Ivana PINTÍŘOVÁ - sestra Angelika, moderátorka:
Příjemné nedělní ráno, milí posluchači. Pro dnešní neděli jsme si pozvala slečnu Pavlu Hudcovou, studentku elektrotechniky a komunikace na Českém vysokém učení technickém, laureátku Ceny Gratias Tibi za projekt Zachraňte tmu.
V příštím týdnu budou v pražské Lucerně podruhé uděleny ceny Gratias Tibi, kterými Člověk v tísni a její program Jeden svět na školách oceňuje mladé lidi, kterým není lhostejný svět kolem nás a snaží se ho nějak zlepšit nebo obohatit. A vy jste právě loňský rok se svým týmem získala cenu za projekt Zachraňte tmu. Proč je potřeba zachraňovat tmu?
Pavla HUDCOVÁ, studentka elektrotechniky a komunikace ČVUT; laureátka Ceny Gratis Tibi:
Když si vezmeme, jak to tady bylo dřív, když ještě nebyly velká města, tak byla všude tma. V noci byla tma. Je to úplně přirozené, že ve dne je světlo a v noci je tma. Když vám to takhle říkám, tak se to zdá jako úplně jasná věc. Ale ve skutečnosti, když jdete třeba v Praze po Václavském náměstí, tak tam tma není nikdy. Jsou místa, kde se tma úplně vytratila. A teď je otázka, jestli to vadí třeba jenom nám, protože já jsem z ondřejovské hvězdárny, tak jestli to vadí jen astronomům anebo jestli to vadí třeba i rostlinám, zvířatům. Jestli se na to dá ještě koukat z hlediska bezpečnosti. A my jsme zjistili díky tomu, že jsme si načetli něco na webu, že jsme začali spolupracovat i na mezinárodní úrovni, tak jsme zjistili, že to má vliv i na zvířata, rostliny, na bezpečnost. Dá se na to koukat i z ekonomického hlediska.
Ivana PINTÍŘOVÁ - sestra Angelika, moderátorka:
Mluví se o světelném znečištění. Mně překvapuje, že světlo může znečišťovat.
Pavla HUDCOVÁ, studentka elektrotechniky a komunikace ČVUT; laureátka Ceny Gratis Tibi:
Ono se tomu dá říkat různě. Dá se tomu říkat závojový jas oblohy, to zařazení do rodiny znečištění je asi trochu zvláštní pro někoho, protože světlo nás fyzicky ušpinit nemůže. Ale na druhou stranu, když ho tam zařadíme, tak si můžeme říkat, jak je to super, protože to je jediné znečištění, který jde vyřešit v podstatě lusknutím prstu. Prostě nebudeme svítit, když to není potřeba. A ono světelné znečištění nemá žádnou jasnou definici a my říkáme, že to jsou všechny negativní jevy, které jsou spojené s umělým osvětlováním.
Ivana PINTÍŘOVÁ - sestra Angelika, moderátorka:
A v čem nám to škodí?
Pavla HUDCOVÁ, studentka elektrotechniky a komunikace ČVUT; laureátka Ceny Gratis Tibi:
Lidské,u zdraví to škodí například tak, člověk má v sobě takový hodiny, říká se tomu cirkadiánní rytmus a člověk je zvyklý, že přes den je aktivní, má nějakou činnost a v noci, když je tma, tak spí, odpočívá. A kromě toho, že odpočívá, tak se mu tvoří hormon melatonin. To je hrozně důležitý hormon, který se tvoří v lidském těle pouze v noci a ten hormon dokonce vědci zjistili, že pokud ho máme nedostatek, je to jeden z dalších rizik pro vznik rakoviny v našem těle. A dokonce souvisí i s depresí a tak podobně. A ten hormon se tvoří pouze ve tmě. To znamená, pokud my nemáme dostatek tmy, když spíme, tak se nám tenhle hormon netvoří. Dokonce, i když třeba si jdeme vyčistit zuby do koupelny, tam máme jasné modré ledkové světlo, to je na ten hormon melatonin úplně nejhorší, protože připomíná vlnovou délkou denní světlo, a proto našemu tělu říká: Je ráno, pracuj. A my si jdeme jenom vyčistit zuby. Pak si jdeme do ložnice, kde máme tmu, ale to modré světlo vybudí náš organismus natolik, že ještě třeba dvě hodiny se ten hormon melatonin netvoří.
