Libeňský most: Koroze hlodá, naděje na zachování skomírá

Průzkum pilíře Libeňského mostu, který začali odborníci z Kloknerova ústavu ČVUT v prosinci minulého roku, přinesl výsledky, nejsou příliš příznivé. Pilíř je nahlodán síranovou korozí a beton je také nepříliš homogenní, tedy ne tak hutný, jak by měl být. Dobrou zprávou je, že podloží z břidlic je v pořádku.

Co je to síranová koroze betonu, vysvětlil ředitel Kloknerova ústavu ČVUT Jiří Kolísko: "Jde o působení síranových iontů v betonu. Jejich zdrojem může být spodní voda, mohly se dostat do betonu už při výrobě, ale také vniknout z Vltavy. Síranové ionty chemicky reagují s cementem, vznikají tak nové krystaly, které jsou větší než původní materie a tím dochází k poškozování betonu a jeho drolení." Není to jediný problém. Dnes se například dává do betonu třikrát více cementu než v době výstavby mostu, tedy ve 20. letech minulého století. Na zhutnění betonu se nepoužívala žádná technika, takže ani hutnost betonu není příliš dobrá. Náměstek primátorky Petr Dolínek upozornil, že ale z jednoho výsledku nelze posoudit skutečný stav mostu. "Proto bude průzkum v části mostu, která stojí ve Vltavě, pokračovat u dalších pilířů.
Předpokládáme, že výsledky budou jasné na přelomu letošního a příštího roku," řekl Dolínek. Mimochodem průzkum mostu není levný, dosud stál 16 milionů korun a celkově to bude několik desítek milionů.
Na rozhodnutí, jak se bude dál postupovat, bude mít vliv i výrok ministerstva o památkové ochraně mostu. Jestliže dojde k úplné památkové ochraně mostu, bude velmi složité, a především neobyčejně nákladné most ve své podstatě zrestaurovat. "Asi nejlepším řešením by bylo, kdyby se chránila jen ta výrazná a zajímavá část mostu a zbytek souměstí (Libeňský most se skládá z šesti staveb) by se mohl nahradit," uvedl Dolínek.

Ředitel Kloknerova ústavu ČVUT Jiří Kolísko: Z technického hlediska je rizik při rekonstrukci mostu jistě významně více. I když existuje spousta možností, jak se s tím vypořádat. Otázkou je, jak to bude trvanlivé a jak nákladné…