Česká republika má po čtrnácti letech opět ve vesmíru svoji vlastní družici. Satelit na nízkou oběžnou dráhu odstartoval z indického kosmodromu. Malá kompaktní družice bude měřit složení zbytkové atmosféry a v kosmickém prostředí otestuje i několik přístrojů českých průmyslových firem.
První technologická nanodružice VZLUSAT-1 úspěšně odstartovala do kosmu. V pátek 23. června 2017 ji vynesl na oběžnou dráhu Země indický raketový nosič PSLV-C38 (Polar Satellite Launch Vehicle). Raketa odstartovala z indického kosmodromu SDSC (Satish Dhawan Space Centre) těsně před šestou hodinou ranní.
Kosmodrom se nachází na ostrově Šríharikota v Bengálském zálivu. Český satelit byl vypuštěn na oběžnou dráhu do výšky 505 kilometrů a byla mu udělena rychlost 7 km/s. Společně s družicí VZLUSAT-1 bylo vypuštěno dalších 29 nanosatelitů ze 14 zemí – je mezi nimi i první slovenská družice SK-Cube.
Česko tak má v kosmu svoji družici poprvé od roku 2003, kdy se na oběžnou dráhu zkoumat atmosféru vydala družice Mimosa.
Co bude na oběžné dráze úkolem satelitu
Vědecký úkol satelitu souvisí s tím, proč vlastně družice vznikla. Je totiž součástí mezinárodního projektu QB 50. Ten má za cíl vytvořit na nízké oběžné dráze síť 50 malých nízkonákladových satelitů, které nezávisle na sobě konstruují odborníci z 23 zemí. Tato síť pak má monitorovat nejméně prozkoumanou část atmosféry, takzvanou termosféru, ve výšce mezi 200 a 380 kilometry. Například to, jaká je tam koncentrace kyslíku.
Další dva technologické experimenty mají za cíl ověřit funkčnost různých přístrojů a materiálů v kosmu a odborníci z Výzkumného zkušebního a leteckého ústavu je na družici přidali nad rámec projektu QB 50. Vladimír Dániel, vedoucí projektu VZLUSAT-1, VZLÚ vysvětluje jejich smysl takto: "První technologický experiment je rentgenový dalekohled. Ten se skládá z optiky, která sedí tady v této vyklápěcí části satelitu a z detektoru. Detektor je umístěn na této desce. Druhým experimentem je ověření kompozitových konstrukcí a kompozitů a měření jejich vlastností."
Kromě toho jsou na satelitu ještě další přístroje a čidla dalších výrobců. Ve všech případech jde o výrobky českých firem a pro ty je velmi cenné mít potvrzení, že jejich komponenty dokážou pracovat i při nulové gravitaci, při kosmické radiaci a v extrémních teplotách na orbitu. Usnadní jim to totiž cestu k zakázkám pro velké komerční satelity.
Tvůrci Cubesatu
Vývoj miniaturizovaného rentgenového dalekohledu vedla firma Rigaku Innovative Technologies Europe společně s HVM PLASMA a Ústavem technické a experimentální fyziky Českého vysokého učení technického v Praze. Kompozitní materiál pro stínění radiace vyvinula firma 5M společně s firmou TTS. Pro měření vlastností tohoto materiálu jsou použita čidla firmy Innovative Sensor Technology. Na řízení družice pomocí pozemní radiové stanice se podílí Katedra aplikované elektroniky a telekomunikací Západočeské univerzity v Plzni. Hlavní integrátor družice VZLÚ spolupracoval při vývoji i se studenty z obou univerzit. Na financování vývoje a vypuštění družice se podílí Technologická agentura České republiky v rámci programu Alfa (projekty TA03011329 a TA04011295), dále pak Ministerstvo průmyslu a obchodu prostřednictvím institucionální podpory VZLÚ. Zhruba jedna třetina finančních prostředků pochází z vlastních zdrojů firem, které jsou spoluřešiteli projektu.