Ivana PINTÍŘOVÁ - sestra Angelika, moderátorka:
Takže vlastně přirozeně, když jsem mívala noční služby, tak po noční službě jsem sice nejvíc zatemnila a cítila jsem se odpočinutější.
Pavla HUDCOVÁ, studentka elektrotechniky a komunikace ČVUT; laureátka Ceny Gratis Tibi:
Ano, to tak, je. Spousta lidí to má tak, že spí s rozsvícenou lampičkou. Asi se cítí bezpečně. Já to nechápu. Ale správně si lidské tělo odpočine nejvíc v úplné tmě. Je to přirozené.
Ivana PINTÍŘOVÁ - sestra Angelika, moderátorka:
Chápala bych, že podobně to škodí i zvířatům. Ale vy říkáte, že to škodí i rostlinám.
Pavla HUDCOVÁ, studentka elektrotechniky a komunikace ČVUT; laureátka Ceny Gratis Tibi:
Podobně to škodí i zvířatům. Tam je hrozně moc druhů zvířat a každému to škodí trošku jinak, takže to je obrovská kategorie, o které se dá mluvit hrozně dlouho. Ale zmínila bych mé oblíbené mořské želvičky z těch zvířat, protože na tom je to hezky vidět, jak vlastně my nedopatřením způsobujeme újmu tomu živočišnému druhu a mořské želvičky se rodí na plážích. A když se vylíhnou, tak hledají cestu do moře. A ta želvička se řídí rozdílem jasu pevniny a rozdílem jasu moře. A podle toho on najde tu správnou cestu zpátky do vody. A když my ji dáme na pláž, nějaké velké osídlené město nebo nějaký přesvětlený hotel, tak ta želvička tuhle schopnost orientace ztrácí a to, že se dostane ona do moře, je pro ní dost zásadní. To znamená, že ty želvičky často hynou. A našli se aktivní lidi, kteří si řekli: To je dobrý, my ty želvičky na pláži posbíráme a doneseme je do moře. Ale zjistilo se, že je to takový zásah do života těch čerstvě narozených zvířat, že stejně uhynuly. A co se týče rostlin, tak tam je to vlastně stejné jako s tím člověkem, protože i rostliny jsou zvyklé na střídání dne a noci. Takže rostlina kromě toho, že se řídí teplotou během roku, tak se řídí i podle toho, jak je dlouhá noc a jak je dlouhý den. Takže ona samozřejmě v závislosti na teplotě, dneska díky globálnímu oteplování to má těžký, tak ona ví, že když se zkracuje den a prodlužuje noc, že se blíží zima. A ví, že má shodit lístečky, zatáhnout mízu a připravit se na zimu. Ale když se půjdeme projít třeba v Praze v městských parcích, tak tam často ty stromy mají listy. Když už ostatní stromy třeba na vesnici listy dávno nemají a to je právě díky tomu, že ta rostlina má těžké zorientovat se, kdy se má na tu zimu připravit. A potom ten mráz napadá větvičky plné mízy a tomu stromu to samozřejmě ubližuje.
Ivana PINTÍŘOVÁ - sestra Angelika, moderátorka:
Kromě tedy zdraví a těchto rytmů překvapivě říkáte, že světlo škodí bezpečnosti, že je více dopravních nehod a více přepadení. To bych řekla, že právě je obráceně.
