Jaká opatření mohou zajistit dobré hospodaření s vodou ve veřejném prostoru

Libor DVOŘÁK, moderátor:
A je tu téma poslední. Ekologické a velmi důležité. O koloběhu vody v přírodě se děti učí na prvním stupni základních škol. Jak s ale mění tyto přírodní procesy v důsledku klimatické změny? Jaké negativní dopady pozorujeme nejen v krajině, ale také v městském prostředí. A jaká opatření mohou zajistit dobré hospodaření s vodou ve veřejném prostoru? O tom dnes diskutují odborníci na konferenci Počítáme s vodou na Novoměstské radnici v Praze. Jedním z řečníků je i David Stránský z Asociace pro vodu a ze Stavební fakulty ČVUT, který je dnešním posledním hostem tohoto pořadu na Českém rozhlase Plus.
Umím si celkem představit, jak se dá hospodařit s vodou, dešťovou zejména, na venkově. Ale jak to dělat ve městech? Copak v urbálním prostoru je možné také něco podobného, jako na venkově, kde se běžně a po staletí sbírá třeba dešťová voda do sudů.

David STRÁNSKÝ, Asociace pro vodu; Stavební fakulta ČVUT:
Ano. Je to, je to možné. Samozřejmě na tom venkově, jak říkáte, je to o něco jednodušší. Nicméně i ve městě máme opatření, která mohou pomoci dešťovou vodu vrátit zpátky do toho lokálního koloběhu, což je hlavním záměrem toho, o co se snažíme. Ať už to jsou zařízení vsakovací, která nám pomohou tu vodu odvést do podzemních vod, nebo do kutního a horninového prostředí. Nebo třeba vegetační střechy, které zase významně podporují výpar. A mohou to být i další opatření.

Libor DVOŘÁK, moderátor:
Ono to znamená, že u každého nového městského domu, nebo dokonce velkoměstského je potřeba řešit takzvané dešťové hospodářství. Co to obecně znamená, co to znamená stavebně, pokud jde o sítě v tom domě a tak dále a tak podobně.

David STRÁNSKÝ, Asociace pro vodu; Stavební fakulta ČVUT:
Ano, jestli, je to přesně tak. U každé nové stavby od roku 2009 platí povinnost, že musí s dešťovou vodou hospodařit na vlastním pozemku. Tou hlavní prioritou je vsakování právě dešťové vody, to znamená, v podstatě voda je svedena z těch skleněných ploch do, řekněme, mělkého průlehu, takové terénní mělké deprese, kde se tedy vsakuje do toho podzemí. Samozřejmě vsakování není všude možné. To znamená, že v té druhé prioritě se ta voda alespoň zpomaluje a odvádí se do vod povrchových, nebo tedy případně i do kanalizace. Nicméně před tyto priority, které jsou opravdu vyžadovány, je ještě umístěná možnost tu dešťovou vodu využívat. Třeba pro zálivku nebo pro provoz domácnosti. Třeba na splachování nebo na praní.

Libor DVOŘÁK, moderátor:
Podporuje hospodaření s vodou ve městech také český stát?

David STRÁNSKÝ, Asociace pro vodu; Stavební fakulta ČVUT:
Ano. Český stát to podporuje jednak zákonnou úpravou, o které jsem mluvil v té nové zástavbě. Nicméně ta neplatí pro stávající zástavbu, kde v současné době tou hlavní motivací jsou, nebo tou hlavní podporou jsou dotační tituly, ministerstvo životního prostředí někdy zhruba před týdnem, před dvěma týdny vyhlásilo program Dešťovka, který mohou využít občané pro zadržení vody a její využití. Ať už pro zálivku, nebo i v domácnosti. Případně i jiné aktivity. A zároveň pro obce funguje dotační program, řekněme, s podobnými principy v rámci prioritní osy 1, operačních programů životní prostředí.

Libor DVOŘÁK, moderátor:
Pane Stránský, jak se k tomuto požadavku staví, dejme tomu, majitelé domů, developeři a tak dále?

David STRÁNSKÝ, Asociace pro vodu; Stavební fakulta ČVUT:
No, to je individuální. Jde to asi těžko generalizovat obecně. Nicméně za těch 7 let, kdy, řekněme, ty nové podmínky platí, tak ta situace se nějakým způsobem vyvíjí. To, co obecně vidím, je určitá setrvačnost myšlení a řešení. Ať už stavebníků, tak developerů. Koneckonců v některých případech i samosprávy, která preferuje ta starší řešení. Ale myslím si, že jak, řekněme, akademická půda, tak třeba i ta konference, která dnes proběhla, tak pomáhá tu káru zatím tlačit do toho kopce. Ale myslím si, že za chvíli ta situace už bude taková, že hospodaření s dešťovou vodou bude naprosto běžnou součástí vybavení nemovitostí, tak jako je tomu třeba z hlediska elektriky nebo plynu.

Libor DVOŘÁK, moderátor:
Pane Stránský, už jenom hodně stručně. Jaké vidíte pěkné příklady v zahraničí?

David STRÁNSKÝ, Asociace pro vodu; Stavební fakulta ČVUT:
V zahraničí je příkladů relativně velká spousta. To, v čem se to liší od nás, je v tom, že tam to plánování probíhá  na koncepční úrovni celého města. Můžeme se bavit o městech, jako je Vídeň, o které jsme tady dnes mluvili, Paříž, Kodaň, obecně Německo, Spojené státy, Švédsko, Dánsko. To jsou ty příklady, kam se jezdíme i dívat vlastně v rámci toho projektu počítáme s vodou.

Libor DVOŘÁK, moderátor:
Tak, to byl pan David Stránský z Asociace pro vodu. A ze Stavební fakulty ČVUT. Děkujeme za velmi zajímavé a užitečné informace.