Geodet v Egyptě

Alena PERKOVÁ, moderátorka:
Pravidelným účastníkem českých egyptologických expedic do země faraonů a pyramid je už šestnáctým rokem geodet a kartograf Vladimír Brůna. Dalo by se říci, že se z něj za tu dobu stal už doslova živý inventář.

Frederik VELINSKÝ, moderátor:
O jeho práci v Egyptě jsme si v Planetáriu povídali naposledy před deseti lety. Protože se od té doby mnohé změnilo, dohodli jsme se, že se znovu sejdeme, abychom si řekli, co je nového. Jak uslyšíte, není toho málo.

Alena PERKOVÁ, moderátorka:
Vladimír Brůna je odborným asistentem Katedry informatiky a geoinformatiky Fakulty životního prostředí Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a zároveň vědeckým pracovníkem Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Frederik VELINSKÝ, moderátor:
Co bylo a co je zřejmě i dnes hlavní náplní vaší práce v Egyptě?

Vladimír BRŮNA, geodet; kartograf:
Tak já jsem vystudovaný geodet a kartograf na pražském ČVUT a už z té profese vyplývá, že to je geodetická dokumentace toho archeologického výzkumu a k ní se postupně nabalujou další obory a odvětví, o kterých určitě budeme v našem rozhovoru mluvit.

Frederik VELINSKÝ, moderátor:
Pro tu práci je nezbytné určité technické vybavení. To se za tu dobu, předpokládám, určitě dost silně změnilo. Dotklo se to i vás?

Vladimír BRŮNA, geodet; kartograf:
No, samozřejmě a dotklo se to především konzervativních archeologů a egyptologů. Když jsem tam poprvé přivezl totální stanici geodetickou, která měří bez hranolu, takže jsme mohli zaměřovat i místa, která byla nebezpečná a nepřístupná. No, a s postupem doby se to přístrojové vybavení rozšiřovalo. Za prvý jsme v roce 2003 jako první archeologická expedice objednali satelitní snímkování v oblasti Abúsíru, Sakkáry a Dahšúru, které používáme dodneška, které jsme obnovili v roce 2010 a 2012. No, a vedle toho snímkování satelitního, tak používáme metody dálkového průzkumu Země, mezi které jsme přiřadili i využití starých leteckých snímků, které byly dostupné, ale ve velmi malé míře. Používáme upoutaného draka k fotografování a letos na jaře nám egyptská firma s japonskou pomocí nasnímkovala část koncese pomocí dronu. Další ty metody, každý asi zná pojem GPS, to znamená, že mapování provádíme hlavně v západní poušti a v Súdánu pomocí GPS. Potom jsou to nové dokumentační metody pomocí laserového skenování, pozemního laserového skenování. A k tomu se řadí pak nové programy a produkty na vytváření 3D modelů. Vytváříme 3D modely z fotografií, využíváme samozřejmě internet, různé mapové aplikace a tak dále. Takže nám se to přístrojové vybavení rozšířilo a ten záběr je opravdu široký.

Frederik VELINSKÝ, moderátor:
Během letošního jara se našim odborníkům podařil z pohledu geodeta a kartografa Vladimíra Brůny zásadní a důležitý krok, který jim při dalších měřeních a výzkumech výrazně ulehčí práci.

Vladimír BRŮNA, geodet; kartograf:
V letošní jarní sezoně se Abúsír dostal do světové sítě geodetické, což je velmi důležité a klíčové. Abúsír není jenom lokalita, která má světový význam, ale od letošního jara je to lokalita, která je ve světovém geodetickém systému. Abych to upřesnil, v 80. letech kolegové z ČVUT stavební fakulty pro geodety vytvořili takzvané geodetické pole po celé ploše Abúsíru tak, aby ten geodet měl známé body a mohl z nich měřit. To je základ tý geodézie, když nepožívá GPS. A v průběhu času začali ať už děti nebo i dospělí tu síť postupně likvidovat a ničit. To znamená, když viděli v poušti nějaký bod, který byl stabilizovaný, tak ho vytrhli, v arabském jaru dokonce vytrhali na kontaktu s vesnicí i kolejnice, které německý archeolog Burkhard nechal zatlouct před sto lety. Takže my jsme přišli na celé lokalitě v průběhu těch let skoro o osmdesát procent bodů. Tím pádem pro mě jako geodeta byl základní úkol obnovit to bodové pole a podařilo se to letos na jaře, když jsme stabilizovali nové body na celé lokalitě a egyptská firma nám během jednoho dne pomocí geodetické GPS zaměřila sedmnáct bodů toho bodového pole a to je pro mě východiskem, abych vlastně veškerá měření přenesl do světové sítě. Má to tu výhodu, že můžete potom do toho svého systému mapovýho přidávat další externí data od různejch expedic, které jsou právě v tom světovém geodetickém systému. Jinak se muselo všechno transformovat a převádět. Ale jak říkám, letošní jaro je přelomové z toho pohledu geodetického, je Abúsír ve světové geodetické síti.