Univerzitní zákazy pro politiky

Fiala ano, Zaorálek nebo Babiš ne. Před volbami smějí přednášet jen politici, kteří na vysoké škole učí.

Když brněnská Masarykova univerzita těsně před parlamentními volbami v roce 2013 nepovolila přednášku prezidentu Miloši Zemanovi s tím, že je těsně před volbami a prezident v nich má jako čestný předseda jedné ze stran své vlastní zájmy, strhl se kolem toho poprask. Letos se škola rozhodla, že podobným sporům předejde.
Dosud nepsaná pravidla, podle kterých rozhodovala o přístupu politiků na půdu školy před volbami, vyhlásila veřejně. Od července až do října tak na její půdě platí politická karanténa. Přednášku nepovolí nikomu, kdo na škole přímo neučí.
Smůlu by měl například Andrej Babiš. Ten na jaře s přednáškou na téma fiskální politika objel několik vysokých škol včetně Masarykovy univerzity.
Naopak škola nevidí důvod, proč by s ohledem na volby omezovala přednášky předsedy ODS Petra Fialy, který je tu profesorem. "V mých předmětech a dalších aktivitách na univerzitě se nijak neprojevuje moje politická, natož stranicko-politická aktivita. První, kdo by mi to nedovolil, by byli sami moji studenti," říká k tomu Fiala.

Politik odborníkem

Pravidla pro předvolební karanténu mají tak jako na Masarykově univerzitě v určité podobě na všech vysokých školách. Z pochopitelných důvodů. Politici na nich běžně přednášejí a zájem o jejich přednášky bývá často obrovský. Přestože zákon na školách zakazuje politickou agitaci.
Nabito měl na přednáškách za svého působení v politice například Václav Klaus. "Jeho ekonomické koncepce byly zajímavé, i když s nimi všichni nesouhlasili. Ale i to patří k akademickému prostředí," říká sociolog a odborník na předvolební preference Jan Herzmann.
Odborné přednášky politiků tak vysoké školy vítají, s jedinou výjimkou. Tou je období před volbami. A to i s vědomím, že hranici může být obtížné udržet. "Už proto, že přednášející jsou zvyklí vystupovat tak, aby se prodali, od toho se dá u politiků těžko oprostit," říká politolog Jan Charvát.
Jak často politici na škole přednášejí, závisí i na oboru. "Přednášky politicky činných osobností jsou na Vysoké škole ekonomické běžné. V poslední době tu vystoupil například státní tajemník pro evropské záležitosti Itálie Sandro Gozi či bývalý ministr financí Andrej Babiš," říká rektorka školy Hana Machková. Naopak na Českém vysokém učení technickém v Praze se to stává výjimečně. "Pokud politik u nás přednášel, vždy tu byla konkrétní vazba ke škole, například se jednalo o našeho absolventa," říká tisková mluvčí ČVUT Andrea Vondráková. Platí to i o jarní přednášce současného ministra financí Ivana Pilného.
Třeba Jan Herzmann na jejich vystoupení nevidí nic negativního. "Obecně ekonom může přednášet o euru, ale neměl by mluvit o lékařské etice," myslí si.

Tři měsíce i tři čtvrtě roku

Před volbami však politik-ekonom nesmí přednášet ani o euru, shodují se školy. Liší se jen v názoru na to, kdy předvolební období začíná. Na Masarykově univerzitě je to letos necelé čtyři měsíce před konáním voleb, na Slezské univerzitě tři měsíce, v Plzni devět měsíců.
Výjimkou jsou pouze stálí vyučující. "S tím, že by akademický pracovník ve škole agitoval ve prospěch politické strany, jsme se nikdy nesetkali," říká Machková.
"Kdysi jsem analyzoval, které profese získávají ve volbách vysoká procenta preferenčních hlasů. K této skupině profesí patří i pedagogové včetně vysokoškolských nebo také lékaři a zemědělští nebo lesní inženýři," říká Jan Herzmann, zda možnost přednášet na vysoké škole, ovlivňuje volební výsledek. Přednášková turné, která politici plánují do období těsně předvolebního, jim ale takovou důvěryhodnost dodat nemohou. "Spíš než o působení na studenty jde o image pro veřejnost. Politik se prezentuje fotkami před plnou posluchárnou jako člověk schopný vést odbornou diskusi," uvažuje Charvát.