K rychlejšímu rozvoji Průmyslu 4.0 by podle ředitelů strojírenských společností přispělo především snížení administrativní zátěže, zpřístupnění a zefektivnění systému dotací, větší podpora výzkumu a vývoje a zlepšení infrastruktury. Výzkum a vývoj musí reflektovat skutečnou průmyslovou praxi, nutné je propojení kroků vlády, potřeb průmyslu a výsledků vědecko-technického výzkumu. Špatná kvalita infrastruktury zvyšuje firmám náklady. Je třeba vytvořit koncepci reflektující potřeby průmyslu. Vyplývá to ze Studie českého průmyslu H1/2017 zpracované analytickou společností CEEC Research ve spolupráci se společností APLIS.CZ.
Jednou z klíčových a často zmiňovaných forem podpory Průmyslu 4.0 je podpora výzkumu, který by reflektoval skutečnou průmyslovou praxi a nebyl by odtržen od reálné použitelnosti ve výrobní sféře. „Hlavní překážkou efektivnějšího propojení akademické výzkumné sféry s průmyslovou praxí je uzavřenost akademického prostoru, která se odvíjí od způsobu řízení vysokých škol, který nemá ve světě obdoby. Pokud budou školy nadále řízeny akademickými senáty jako diskusními kluby bez vizí a odpovědnosti, nikoliv normální manažerskou strukturou v čele s rektory, neposune se nesmírně potřebný transfer technologií a inovací dopředu,“ tvrdí Vladimír Mařík ředitel, Český ústav robotiky, informatiky a kybernetiky ČVUT. „Delší dobu byl výzkum a vývoj příliš vzdálený praxi. Poslední dobou se ten stav rychle zlepšuje. Hodně tomu napomáhá trend digitalizace výroby, který na druhé straně tlačí průmysl, aby se přibližoval vědě a výzkumu. Dnešní průmyslová praxe potřebuje výzkum a vývoj čím dál víc,“ popisuje pozitivní změny Petar P. Stanchev, ředitel společnosti APLIS CZ, a. s. „Digitální revoluce rovněž klade nové požadavky na aplikovaný výzkum a experimentální vývoj. Stát proto musí vytvořit takové podmínky, aby i malé a střední firmy měly možnost využívat výsledků výzkumu. Základním úkolem v této oblasti je proto analýza potřeb průmyslové praxe a inventarizace kapacity aplikovaného výzkumu a jeho růstového potenciálu pro účely efektivního zaměření a smysluplného zacílení výzkumných aktivit,“ zdůrazňuje prioritu této otázky Jiří Havlíček, ministr průmyslu a obchodu ČR.