Pavla HUDCOVÁ, studentka elektrotechniky a komunikace ČVUT; laureátka Ceny Gratis Tibi:
Tak u těch dopravních nehod se to dá poměrně dobře představit, protože když skrze nějaký hrbol, skrz nějaký kopeček nebo v zatáčce najednou uvidíme hodně přesvětlený billboard nebo hodně nasvětlenou benzinku, tak naše oko se přizpůsobuje tomu velkému světlu a znovu pak trvá nějakou chvíli, než se přizpůsobí zpátky na ten normální provoz na silnici. A my víme, že to může být pět vteřin, ale my víme, že pět vteřin na silnici za volantem může být hrozně moc. A co se týče bezpečnosti ve městech, tak ono důležité je, že nám nejde o to, nesvítit, ale jde nám o to svítit účelně. A tak je to právě v těch městských parcích, že často ti, kteří dělají osvětlení v parcích si myslí, že musíme svítit hrozně moc, co nejvíc, aby bylo co nejvíc bezpečno. A takhle si co nejvíc nasvětlí cestičku v parku, aby slečny, který tam tudy půjdou v noci, kdoví odkud jdou, tak aby se cítily bezpečně. No, jenže díky tomu se udělá hodně ostrý světlo a oproti tomu do kontrastu hodně tmavá tma a my, když jdeme na té nasvětlené cestičce jako ta slečna, tak nevidíme, za tu hodně jasnou hranu toho světla. To znamená, my nevidíme, co je v té tmě. Ale ten člověk, nebudu říkat, kdo by to mohl být, co kouká z té tmy, na nás tak vidí krásně. A díky tomu právě tady to neuvážené osvětlení v podstatě hraje do karet různým zločincům a lidem tohohle typu.
Ivana PINTÍŘOVÁ - sestra Angelika, moderátorka:
Vy jste získali cenu v loňském roce za ten projekt, v čem ten projekt vlastně spočíval?
Pavla HUDCOVÁ, studentka elektrotechniky a komunikace ČVUT; laureátka Ceny Gratis Tibi:
My jsme se hrozně dlouho snažili řešit tuhle situaci v České republice, protože se ve střední Evropě hodně týká světelné znečištění, tak jsme se jí snažili řešit svrchu, od zastupitelů, starostů, vytipovali jsme si oblasti, které jsou zajímavé, bylo by škoda, kdyby nebyly. Tam jsme neuspěli. A tak jsme si řekli, že půjdeme odspoda, že půjdeme od dětí, aby nevyrůstaly s tím, že ta situace, která teď je, tak že je správná. Takže jsme ten projekt postavili na tom, že jsme pracovali s dětmi na základní škole a připravili jsme jim workshopy během kterých jsme s nimi mluvili hlavně na téma, jak má světelné znečištění vliv na zvířata a na rostliny. To jim je nejblíž. A potom jsme ty workshopy předali ještě několika pedagogům, aby oni sami je mohli aplikovat ve výuce.
Ivana PINTÍŘOVÁ - sestra Angelika, moderátorka:
A připadají vám důležité takovéhle ceny, které oceňují aktivní mladé lidi?
Pavla HUDCOVÁ, studentka elektrotechniky a komunikace ČVUT; laureátka Ceny Gratis Tibi:
Určitě jsou moc důležité, protože nás to hrozně nadchlo a hrozně moc motivovalo dělat něco pro to dál, takže i třeba mladší lidi, kteří byli v tom projektu a v podstatě už jenom sledovali tu jeho dohru, tak si řekli, to je super. My chceme také něco takového dokázat a dneska mají vlastní projekt a já jsem na ně hrdá, že pokračují v té mé stopě.
Ivana PINTÍŘOVÁ - sestra Angelika, moderátorka:
Často starší generace, bylo to tak vždycky, běduje, že ti mladší nejsou ničeho schopni a jsou třeba neuctiví nebo líní, potkáváte se s aktivními lidmi ve svém věku, kteří dělají třeba i jiné takovéhle věci pro společnost, nebo je to spíš výjimka a potřebujeme se toho učit víc.
