Potřeba výstavby nových přehrad v Česku

Barbora TACHECÍ, moderátorka:
Potřeba výstavby nových přehrad je v Česku v současnosti nejakutnější v povodí Moravy a na Královéhradecku. Při zasedání Mezinárodní přehradní komise v Praze to řekl předseda Českého přehradního výboru Ladislav Satrapa. Přečerpávání vody mezi regiony v případě extrémního sucha podle něj brzy nebude stačit. A Ladislava Satrapu, který je také vedoucím katedry hydrotechniky Fakulty stavební ČVUT, teď zdravím po linkách. Dobrý den.

Ladislav SATRAPA, předseda Českého přehradního výboru; vedoucí katedry hydrotechniky Fakulty stavební ČVUT:
Dobrý den.

Barbora TACHECÍ, moderátorka:
Tak, kolik je vlastně v Česku přehrad a dá se to nějak srovnat s jinými evropskými zeměmi, nebo jsou to čísla nesrovnatelná?

Ladislav SATRAPA, předseda Českého přehradního výboru; vedoucí katedry hydrotechniky Fakulty stavební ČVUT:
Tak srovnat se to dá s ostatními evropskými zeměmi, jako je Rakousko, Německo, Francie. Ta čísla jsou přibližně stejná. U nás je přibližně 60 ... 25 tisíc přehrad, to znamená, včetně rybníků a menších vodních nádrží, které tady máme už od dřívějších dob. Co se týká toho světového registru, kterého se týká ta naše konference v tuto chvíli, tak je za Českou republiku ve světovém registru 118 přehrad, to jsou taková ta větší vodní díla.

Barbora TACHECÍ, moderátorka:
Vy jste dokonce jeden bod nazval, pokud jde o situaci u nás "katastrofálním". Aktuálně největší sucho podle vás ukazují mapy v povodí Moravy, kde je situace katastrofální. Takhle jste to řekl, "katastrofální". Co to znamená, že je tam ta situace katastrofální?

Ladislav SATRAPA, předseda Českého přehradního výboru; vedoucí katedry hydrotechniky Fakulty stavební ČVUT:
Tak já myslím, že katastrofální jsem neřekl. Je tam prostě dlouhodobé sucho a opakuje se již několik let za sebou. Takže já jsem viděl některé snímky, které se týkaly bilance vody, která se v té oblasti jižní Moravy vyskytuje v tom prostředí a ta situace tam je opravdu vážná a už je tam vážná několik let za sebou. Takže samozřejmě katastrofa to u nás není, protože máme ještě ty systémy, které jsou schopné tu vodu trošku zajišťovat napříč těmi regiony. To znamená, z těch, kde té vody je více, tak se do těch regionů ostatních dopraví, ale v současné době, pokud vím, tak na té jižní Moravě opravdu už té vody je málo, ta půda prostě není schopna se stabilizovat, co se týká těch vláhových podmínek a asi zemědělci už tam mají velké starosti.

Barbora TACHECÍ, moderátorka:
Rýsuje se teď nějaký moment, kdy už se alespoň připravuje, protože celý ten akt výstavby nových přehrad je samozřejmě mnohadekádní, tak rýsuje se už teď nějaký projekt, který se jistojistě stavět bude?

Ladislav SATRAPA, předseda Českého přehradního výboru; vedoucí katedry hydrotechniky Fakulty stavební ČVUT:
Tak my jsme tady to diskutovali už dneska dopoledne tady na tiskové konferenci tady toho našeho setkání Mezinárodní přehradní komise a pan doktor Punčochář jako zástupce ministerstva zemědělství tam přiblížil známý fakt v tuto chvíli, že na, v oblasti jižní Moravy se připravuje v současné době šest vodních děl, která by měla zajistit tam v té oblasti zásobování vodou pro ty nepříjemné situace, které se tam nyní vyskytují.

Barbora TACHECÍ, moderátorka:
No, znamená to, že tato díla by měla vyrůst do jakého roku? Přihlásil se k nějakému termínu?

Ladislav SATRAPA, předseda Českého přehradního výboru; vedoucí katedry hydrotechniky Fakulty stavební ČVUT:
Tak toto samozřejmě není úplně jasné, protože ta opatření nebo ty překážky, které jsou kladeny výstavbě a projektování přehrad, jsou zatím poměrně velké. To znamená, že je to takové to vyjadřování orgánů napříč těmi všemi..., které se v tom prostředí vyskytují a tadyhle v těch oblastech je samozřejmě potřeba přesvědčovat kolegy o tom, že ta vodní díla jsou opravdu potřebná a že tedy neexistuje nějaké jiné řešení a tohle to se nedá úplně odhadnout. Je to stejně jako u výstavby dálnic a tak dále, jak jistě znáte takové ty situace, kdy se prostě proti té výstavbě postaví nějaká opozice, která úspěšně třeba tu výstavbu blokuje, tak to stejné se děje v oblasti přehrad a nedá se úplně dobře odhadnout, jak to dopadne.

Barbora TACHECÍ, moderátorka:
Hm, když vzpomeneme ty poslední rozsáhlé povodně, protože, jak známo, přehrady mohou pomoci řešit nejen sucho, ale i ty povodňové situace, tak když vzpomeneme poslední rozsáhlé povodně v roce 2013, co z nich tehdy vyplynulo, co se od té doby stalo? Respektive stalo se vůbec něco?

Ladislav SATRAPA, předseda Českého přehradního výboru; vedoucí katedry hydrotechniky Fakulty stavební ČVUT:
Tak já úplně přesně nevím, kam míří ta otázka. Ono se pořád v té otázce přehrad něco u nás děje, protože samozřejmě my musíme být na ty projekty připraveni poměrně dlouhou dobu dopředu. To znamená, taková ta úvaha o tom, kde, v kterých regionech, kde je potřeba teda se zabývat nějakými vodními zdroji, to se dělá dlouhodobě. Povodeň 2013, ta jenom ukazuje to, že prostě extrémy se tady vyskytují. Současné sucho na velké části území České republiky ukazuje, že se tady vyskytují asi období sucha a my tedy jsme, navrhujeme ta vodní díla proto, aby tadyhle ty věci řešila a samozřejmě u přehrad je jedna důležitá věc a u těch nádrží, které potom v sobě mají tu vodu. Důležité je to, že ony jsou schopny tyto nádrže zvládat oba extrémy. To znamená, že fungují jak pro sucho, tak pro povodně.

Barbora TACHECÍ, moderátorka:
Tak, tak to říká docent Ladislav Satrapa, šéf Českého přehradního výboru. Moc vám, pane Satrapo, děkuji, na shledanou.

Ladislav SATRAPA, předseda Českého přehradního výboru; vedoucí katedry hydrotechniky Fakulty stavební ČVUT:
Děkuji za zavolání, hezký večer.