Datum zveřejnění: 
7. 6. 2017

Tomáš VZOREK, moderátor:
Hluk z dopravy znepříjemňuje život tisícům lidí, kteří bydlí v domech podél frekventovaných silnic. Moravskoslezský kraj teď na popud ministerstva zdravotnictví nechal zpracovat akční plán protihlukových opatření pro některé úseky frekventovaných krajských cest. Řešení vidí autoři plánu hlavně ve stavbě obchvatů, jejich vybudování ale trvá roky.      
Toto téma teď rozebereme podrobněji s dopravním expertem, kterým je Petr Moos.
Na úrovni města krajů vznikají průběžně akční plány obsahující různá protihluková opatření, máte za to, že takovéto dokumenty jsou dostatečné pro řešení situace nebo je třeba se hlukem z dopravy zabývat nějak intenzivněji?

Petr MOOS, bývalý děkan Fakulty dopravní ČVUT:
No, to, co je na papíře, tak není dostatečné, samozřejmě hlavní jsou pak praktická opatření, která vyplývají ze skutečně odborně provedených měření a odborně provedených rozborů morfologie, terénů a v blízkosti objektu a tak dále. Čili, nejde jenom o splnění nějakého akčního plánu na papíře.

Tomáš VZOREK, moderátor:
Tak ty akční plány se určitě také nedělají jenom proto, aby vznikly nějaké projekty na papíře nebo máte za to, že se nedostatečně potom uvádějí do praxe?

Petr MOOS, bývalý děkan Fakulty dopravní ČVUT:
Bohužel tomu tak často je, někde jsou ta protihluková opatření, řekl bych, příliš přísná, staví se hlukové bariéry, tam, kde by stačila zeleň, protože zeleň je velmi dobrým absorbérem hluku, nebo kde by stačila úprava povrchu. Je to skutečně velice komplexní problém a nelze spoléhat jenom na jeden typ úpravy. Nestačí jenom upravit povrch vozovky, víme, že dlažba, která, řekněme, je pro historiky velice, tedy myslím dlažební kostky a podobně, že je vítaným historizujícím prvkem, ale je to zdroj hluku jako velice hrozný.

Tomáš VZOREK, moderátor:
Pojďme k těm jednotlivým formám opatření, vy říkáte povrch vozovky, zmínil jste zeleň, vznikají také různé protihlukové stěny, které z těchto opatření můžeme označit třeba jako nejúčinnější?

Petr MOOS, bývalý děkan Fakulty dopravní ČVUT:
Vždycky to musí být komplex. Velmi účinná je zeleň, ta by měla být preferována. Co se týká protihlukových stěn, nejsou-li uvážlivě navržena tato opatření, tak mohou působit jako zvukovody, zvukové vlnovody a mnohdy jsou to i zvukové rezonátory, takže pak ta opatření můžou být kontraproduktivní. Preferoval bych kombinaci změna povrchu vozovky a, řekněme, je-li to možné, v intravilánu možné to mnohdy není, tak protihlukové opatření v podobě zeleně.

Tomáš VZOREK, moderátor:
Také není žádným tajemstvím, že přibývá aut na ulicích. Jak moc třeba podle vás ještě ta úroveň hluku poroste do budoucna?

Petr MOOS, bývalý děkan Fakulty dopravní ČVUT:
Pokud budeme rozumně řešit města po stránce urbanistické a budeme vybavovat sídla obchvatem, což je úplně základní předpoklad, tak nejenom z hlediska hygieny v ovzduší, nebo kvality ovzduší, ale i z hlediska hluku, ten problém je z části řešen, ale každopádně se neobejdeme bez toho, že připustíme, že růst dopravy ve městech roste tak, jak roste životní úroveň obyvatelstva, nicméně lze čekat, že nástupem elektrovozů, vůbec s využitím elektropohonů by snad celá situace mohla být v budoucnu trochu lepší.

Zdroj: 
ČT 1