Martina MAŠKOVÁ, moderátorka:
Posloucháte Český rozhlas Plus. Primátorka Prahy, Adriana Krnáčová, se spolu s odborníky chystá představit koncept inovativního rozvoje města s názvem Smart Prague. Cílem je zpříjemnit život ve městech a přivést do něj inovativní technologie. Iniciátoři projektu chtějí, aby se do toho zapojilo více aktérů, nejen ty z magistrátu, ale i firmy nebo veřejnost. Příkladem je chytré parkování, energetické úspory v budovách a lepší využití dat o životě ve městě k řízení bezpečnosti nebo třeba obyčejného svozu odpadu. Koncept Smart Prague představí spolu s primátorkou i osobnosti z akademické sféry. Bude tam i rektor ČVUT Petr Konvalinka. Dobrý den. ... Tak pane rektore, doufám, že se s vámi uslyšíme?
Petr KONVALINKA, rektor ČVUT:
Ano, slyšíme se.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka:
A u začátku konceptu Smart Prague byl také architekt Petr Hlaváček, předseda Gremiální rady Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy. Dobrý den i vám.
Petr HLAVÁČEK, předseda Gremiální rady Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy:
Dobrý den.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka:
Nejdřív otázka na pana profesora Konvalinku. Jak se na tom konceptu Smart City budou podílet, nebo už podílejí vaši studenti a učitelé?
Petr KONVALINKA, rektor ČVUT:
Tak my jsme se na tom konceptu Smart Prague podíleli od samého začátku, byli jsme s paní primátorkou v úzkém kontaktu a ČVUT v Praze v podstatě definovalo některé základní parametry toho, jak by Smart Prague mělo vypadat.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka:
A kdybyste měl uvést nějaký příklad projektu, do kterého bude zapojeno ČVUT? Vzpomenete si teď na nějaký?
Petr KONVALINKA, rektor ČVUT:
Tak ten nejdůležitější je vlastně datová platforma, která by se měla využívat pro všechny aplikace a pro všechny věci, které souvisejí s chytrým městem. A na té datové aplikaci by mělo ČVUT pracovat ve spolupráci s dalšími firmami a společnostmi.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka:
Tak, pane architekte, vy jste byl u začátku této myšlenky, podobně jako profesor Konvalinka. Řekněte, do čeho vy vkládáte jako největší naděje, co by mohlo pomoci oživit Prahu po té inovativní stránce?
Petr HLAVÁČEK, předseda Gremiální rady Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy:
Nám vždycky přišlo, že je důležité vnímat to město jako jeho fyzickou podobu, to znamená ulice, náměstí, kde se staví, kde jezdí auta, tak tu polohu lidskou, jak ty lidi vlastně ve městě žijí. A ty technologie jsou někde mezi, mezi tou fyzickou podobou a tím, jak vnímají město obyvatelé. A je to nějaká vzájemná vazba. Ty technologie, když hodně doplní tu energii lidí a ta hlavní technická rozhodnutí města, tak z toho může být velmi zajímavá symbióza.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka:
No a jak bychom to mohli poznat?
Petr HLAVÁČEK, předseda Gremiální rady Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy:
No tak, když se podaří správně umístit třeba v brownfieldu novou městskou část a vznikne možnost toho, že tu věc můžete na základě dat správně obsloužit, můžete v ní udělat třeba úplně nový systém sběru odpadů, sběru dat a informací třeba o tom, kde se budou čistit ulice, tak může mít pozitivní dopad na obyvatele. Takových příkladů třeba ve Švédsku nebo v jiných zemích je spoustu.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka:
Pane profesore Konvalinko, dnes jsme velkou část toho dnešního našeho pořadu věnovali bezpečnosti. Ta vystupuje aktuálně v Evropě dost do popředí. Jaké debaty o bezpečnosti vedete v týmu kolem projektu Smart Prague, Smart City?
Petr KONVALINKA, rektor ČVUT:
Tak vedeme debaty, které jsou ohraničeny tím, jakým způsobem chránit v tom veřejném prostoru lidi, kteří se někde shromažďují, a máme už několik
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka:
To znamená bezpečnosti užívání dat, když sedím třeba v nějaké veřejné prostoře a dívám se na internet?
Petr KONVALINKA, rektor ČVUT:
Také, ale samozřejmě ta data, která se budou sbírat po městě jako chytrém městě, se budou ukládat do nějaké datové platformy, tak i ta, aby byla dostatečně chráněna proti kyberútokům, aby se tam prostě nestávalo to, že se budou ta data měnit nějakým způsobem výhodným pro někoho, anebo dokonce, že se ta datová platforma takovým způsobem ohrozí, že nebude možné poskytovat žádná data.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka:
Otázka pro architekta Petra Hlaváčka. Co zeleň? Jaké místo má v tomhle konceptu a jak by mohla pomoci kultivovat město v době, kdy zažíváme přece jenom už častěji vyšší teploty a budovy na to moc uzpůsobené nejsou?
Petr HLAVÁČEK, předseda Gremiální rady Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy:
To je vlastně docela silná otázka, protože v Čechách, jak dobře víte, se vysazuje spoustu zeleně, ale velmi špatně se o ni potom staráme, protože mnoho té vysazené zeleně různě uschne. Tak je velké téma zeleň na budovách nebo v konceptu chytrých budov třeba zelené střechy. Takže je to věc, která je zase kombinace toho fyzického světa, protože ty datové sítě ty věci neudělají, to musí udělat člověk. Ale může pomoct v tom, jakým způsobem se o to starat, jakým způsobem řídit nějakou údržbu a ochranu té zeleně. Takže asi to nebude nejsilnější téma vlastně v tom projektu Smart City, ale určitě je v tom spoustu témat. Například v /Izraeli/ jsou velmi daleko se zavlažováním a vlastně je to velmi progresivní obor, je možné se v tom poučit a vnímat to jako určitou budoucnost, třeba patrových zelených zahrad a podobně.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka:
Tak uvidíme, jestli vyroste více zahrad na pražských střechách. V každém případě moc děkuji architektovi Petru Hlaváčkovi a rektorovi ČVUT Petru Konvalinkovi.