V zámku a v podhradí

Marek WOLLNER, moderátor:
Zámeček v pražských Petrovicích je kulturní památka, která už desítky let chátrá. Její majitelka, která zámek dostala v restituci, je záhadná osoba. Ukrývá se před světem a nekomunikuje. Památka stojí na lukrativních pozemcích, které mají hodnotu za stovky milionů korun, a pokud by zámek spadl, daly by se využít pro developerský projekt. V kontrastu s jejím přístupem se chová majitel hradu Kokořín Jarmil Špaček. Chce zachránit i zdevastované podhradí, které bylo za první republiky lázeňským areálem. Více David Vondráček.

David VONDRÁČEK, redaktor:
Jarmilu Špačkovi už 2 dvěma lety ležel kámen na srdci. Co s kokořínským údolím zvaným Dolina, které též vlastní a na jehož rekonstrukci neměl peníze? Dolina byla typickými prvorepublikovými letními lázněmi. Chátrat začala koncem 80. let minulého století.
A pak je tam ta změna vlastně vlastnická, vás to hodně trápilo.

Jarmil ŠPAČEK, majitel hradu Kokořín:
No, byl to prodej, prodej tý Doliny dole, protože pro jednoho už těch starostí bylo dost. A zbytečně to chátralo.

David VONDRÁČEK, redaktor:
Kdy jste se stal majitelem? Je to půl roku?

Jaroslav KROUŽEK, podnikatel:
No, je to zhruba tři čtvrtě roku, myslím, že ta poslední smlouva, kdy to bylo, někdy v září, říjen, loni na podzim.

David VONDRÁČEK, redaktor:
Hm. Pane Špačku, jak vy se znáte s panem Kroužkem dlouho?

Jaroslav KROUŽEK, podnikatel:
300 let.

Jarmil ŠPAČEK, majitel hradu Kokořín:
70.

David VONDRÁČEK, redaktor:
Vážně? Už takhle od ranýho dětství?

Jaroslav KROUŽEK, podnikatel:
Tak my jsme z jedné vesnice.

David VONDRÁČEK, redaktor:
Rodinná firma Jaroslava Kroužka podniká v cestovním ruchu na Kokořínsku. Pokouší se propojovat svět záchrany památek s uměřenou komercí, navázat na tradici děda Jarmila Špačka Václava, historického topografa Augusta Sedláčka a malíře Josefa Fischera, kteří se v počátcích českého cestovního ruchu pokoušeli vytvořit z Kokořínska kulturní krajinu s moderními prvky, která ale nejde proti přírodě a neničí místní svéráz.

Jaroslav KROUŽEK, podnikatel:
Tak jak oni ten komplex vymysleli, tak ho vymysleli velice dobře pro tu dobu, kdy se rozvíjel turismus, ale i automobilismus. Ale oni ho vymysleli nadčasově. Vlastně všechny ty destinace, hrad, zámek a pak dole vlastně veliký areál, kterej zahrnoval mnoho budov, tehdy největší koupaliště v první republice.
Moje maminka tady pracovala.

David VONDRÁČEK, redaktor:
Jako co?

Jaroslav KROUŽEK, podnikatel:
V kuchyni. V kuchyni pomocná síla. A tak jsme sem chodili, že jo, a brala nás pak domů, takže nějak si to tady pamatujeme ještě z těch 60. let.

David VONDRÁČEK, redaktor:
Jaroslav Kroužek zapojil do plánu celkové renovace kokořínské Doliny studenty 3. ročníku pražské architektury, kteří dostali absolutní volnost v projektech.
Jak vás vůbec napadlo zapojit do toho studenty architektury?

Jaroslav KROUŽEK, podnikatel:
Náhodně. Při jednom semináři jsme se seznámili s docent Peškovou. A slovo dalo slovo a pak už se slovama jenom realizovat.

David VONDRÁČEK, redaktor:
Pedagožka Zuzana Pešková z pražské Stavební fakulty ČVUT umožnila studentům 3. ročníku architektury v rámci cvičení ateliérové tvorby prakticky se na kokořínské Dolině vyřádit.

Gabriela SKAMENOVÁ, studentka architektury a stavitelství, FSv ČVUT:
A když se podíváte, tak to údolí je celé takové zkřivené, no,a tak jsem si říkala, že některé ty objekty tam taky vlastně vytvářejí křivky. A tady to na tom mém konceptu vlastně vysvětluju.

David VONDRÁČEK, redaktor:
Tady je vlastně výhoda či nevýhoda v tom, že to není památkově chráněné, tyhle ty objekty.

Jaroslav KROUŽEK, podnikatel:
Je to vždycky diskutabilní, ale tady je potřeba zase říct, že jsme v první zóně CHKO. Takže prostě ten proces realizace pak případné, tak je samozřejmě ovlivněn těmito externími faktory, no.

Stanislav LENERT, student architektury a stavitelství, FSv ČVUT:
Jsem se snažil co do největší míry zachovat ty původní 4 objekty, aspoň stavět na těch půdorysech, s drobnými odchylkami. Vlastně jsem využil toho, že mi přišlo, jak je to rozpadlé, zchátralé, ty stávající budovy, co tam jsou, tak mi to přišlo jako nějaký ztrouchnivělý strom, všechno to tam bylo zarostlý, tak jsem to nahradil takovým novým stromem, který je v celku, potom jsem ho upravil, jakoby zjednodušil, otesal a prořezal, rozdělil na ty naše nový 4 budovy, protkal cestami.

Jaroslav KROUŽEK, podnikatel:
Z každý studentské práce vždycky něco je. Vždycky je tam nějakej nápad. V Praze je Tančící dům, třeba bude Tančící koupaliště.

David VONDRÁČEK, redaktor:
Zatímco nový majitel Kokořínského dolu seznamuje veřejnost s tím, jak naloží s atraktivním místem v Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko, majitelka památkově chráněného zámku v Praze-Petrovicích Andrea Isholová nejenom, že skoro nekomunikuje s úřady, ale téměř nikdo neví, jak vypadá. Prý nevychází vůbec z domu, jednoho ze 4, které také v Praze restituovala. Starostka Petrovic je jednou z mála osob, která s Andreou Isholovou mluvila. A nebylo to po telefonu.