Jak nejlépe vyzrát na chlad i na horko

Letošní topná sezona byla velmi dlouhá a pro domácnosti mimořádné nákladná.
Pokud pod dojmem účtů za topení uvažujete pro příští zimu o změně, jsou pro to nadcházející letní měsíce ideálním obdobím.

Asi není překvapením, že v pražských bytech se nejčastěji využívá dálkové vytápění, má ho více než 60 procent domácností. Mimochodem – Praha je v tomto směru ve srovnání se zbytkem republiky rekordmanem. V metropoli se také hodně topí plynem (32 % domácností), ovšem vlastní kotel a etážové topení má jen necelých 22 procent. Vyplývá to z údajů výzkumu Energo, který realizoval v roce 2015 Český statistický úřad. Výsledky byly zveřejněny letos na jaře.
Dominance těchto dvou způsobů je dána tím, že hlavní město má největší počet historických domů, kde jinými způsoby obvykle topit nelze. Stále častěji se však prosazují i ekologičtější varianty, jako jsou tepelná čerpadla, solární panely či hybridní systémy kombinující více zdrojů.
Z cenového hlediska – bez vstupních nákladů – zůstává nejlevnější hnědé uhlí následováno čerpadlem země–voda a dřevem, nejdražší je propan a lehké topné oleje. U plynu a elektřiny se cena liší podle dodavatele.

Tři v jednom

Pokud se dnes někdo pouští do přeměny vytápění nebo do stavby nového bydlení, měl by vytápění (včetně ohřevu vody), chlazení a energie řešit jako jeden celek, protože je to efektivnější. Potřeba letního chlazení se navíc v posledních letech stále zvyšuje a z hlediska nákladů už rychle dohání zimní vytápění. Takové sladění však vyžaduje spolupráci. "Jeden člověk může řešit topení a chlazení, ale těžko do detailu obsáhne i problematiku elektřiny. Je však nezbytné, aby tito lidé mezi sebou komunikovali a hlavní architekt vše koordinoval. A platí to pro velké projekty i pro rodinné domy," zdůrazňuje architekt Miroslav Ščudla, který se specializuje na energeticky úsporné domy.
Zároveň platí, že od roku 2020 se u nás budou moci stavět pouze domy s téměř nulovou spotřebou energie. "Neznamená to, že dům nebude potřebovat teplo ani elektrickou energii, ale že celková roční spotřeba primární energie z neobnovitelných zdrojů se bude blížit nule," vysvětluje Karel Kabele, vedoucí katedry technických zařízení budov Stavební fakulty ČVUT Praha. Dodává, že aby budova naplnila tyto požadavky, musí mít dobře tepelně izolovanou obálku, účinné technické systémy – vytápění, ohřev vody, větrání, klimatizace i osvětlení – a měla by využívat obnovitelné zdroje.

Trendem jsou automatické hybridní systémy

"Právě proto jsou dnes velkým trendem kompaktní hybridní zařízení, třeba kombinace tepelného čerpadla a plynového kotle," říká Miroslav Vránek, tiskový mluvčí Pražské plynárenské, která takové zařízení nabízí ve spolupráci se společnostmi Viessmann nebo De Dietrich.
Hybridní zdroj tepla je spojením více různých zdrojů, nejčastěji tepelného čerpadla a nějakého "tradičního" zařízení – plynového kondenzačního kotle, kotle na lehké topné oleje či třeba elektrických topných rohoží, v jedné jednotce se společným řízením. Zařízení musí poskytovat výhody jednotlivých zdrojů a zároveň potlačovat jejich nevýhody. Velmi zjednodušeně lze říci, že by se vždy mělo bez lidského zásahu topit tím, co je v daném okamžiku výhodnější. Nejen finančně, ale i z hlediska funkčnosti, protože třeba čerpadlo vzduch–voda, které je dnes vzhledem k nižším vstupním nákladům nejoblíbenější a nejčastěji používané, ne vždy zvládne vytápění při silných mrazech.
I tak ale obvykle zajistí minimálně 60 % roční spotřeby tepla. Topné médium, tedy vzduch, je navíc zdarma. "Čerpadlo vzduch–voda si energii ze vzduchu bere nejenom v teplých dnech, ale i v těch chladnějších. Sluneční energii nashromážděnou ve vzduchu dokáže efektivně využít i při -20 °C," připomíná Václav Kahoun, vedoucí obchodního oddělení tepelných čerpadel společnosti Veskom.
Čerpadla si dnes dokážou poradit i s chlazením. Veskom sestrojil chladicí modul Veskom CM jako příslušenství k dodávaným tepelným čerpadlům země–voda. "Umožňuje vyrábět chladicí vodu o teplotě až 6 °C nezávisle na tom, zda potřebujete zároveň vyrábět i topnou vodu, a to za jedny provozní náklady. V případě chlazení části domu se teplo může použít k vytápění jiné části či k ohřevu bazénové vody," říká Pavel Libora, projektant Veskom Group.
Na trhu je také systém Nibe Split od společnosti Nibe, který zahrnuje tepelné čerpadlo vzduch–voda s venkovní a vnitřní jednotkou a další systémy pro vytápění, chlazení a ohřev teplé vody. "Nibe Split dosahuje optimálního výkonu po celý rok i při velkých teplotních výkyvech. Slouží tak k vysoce efektivnímu vytápění a chlazení celé domácnosti. Bojler, který je v systému integrovaný, navíc zajišťuje dostatečnou dodávku teplé vody," uvádí výrobce.