klasických paliv. Měření výfukových emisí u třech osobních a šesti lehkých užitkových vozů uskutečnil kolektiv odborníků jak v laboratoři, tak za provozu se studeným a teplým startem. Jízdní zkoušky probíhaly na dvaačtyřicet kilometrů dlouhé trase pražského okruhu v období od června do září 2016.
Výsledky porovnávají vznětové a CNG motory v úrovni emisí NOx, PM (hmotnost jemných poletavých částic) a PN (počet částic). CNG motory obecně vykazovaly relativně nízké exhalace všech měřených látek za všech provozních režimů.
Oproti benzinovým mají CNG motory výhodu v nižších emisích částic, ve srovnání s naftovými motory pak ve výrazně nižších emisích oxidů dusíku (obr. 1 a 2). U těžkých vozidel se vznětovými motory byla díky účinným katalyzátorům naměřena nižší úroveň emisí NOx oproti sledovaným osobním automobilům.