Pavla HUDCOVÁ, studentka elektrotechniky a komunikace ČVUT; laureátka Ceny Gratis Tibi:
Vzhledem k tomu, že já vyrůstám v tom kolektivu hodně aktivních lidí, a jezdila jsem na různé olympiády, středoškolskou odbornou činnost a těch aktivit tímhle směrem jako aktivního člověka mladého jsem měla hodně, tak si říkám, jak je možné, že právě hodně lidí jako říká, že ta mladá generace je pasivní a konzumní, ale je to tím, kde já vyrůstám, ale když teď, co hodím na vysokou školu, tak to vidím, že aktivních lidí je málo, a je potřeba ukazovat jim, že pokud chceme, můžeme leccos změnit. A já naprosto netoleruji lidi, kteří si pořád na něco stěžují, ale jsou pasivní. Pokud mi něco vadí a chci to změnit, tak pro to musím udělat, co můžu a pak můžu mít dobrý pocit z toho, když jsem byla aspoň trochu úspěšná.
Ivana PINTÍŘOVÁ - sestra Angelika, moderátorka:
A co vám osobně nejvíc dal ten projekt?
Pavla HUDCOVÁ, studentka elektrotechniky a komunikace ČVUT; laureátka Ceny Gratis Tibi:
Dal mi hrozně moc zkušeností, a ať už co se týče třeba vedení lidí nebo co se týče spolupráce s různými organizacemi, protože jsme spolupracovali třeba s Lesy České republiky, a s různými ochránci přírody. A to pro mě, protože ten projekt začal, když mi bylo osmnáct let, tak to byla velká zkušenost. A ten projekt mi naplňuje život už čtyři roky. Takže mi dává hrozně moc každý den a jsem ráda, že jsme do toho tehdy šli.
Ivana PINTÍŘOVÁ - sestra Angelika, moderátorka:
A mým hostem je slečna Pavla Hudcová, studentka ČVUT a vedoucí oceněného projektu Zachraňte tmu, o kterém tady hovoříme i o její aktivitě v tom projektu. Hovořili jsme o tom, že je to vlastně velmi jednoduché zbavit se toho světelného znečištění a že každý z nás může něco udělat. Co může každý z nás udělat? Jenom zhasnout?
Pavla HUDCOVÁ, studentka elektrotechniky a komunikace ČVUT; laureátka Ceny Gratis Tibi:
Ne úplně zhasnout, ale můžeme začít u sebe tím, že třeba, až si budeme montovat světlo nad náš vchod, tak si vzpomeneme, že nemáme svítit sousedovi do oken, že by mu to mohlo udělat špatně na jeho zdraví a nemáme svítit na oblohu, protože tam lítají ptáci, kteří si potřebují orientovat, protože letí třeba zrovna za teplem. A budeme svítit dolů, tam potřebujeme. To je takový základ, že tak můžeme začít u sebe, že my to budeme dělat správně a budeme doufat, že postupně to bude dělat správně všichni a pak tady bude hezky.
Ivana PINTÍŘOVÁ - sestra Angelika, moderátorka:
Už jste mluvila o těch různých zdrojích světla. Je rozdíl, jak působí na člověka slunce, a umělé osvětlení?
Pavla HUDCOVÁ, studentka elektrotechniky a komunikace ČVUT; laureátka Ceny Gratis Tibi:
Náš organizmus reaguje na určitou vlnovou délku. Dneska se stalo trendem, že právě v noci začali výrobci říkat, že v noci budeme používat modré led osvětlení, protože svojí vlnovou délkou nejvíc připomíná denní světlo. To je pravda, ale bohužel se to tluče s tím, že modrá vlnová délka odjakživa v našem těle vyvolává aktivitu. Zajímalo mě, proč to tak je a z evolučních důvodů je to právě modrá, protože modrá vlnová délka proniká až hluboko do oceánu a dokázala vybudit i ty malé ryby úplně na dně, pro zajímavost. A to modré světlo nás budí. To znamená, když máme v kanceláři v práci modré osvětlení, je to správně, protože nás činí aktivními. Ale když ho máme v noci, tak je to špatně. Pokud potřebujeme svítit v noci, měly by to být teplé barvy.
Ivana PINTÍŘOVÁ - sestra Angelika, moderátorka:
A nesouvisí to i s tím, když lidé dřív chodili v noci, tak vlastně uměli chodit využívali své tělo. Uměli si najít i tu cestu aniž by na všechno úplně viděli. Neztrácíme díky tomu, že si pořád všude svítíme i tuhle schopnost využívat dalších schopností svého těla?
