Zaměřuje se na vývoj metody 3D tisku určeného pro dlouhodobé vesmírné mise. Coby čerstvý člen týmu Akademie věd vyvíjí technologii pro zkoumání existence elektrických výbojů v prachových bouřích na povrchu Marsu. Šestadvacetiletý Jan Lukačevič nyní intenzivně pracuje na vývoji antény modulu, který poletí na Mars v rámci mise ExoMars 2020, jejímž cílem není nic menšího, než zjistit, zda byl na Rudé planetě někdy život.
„Jak to celé začalo? Nechtěl jsem dělat šuplíkovou bakalářskou práci, chtěl jsem odevzdat projekt, který bude mít reálný dosah. No a tak jsem naskočil do výzkumu na ČVUT pod vedením pana docenta Pačese. A z něho pak do prvního výzkumu pod Evropskou výzkumnou agenturou. Další kroky následovaly,“ řekl v rozhovoru pro pořad Neuron Future Jan Lukačevič, nositel prestižní ceny British Interplanetary Society Award for Best Technical Paper, kterou získal jako první Středoevropan. „Zároveň jsem naplnil tatínkovi jeho snovou kariéru. Dodnes je mým parťákem, se kterým se radím o nejrůznějších věcech. S nadsázkou říkám, že mě ovlivnil i David Bowie. A pohled na hvězdnou oblohu,“ dodal s úsměvem.
Během tří let pak Jan Lukačevič působil jako delegát prestižního fóra Space Generation Fusion nebo jako zástupce dvanáctičlenné expertní skupiny Science & Exploration, která v Colorado Springs pod vedením ředitelů a lídrů z kosmických agentur, jako je NASA, hledala řešení a odpovědi na otázky současného a budoucího výzkumu vesmíru.
„Nyní v rámci Akademie věd vyvíjím pod vedením profesora Santolíka z oddělení kosmické fyziky anténu, která bude součástí modulu, který poletí na Mars. To má několik fází – od modelování v počítači se třeba dnes přesouvám k testovací fázi v ‚marsovském' prostředí. A přesně to mě na mé práci baví, že je každý den úplně jiný.“ Paralelně s výzkumem dokončuje Jan Lukačevič školu. „Už během magisterského studia jsem se významně zapojil do výzkumu. Hned po dokončení ročníku začnu dva doktoráty.“
Lidem se zájmem o vědu by vzkázal, aby se nebáli se ve vědě realizovat, a neutíkali do komerčního sektoru, kde na ně často čekají juniorní pozice v nadnárodních korporacích. Jednou z věcí, kterou jim věda může nabídnout, je dle Jana Lukačeviče i spolupráce se špičkami z celého světa. „Například do naší mise se zapojují desítky týmů, které jsou na sobě závislé.“
A co vlastně říká na případné stěhování lidského druhu na Mars? „Základní explorace je určitě potřeba. Věřím, že se dožijeme momentu, kdy budou lidé po Marsu chodit. Zda se bude jednat o kolonizaci v pravém slova smyslu, to je otázka. Osobně bych byl ale nejraději, kdybychom změnili náš postoj k Zemi. Věřím, že je důležitější neměnit Mars na Zemi dřív, než přestaneme měnit Zemi v Mars.“
Start mise, které se Jan Lukačevič účastní, je naplánovaný na podzim 2020. „Na jaře 2021 by měla sonda přistát na Marsu a začít získávat data, která budeme následně vyhodnocovat.“