Datum zveřejnění: 
10. 7. 2017

Koncem 19. století začala fotografie nabývat masového rozšíření. Klíčovou roli tehdy sehrála firma Kodak, která přišla s jednoduchým fotoaparátem, skvělým servisem a chytlavým reklamním sloganem Vy zmáčknete spoušť a my uděláme ostatní. Služby spojené s fotografií představovaly vždy důležitou složku fotografického procesu. Když chyběly či byly nekvalitní, obstarávali si je fotografové sami. V éře profesionálních fotolaboratoří přestávali fotografující vůbec tušit, co se s fotografií po stisku spouště děje. V dnešní době digitální fotografie – a obecné fotografické negramotnosti – dokáže skoro každý, kdo se fotoaparátu dotkne, pořídit správně exponovaný a zaostřený snímek, ale nic víc. Roman Sejkot to glosuje parafrází reklamy Kodaku: Vy zmáčknete spoušť a my už za vás udělali to ostatní.
Těm, kteří nechtějí zůstat v zajetí fotografické negramotnosti, je určena kniha vydaná letos v květnu při oslavách 310. výročí založení ČVUT v Praze, kde oba autoři působí. V šesti kapitolách se čtenář stručně seznámí srozumitelnou a vtipnou formou snad se vším, co se fotografie dotýká – s fotografickou technikou a jejími teoretickými základy, s historií fotografie, druhy fotografické tvorby, autorským zákonem, teorií fotografie i s pestrým pohledem na umění. Navíc je vše bohatě a vhodně ilustrováno.
Samozřejmostí je pečlivý výčet doporučené literatury. Publikace je zcela unikátní obsahem dvou posledních kapitol. Fotografické projekty a eseje studentů ČVUT zde ilustrují možnosti využití fotografie a zamýšlejí se nad ní zajímavým způsobem.
Roman Sejkot se distancuje od běžných diskusí o fotografickém umění: Většina teoretiků se zaměřuje pouze na uměleckou fotografii, případně na to, zda fotografie je, či není umění.
Je však potřeba hned zkraje říci, že umělecké fotografie jsou jen nepatrným zlomkem… Od prvopočátku po současnost spočívá fotografie na pomezí různých oborů lidské činnosti a z toho plyne, že není jasné, kam ji přesně zařadit. Zdá se, že fotografie zaujímá v lidské společnosti podobnou pozici jako řeč. Slovo se rovněž nedá uzavřít do jedné kategorie. V dnešní stále se zrychlující době se mnohem častěji a snáze uplatňují obrazové informace, ať už to jsou piktogramy, či obrazová zpravodajství.
Bezpochyby se uplatňuje fakt, že snímky se pořizují velice snadno.
V redakci občas dostáváme od autorů nekvalitní fotografie a je obtížné, někdy nemožné vysvětlit, proč se nedají použít pro tisk. Václav Hlaváč jednoduše seznamuje s tím, co se skrývá za barevným prostorem, co je jasová transformace, a vysvětluje další vlastnosti digitální fotografie, o nichž by měl vědět každý, kdo zamýšlí své snímky publikovat.
Pro úplné nováčky je určena kapitola První stisk spouště – jen málokdy se ukazují chybné snímky, ač se na nich nejsnáze pochopí, co je špatně.
Přehled žánrů a druhů fotografií je skvělou učebnicí pro ty, kteří si chtějí poradit se vším, co mohou svou kamerou zaznamenat. Inspirací pro tuto část knihy byly nejspíš úkoly, jež vypracoval Václav Vlášek a jež vyžadoval od studentů Pražské fotografické školy, kterou před více než čtyřiceti lety založil a která stále pokračuje. Snad mohu prozradit, že Roman Sejkot Vláškovou školou také prošel.
Nemohu pominout kapitolu věnovanou umění. Je to všude a nikdo neví, co to je. Každý tuší, co to je, ale nikdo to neumí definovat. Píše se o tom denně v novinách a ve všech uměleckých publikacích, ale jejich autoři se jakékoli definici vyhýbají. Co je to? Umění… Pokuste se o definici vlastní. Autor nechal na toto téma promluvit řadu osobností a stať doplnil časovou osou od umění pravěkého po současnost. Kapitolu ilustrují nápadité stylizované fotografie.
Před mnoha lety – v době analogové – byl součástí studia na Přírodovědecké fakultě UK kurz fotografie, protože se předpokládalo, že přírodovědec, ať už to je antropolog, geolog, chemik, či zoolog, musí umět svou práci dokumentovat a zaznamenat. Mám dojem, že v dnešní době fotografické vzdělání chybí, i když obrazů je kolem nás stále více. Bylo by dobré, abychom je uměli nejen číst, ale i vytvářet. Kniha FOTOGRAFIE je podáním pomocné ruky na této cestě.

Autor: 
Stanislav Vaněk
Zdroj: 
Vesmír