Pavla HUDCOVÁ, studentka elektrotechniky a komunikace ČVUT; laureátka Ceny Gratis Tibi:
Tak asi jo. Vzhledem k tomu, jak funguje oko. Tak pokud jsme zvyklí na tmu, tak si myslím, že jsme schopni se v ní orientovat, když ne tak ne.
Ivana PINTÍŘOVÁ - sestra Angelika, moderátorka:
Protože je zajímavé, že na druhou stranu ta tma jakoby lákala. Když člověk jezdí na tábory s dětmi, tak vždycky nejzajímavější pro ně jsou noční hry, i když se toho bojí, tak přesto rádi jdou tím tmavým lesem jen s baterkou. Není ta tma také v něčem lákavá?
Pavla HUDCOVÁ, studentka elektrotechniky a komunikace ČVUT; laureátka Ceny Gratis Tibi:
Určitě je lákavá. A já nevím ono od přirozenosti, když si vezmeme, jak to bylo úplně odedávna, tak lidi chodili spát se setměním. Ono co je ve tmě, tak je neznámé a nějak ho to neznámé láká a je to hrozně zvláštní, protože to, co svítí ve vesmíru, tak to je hrozně malá část, já nevím jestli to je procento. To teď možná fakt kecám, ale ta neosvětlená část ve vesmíru toho je hrozně moc a to co je v té tmě, tak ani dneska vědci neví, co tam je, protože to je tmavý a protože je to temný a je to vlastně taková výzva poznat, co v tom je. A teď máme možnost si to třeba nasvítit, ale často tím nasvícením nezjistíme, co ta tma skrývá.
Ivana PINTÍŘOVÁ - sestra Angelika, moderátorka:
Je pravdivý citát, že jenom ve tmě jsou vidět hvězdy. Když nám je slunce přesvítí, tak je nevidíme. Když jsem uvažovala o našem tématu, tak jsem si říkala, co se s člověkem děje, když sedí ve tmě a dívá se na hvězdné nebe. Co se děje s jeho duší.
Pavla HUDCOVÁ, studentka elektrotechniky a komunikace ČVUT; laureátka Ceny Gratis Tibi:
Tak já si myslím, že pohled na hvězdnou oblohu je pro člověka hrozný zážitek, ale jako právě i vnitřní prožitek, protože je to takové, že člověk to vidí nad sebou a je to něco, čeho se nemůže dotknout. Je to něco, co tam je. Spousta lidí to tedy nevidí díky situaci v Evropě celý život. A já jsem měla možnost to vidět a nevím, jak bych popsala ten pocit, který člověk má, když se na to dívá, protože je to takový hodně hluboký pocit, něco na co si nemže sáhnout. Něco, co tam je, když se díváme na hvězdy, díváme se hrozně moc do minulosti. Něco, co tam možná díky tomu už dávno není a my to vidíme. A vlastně to vidíme skrz něco, čemu nerozumíme. To je hrozně zvláštní pocit dívat se na hvězdy.
Ivana PINTÍŘOVÁ - sestra Angelika, moderátorka:
Mluvili jsme o tom střídání světla a tmy, aktivity a klidu, není to také tím, jestli je to tak, že si svítíme pro to, abychom utekli sami před sebou a před tím klidem, kdy nás to zastaví nebo už jsme zapomněli se zastavit, protože si pořád svítíme. Co myslíte?
Pavla HUDCOVÁ, studentka elektrotechniky a komunikace ČVUT; laureátka Ceny Gratis Tibi:
To já si myslím, že spíš si svítíme protože už ani se neumíme zastavit. Dneska je ta doba tak rychlá, obzvláště právě ve městě, tady v Praze, že prostě nám nestačí, že den má 12 hodin v létě. Myslím tedy ten pracovní den, kdy je světlo, dá se něco dělat, a proto si ho potřebujeme nastavit. A prostě ideálně je to nonstop, pracovat nonstop. Problém je, že to že si budeme svítit a budeme mít i v noci den, podle mě není řešení, protože ten organizmus náš a vlastně všechno na tom světě je nějak nastavené, že je potřeba odpočinek.
