Datum zveřejnění: 
7. 6. 2017

V minulé části jsme se věnovali tomu, jak využít plastové lahve v umění, designu a textilním průmyslu, v této části článku se budeme věnovat fenoménu posledních dvou desítek let a to "cihlám" a architektuře z PET lahví. Jedná se o díla opravdu vizuálně velkolepá.

Existují i světové iniciativy, jež z PET lahví staví obytné domy či školy kupř. v Nigérii, Guatemale, Indii. Zde se používají nijak neupravené plastové lahve, jež jsou naplněny písčitou hlínou. Díky tomu získávají na váze i odolnosti. Kladou se na sebe stejně jako cihly a každá další řada je zpevněna hlínou a systémem sítě provázků, jež spojují řady dohromady. Celá stěna se poté znovu zafixuje a o vytvrzení se postará slunce. Na vytvoření jednoho domu o ploše cca 110 metrů čtverečních s kruhovým půdorysem je zapotřebí přibližně 14 000 plastových lahví.

Touto technikou byl kupř. v roce 2003 postaven pokusný park El Zamoro v Hondurasu, římský PET Aquaducto aquadukt či Campo Cielo vyhrazený pouze ženám, toto vše vytvořené Andreasem Froesem, který si zde vyzkoušel i princip klenby z plastových lahví. Pak vznikly i mnohé lehké konstrukce bez malty: slunečníky, okrasné dělící prvky jako paravány, závěs (POP Culture Nebraska 2012) či celé výstavní pavilony. Dokonce je možné výplní z PET lahví nahradit celou nenosnou výplňovou stěnu (Morimoto restaurant rok 2006) či postavit skleník (Jasmine Zimmerman New York 2008).

V rámci instalace LED žárovek pak lze vytvářet světelné efekty jako v případě pavilonu ve tvaru plujícího osvětleného měsíce Rising Moon v Honkongu roku 2013 v rámci festivalu „lantern wonderland. Nicméně místo lahví zde byly použity přímo barely. Jako obří stavby zmiňme kombinaci reklamy a podpory recyklace – salon Coca Cola Bowl v Pekingu studia Penda. Tuhý oblouk, jež tvořil vstupní bránu festivalu „2nd Beijing University Creation Expo“. Či umělecké dílo Hlava v oblacích Head in th clouds, které vzniklo v New Yorku roku 2013 v rámci slavnosti „Město snů“ od architektonické skupiny KCA architects.

Na mraky bylo spotřebováno 53 780 recyklovaných světle modrých PET lahví (hodinová spotřeba PET lahví v New Yorku) v interiéru, kam se vešlo až 50 osob, v exteriéru bílé lahve na mléko. Efekt mraku byl velkolepý.

PET cihly nejsou tak úplně cihly
 

Vyrobeny byly do současnosti dva druhy cihel (nejsou však hranaté v pravém slova smyslu – z recyklátu PET lahví se pouze vytvoří speciální láhve nové, jež lépe slouží svému účelu): United Bottle (Švýcarsko) a Polli-brick od firmy MiniWIZ (Tai-wan).
Výsledkem jsou kupř. stavby pavilonu The Feather for Nike či pavilonu Eco Ark na Taiwanu rok 2010, jenž byl postaven při příležitosti taipeiské Mezinárodní výstavy květin. Délka pavilonu 130 m, výška 85 m a šířka 40 m. Na stavbu bylo zrecyklováno 1,8 milionu použitých PET lahví. Odolá větru i požáru, přitom váží pouze polovinu tradiční budovy.
Co se týče České republiky, prim tu hraje Experimentální ateliér na Fakutě architektury Českého vysokého učení technického v Praze, který vznikl v roce 2008 v Kabinetu modelového projektování. Zkoumá primárně vizi použití odpadových materiálů v architektuře. V České republice byla patentována "cihla" PET(b)rick o objemu 0,6 litru, resp. se jedná o nový tvar lahve na pití. Vyrábí se pomocí vyfukování recyklátu. Vyfouknuté "cihly" jsou lehké a dají se plnit různým obsahem od písku přes vodu, nicméně mohou následně sloužit i jako svítidla.
Produkt se dá přirovnat ke skládačce, jednotlivé "cihly" se mohou spojovat a využít jak pro stavbu zdí, tak jako stavební materiál pro lavičky, vybavení interiéru, knihovny atd. Byla vystavena také na světové výstavě EXPO Miláno, kde byly "cihly" naplněny vodou – tématem expozice – a tvořily navigaci výstavou. Interaktivně ovládaná sedátka z PET(b)ricků se zas představila na TEDx Prague 2015. Zde také uživatelé mohli dálkově ovládat barevné efekty prosvícených laviček. Poslední úspěšný výfuk a PET(b)rick verze 1.4 přinesl kýžený efekt v tom, že drží již zacvaknutý (tedy cihly drží v sobě) a bude nadále testován.

Následovala v roce 2017 akce PETOTEM designéra Simona Kerna na festivalu světel v Plzni, kde byl představen 5,5 m vysoký svítící symbol, resp. totem z plastu. Evropa se spíše orientuje na poukázání globálního problému a staví z PET lahví demonstrativní pavilony. Další objekty jako sochy, nábytek, plavidla z PET lahví a monumentální silniční mosty z tohoto materiálu rozebereme v posledním, třetím díle.
  
 
 

 

 

 

Autor: 
Petra Zlámalová
Zdroj: 
www.montyrich.cz