Syndrom nemocných budov

Ve snaze šetřit energie a tím i svou peněženku utěsňujeme dnes obytné budovy na maximum. Ne vždy je to ale ku prospěchu věci.
Zateplujeme stropy, podlahy i stěny, stará okna měníme na tepelněizolační a stát nám na to navíc přispívá v rámci nejrůznějších dotačních titulů. Postupně své domovy proměňujeme na neprodyšně izolované krabice. Jenže při tom leckdy zapomínáme na to, že dům musí také dýchat.
Abyste rozuměli, neříkáme nezateplovat – to je jednoznačně správná cesta – ale ruku v ruce se zateplením musí jít také zajištění výměny vzduchu a odvodu vodní páry. "Určitá míra nedokonalé izolace zajišťovala přirozenou cirkulaci vzduchu i tehdy, když se zrovna nevětralo. Pokud dům dokonale utěsníte a nezajistíte výměnu vzduchu, následky v podobě zvýšené vlhkosti, rosení oken, koncentrace vydýchaného vzduchu a někdy dokonce i vzniku plísní na sebe pak nenechají dlouho čekat," říká Michal Doležel, šéfredaktor portálu Nazeleno. cz s tím, že nejde o ojedinělý problém a že se pro něj vžilo označení syndrom nemocných budov.
Minimem, co musíte při zateplení a výměně oken udělat, je instalace parozábrany. Ta zajišťuje, že při izolování vnější stěny domu mohou vodní páry z interiéru unikat ven a nekondenzují v plášti budovy. Nicméně ani to obvykle není stoprocentní řešení – tím je totiž pouze řízené větrání, nejlépe s rekuperací tepla. "Ukazuje se, že pokud necháme větrání jen na uživateli, větrá buď příliš anebo nedostatečně," připomíná Karel Kabele, vedoucí katedry technický zařízení budov Stavební fakulty ČVUT Praha.

Dvakrát měř

Při zateplení platí tahle poučka dvojnásob, protože pokud si celou rekonstrukci řádně nepromyslíte, přijdete nejen o peníze, ale dost možná i o zdraví. Jeden člověk totiž za čtyřiadvacet hodin vydýchá zhruba kilogram oxidu uhličitého.
V rámci zateplení se obvykle přistupuje k výměně oken a zateplení fasády, což je logické, protože právě zateplení fasády přináší největší úspory kolem 30 procent. Zateplení střechy a podlahy je méně časté, i když tyto dva kroky mohou přinést další výraznou úsporu – v součtu až 40 procent.
Zateplení fasády se nejčastěji řeší kontaktním systémem. Nicméně – máte-li problémy s vlhkostí zdiva, které nejde vyřešit hydroizolací, bude třeba zateplit pomocí provětrávané fasády.
V případě kontaktního systém se používá polystyren nebo tuhá minerální vlna. Jen se samotným jednoduchým "obložením" deskami si ale nevystačíte. Pokud chcete mít dům zateplený opravdu dobře, bude nutné vyřešit také různé detaily, jako je napojení balkónů a okenních prvků. Pro konečný výsledek je pak rozhodují tloušťka desky – za minimum je považováno 15 centimetrů.
Použít lze ovšem i jiné materiály, třeba dřevovlákno. "Izolační materiály z dřevovlákna jsou mnohem příjemnější a ekologičtější než polystyren, jsou ale také dražší," uvádí Doležel. Izolační prvky mohou být ovšem také z ovčí vlny, slámy či konopí. "Konopí je přírodní materiál, který se používá ve formě vláken k utěsňování spár a mezer, plsti nebo ve formě lisovaných desek pro izolace stěn a stropů," popisuje.