Ivana PINTÍŘOVÁ - sestra Angelika, moderátorka:
Mě zaujalo, že v rámci našeho projektu jste také režírovala a natáčela krátké filmy, které jsou ke shlédnutí na internetu a jeden z nich se jmenuje černá hodinka, a vlastně říká, že světelné znečištění nebo to, že si pořád svítíme, ohrožuje i naše vztahy.
Pavla HUDCOVÁ, studentka elektrotechniky a komunikace ČVUT; laureátka Ceny Gratis Tibi:
Přesně tak, to mluvíte o filmu, který jsme natočili s dětmi z kroužku, který je při Základní škole v Ondřejově. To byl takový závěr projektu, a my jsme se rozhodli, že natočíme něco úplně z jiného soudku než jsou ty vědecky dokázaná fakta a že to vezmeme trošku s nadsázkou a vytvoříme něco, co bude mít trochu jinou hodnotu a bude to mít hodnotu hlavně pro nás a bylo to o tom, že vypadl proud a tu rodinu, která tam byla hlavní postavou celá ta rodina, to najednou hrozně stmelilo a pak ty děti, když zase bylo světlo a zase to bylo na nic ty vztahy, tak přemýšleli, že vyhodí pojistky. A nás překvapilo, jaký to mělo ohlas, že to byl vlastně náš takový výmysl. Ale vlastně je to tak, protože díky tomu, že my spěcháme, chceme mít pořád den a pořád být aktivní, tak podle mě v dnešním světě úplně zapomínáme na to se zastavit a třeba si promluvit s lidmi, se kterými žijeme, které máme kolem sebe. Neznám moc rodin, které by se hodně věnovaly svým dětem a mluvily s nimi o tom, co je trápí. A je to pro mě takové zvláštní, protože já jsem z rodiny, kde to bylo samozřejmostí, kdy se mnou rodiče každý den povídali ať už o tom, co dělám, nebo jsme si povídali, co se týče duchovní stránky, takže pro mě je to hodně fascinující ta srážka s tím dnešním světem.
Ivana PINTÍŘOVÁ - sestra Angelika, moderátorka:
Já jsem si všimla, že natáčíte ještě další filmy s hvězdným týmem. Inspiruje vás to vést další mladé lidi k takovéhle aktivitě?
Pavla HUDCOVÁ, studentka elektrotechniky a komunikace ČVUT; laureátka Ceny Gratis Tibi:
Hrozně moc mě to inspiruje. Hlavně ti mladí lidé, protože já jsem třeba teďka i mentorem různých nových projektů mladých lidí, kteří začínali tak, jako já jsem začínala asi před pěti lety, hrozně mě to motivuje, protože ti mladí lidé donesou hrozně moc energie a nové nápady a mě to hrozně moc inspiruje a na druhou stranu jsem hrozně moc motivovaná je v tom podpořit a pomoct. A jsem moc ráda, že kromě těch cizích lidí, kteří do toho programu, ve kterém mentoruju, přichází zdaleka, tak se tam dostávají i lidi vlastně, který jsem inspirovala já. Takže to je úplně super pocit.
Ivana PINTÍŘOVÁ - sestra Angelika, moderátorka:
Vy vlastně máte projekt v Ondřejově.
Pavla HUDCOVÁ, studentka elektrotechniky a komunikace ČVUT; laureátka Ceny Gratis Tibi:
Přesně tak. Děcka si vymysleli projekt, že zvelebí ondřejovské náměstí, aby každý, kdo vystoupí v Ondřejově na náměstí věděl, že to je vesnice, která je významná tím, že je tam největší hvězdárna ve střední Evropě, a tak se rozhodli kromě toho, že ještě si všimli, že je třeba maminky s dětma a staří lidé se nemají kde na náměstí sednout, tak se rozhodli, že si zkusí dát žádost do programu Smart, který podporuje právě tyhle nápady mladých lidí a získali peníze nato, že si koupili lavičky, ty lavičky namalovali vesmírnou tématikou a zastávku také zrekonstruovali, namalovali vesmírnou tématikou. A teďka je v tý vesnici něco, co je vlastně jejich dílem a hrozně moc to ta vesnice oceňuje, protože ti mladí tam pro ně něco udělali. Je to úplně super a já z toho mám hrozně dobrý pocit.
