Beton, z něhož byl v roce 1928 postaven Libeňský most, čelí postupné degradaci, kterou urychluje tzv. síranová koroze. Vyplynulo to ze zkoumání vzorků z třetího pilíře, které prováděl Kloknerův ústav ČVUT.
Odborníci budou ověřovat stav dalších částí mostu. Podle náměstka primátorky Petra Dolínka uzavření mostu pro dopravu zatím nehrozí. "Je potřeba prověřit další pilíře a části konstrukce, byť nákladně," řekl Dolínek s tím, že Praha do průzkumu investuje desítky miliónů korun.
Síranovou korozi betonu způsobuje podle ředitele Kloknerova ústavu Jiřího Kolíska nejčastěji znečištěná voda. Jednou z příčin může být někdejší nasycení Vltavy průmyslovými splašky. "Struktura betonu je síranovou korozí masivně prorostlá, znamená to, že to trvalo desetiletí," uvedl Kolísko.
Postup oprav má vyplynout z dalšího zkoumání, které je naplánováno na letošní rok. Praha také čeká, zda ministerstvo kultury prohlásí za památku celý Libeňský most, nebo jen jeho části. Žádostí o prohlášení mostu za památku od iniciativy Libeňský most – nerozšiřovat, nebourat se ministerstvo kultury zabývá asi rok. "Postup ministerstva kultury nás začíná velmi limitovat," přiblížil Dolínek. Praha má v hledáčku pro rekonstrukci další čtyři mosty. Jde o most Hlávkův, který ČVUT považuje za starší dvojče mostu Libeňského. Na konstrukci obou se totiž podílel inženýr František Mencl. Zásah potřebuje i most Legií, Palackého a Barrandovský.