Ivana PINTÍŘOVÁ - sestra Angelika, moderátorka:
A tím hostem je studentka Českého vysokého učení technického Pavla Hudcová. Jak spolu vycházejí technická věda a žena?
Pavla HUDCOVÁ, studentka elektrotechniky a komunikace ČVUT; laureátka Ceny Gratis Tibi:
Tak my spolu vycházíme dobře. Když se to takhle vezme. Jak spolu vychází česká žena, technika a okolí, to už je horší. Studium techniky je pro mě jako pro holku hrozně velká výzva, proto jsem si to vybrala a díky tomu, že to zvládám, tak si sebe hrozně moc vážím. A na druhou stranu to není úplně normální, že holka studuje techniku, mně to přijde normální, ale není to normální v dnešní společnosti, a až mě překvapuje, jaké názory dokážou lidi dneska v 21. století říct, když vidí jako holku na elektrotechnice.
Ivana PINTÍŘOVÁ - sestra Angelika, moderátorka:
Už jsme mluvili o vaší rodině, o vašich hezkých vztazích, ale vaše rodina je vědecká rodina. Váš otec je astronom, dědeček taky, nevadilo jim, že jste se věnovala úplně jinému oboru?
Pavla HUDCOVÁ, studentka elektrotechniky a komunikace ČVUT; laureátka Ceny Gratis Tibi:
Já jsem vždycky, protože jsem čtvrté nejmladší dítě a vlastně odmalička jsem k té astronomii hodně směřovala. Oni mě v tom hodně podporovali, jak děda, tak tatínek. A tak jsem sama chtěla do té astronomie jít a měla jsem možnost díky akademii věd si vyzkoušet asi v 17 letech, jaké je to být vědcem a byla jsem na stáži na fyzikálním ústavu. Ovládala jsem robotický dalekohled na jižní polokouli, a zjistila jsem, že to dělat nechci, že potřebuju pracovat s lidmi a že potřebuju práci, která bude zábavná každý den. Ten vědec přeci jen hodně dlouho sedí u toho počítače, pak jede na konferenci. Ale že je to málo akční na mě. A chvilku jsem se cítila hrozně špatně, že nenaplním sny toho dědy a toho táty. Ale na druhou stranu díky tomu, že jsem se začala věnovat světelnému znečištění, a díky tomu, že dělám elektrotechniku a díky tomu, že jsem toho troufnu si říct, spoustu na svůj věk dokázala, tak si myslím, že si mě táta moc váží i tak a že kdyby děda žil, takže by si mě moc vážil. Já vím, že on si mě váží, ale už ne tady na Zemi.
Ivana PINTÍŘOVÁ - sestra Angelika, moderátorka:
Už jste zmínila, že jste čtvrté nejmladší dítě. Nebývá to v dnešní době už tak obvyklé. Jste ráda, že máte víc sourozenců?
Pavla HUDCOVÁ, studentka elektrotechniky a komunikace ČVUT; laureátka Ceny Gratis Tibi:
Já si nedovedu představit, že bych je neměla. Já mám dva bráchy a jednu ségru. Momentálně čekají osmého synovce, neteř, takže jsme opravdu velká rodina. Když se to sejde, je to spousta hluku a spousta zábavy. Ale já si nedovedu představit, že bych byť jednoho z nich neměla a myslím si, že jedináček musí být hrozně ochuzený o ty vztahy, které mezi sebou máme. Jasně, že se škádlíme, jasně, že občas mezi sebou máme spory. Ale obzvláště se ségrou mám úplně jiný vztah, tak jsme obě dvě holky, ona je o 14 let starší. Ale nedovedu si představit, že bych jí v tom životě neměla. Nebo že bych jí teď zničehonic neměla, tak by mi hrozně moc chyběla. A bráchové jsou zase takoví, oni jsou oba takoví ochránci. Takže je to úplně super pocit a jsem moc ráda, že mám takhle velkou rodinu, je to takové zvláštní, že teďka vlastně už jsem doma jenom já, tak mi to přijde že už to není ono, ti sourozenci mi chybí, nejsou doma.
Ivana PINTÍŘOVÁ - sestra Angelika, moderátorka:
Ještě bych se dotkla jednoho tématu, a sice jste rodiny vědců, už jste se věnovala vědě, ale jste také z věřící rodiny. Může někomu připadat zvláštní, jak jde dohromady věda a víra.
Pavla HUDCOVÁ, studentka elektrotechniky a komunikace ČVUT; laureátka Ceny Gratis Tibi:
Na to slyším narážky často. A dost mě to překvapuje, protože podle mě to není nic, co by se vylučovalo. Podle mě je to něco, co jde ruku v ruce a každé zodpovídá na jiné otázky, které já si v životě kladu. Přijde mi to normální, že si člověk klade v životě otázky. A na některé odpovídá ta technika, ta věda a na některé odpovídá ta duchovní část, ta víra. Když si to vezmeme, tak z těch naších osobností tak pan Grygar je vědec, a je věřící člověk. A spoustu takových lidí ze zahraničí co dostali Nobelovy ceny, tak to tam jde ruku v ruce a já myslím, že to tak je správné.
Ivana PINTÍŘOVÁ - sestra Angelika, moderátorka:
Je potřebné, aby se vědec věnoval i duchovním a etickým otázkám bez rozdílu, jestli je věřící nebo patřící k nějakému náboženství.
Pavla HUDCOVÁ, studentka elektrotechniky a komunikace ČVUT; laureátka Ceny Gratis Tibi:
To si myslím, že určitě je potřeba, tak protože víra dává svým způsobem morální kodex tomu člověku a je to takové obzvláště třeba, co se týče desatera, je napsané v bibli. Někdo říká, že je pro věřící, ale to je vlastně jako eticky morální kodex pro všechny. A na něm můžeme postavit kvalitní a smysluplný život.
Ivana PINTÍŘOVÁ - sestra Angelika, moderátorka:
A ještě jste zmínila i bibli. Zase pro mnohé té může být zpráva o stvoření v bibli a pohled na svět a vznik vesmíru. Jak se to u vás spojuje?
Pavla HUDCOVÁ, studentka elektrotechniky a komunikace ČVUT; laureátka Ceny Gratis Tibi:
Tak já to beru dost racionálně. Víme, že bible se poměrně velkou část nebo ty příběhy, které jsou v bibli co se týče obzvláště třeba stvoření světa, tak se předávaly z úst do úst. Potom byly sepsány. Když se podíváme na tu teorii o vzniku vesmíru, jak to bylo, ta se měnila hrozněkrát. Vlastně teďka pracujeme s modelem, který je poměrně čerstvý. A pokud to nečteme doslova, díky tomu, že se to předávalo z úst do úst, ale bereme to, nechci říct úplně obrazně, protože to není úplně obrazně, ale nebereme to jako do detailu ta fakta. Tak si myslím, že třeba ta momentální teorie, tak se hrozně kloubí s tím, co je napsáno v bibli. A myslím si, že k tomu, abychom dokázali pochopit ten vznik vesmíru, tak právě potřebujeme věřit i tady té stránce, která je napsaná v bibli.
Ivana PINTÍŘOVÁ - sestra Angelika, moderátorka:
Tak já vám moc děkuji za vaši návštěvu v našem pořadu. Mým hostem byla Pavla Hudcová, studentka Českého vysokého učení technického a zakladatelka projektu Zachraňme tmu. Moc vám děkuji.
Pavla HUDCOVÁ, studentka elektrotechniky a komunikace ČVUT; laureátka Ceny Gratis Tibi:
Také děkuji.