Česko, země robotům zaslíbená

Skuteční Rossumové, Dominové a Fabryové dnes opravdu vdechují chytrým strojům život. A ti čeští v tom jsou vskutku jedni z nejlepších na světě. Nadcházející revoluce tak může přinést český Google, a to nejen díky dlouholeté tradici. Roboty máme totiž nejen díky dílu spisovatele Karla Čapka přímo v povaze.

Golem byl s trochou nadsázky první robot v historii. Jedna z nejznámějších pražských legend o člověku stvořeném z hlíny předběhla podle některých Čapkovy umělé lidi o několik století. Ať už se ale bude legendární prvenství počítat jakkoliv, Praha se může považovat za tradiční město robotů. A co je důležitější, ještě víc než legendám se v Česku daří moderním oborům robotiky a umělé inteligence, které mají nakročeno stát se přímo tahouny ekonomiky budoucnosti.

Doménou českých techniků, vědců, ale i podnikatelů je přitom to, co by se dalo označit za mysl, nebo dokonce duši robotů. Složité algoritmy, schopné samy se učit, poznávat a analyzovat svět kolem sebe a komunikovat s ním i mezi sebou navzájem. Takzvaná umělá inteligence pohybuje mechanickými pažemi, otáčí koly aut bez volantu a řidiče nebo vrtulemi letounů bez pilota. Zkrátka oživuje stroje, podobně jako bájný šém oživoval Golema. Na mezinárodním poli nám pomáhá, že to byli bratři Čapkové, kdo dal světu slovo robot.

"V Česku jsme velmi silní ve vývoji umělé inteligence, a umíme navíc vytvářet zajímavé způsoby nasazení robotů v praxi," vysvětluje profesor Vladimír Mařík ve své kanceláři v pražských Dejvicích s výhledem na novou supermoderní budovu ČVUT. Tato miliardová investice se stane jedním z nadcházejících sídel českých robotů. Právě teď se do ní stěhuje jeho Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC), který snese srovnání se světovou špičkou.

Na mezinárodním poli nám přitom pomáhá, že to byli bratři Čapkové, kdo dal světu slovo robot. "Třeba pro Japonce je to velmi důležité. Všichni to vědí," vypráví Mařík, který se právě vrátil ze země vycházejícího slunce, jež je vedle Spojených států a Německa jedním ze světových lídrů v oblasti chytrých strojů. Ještě důležitější než ta literární je ale tradice opravdové české robotiky, která sahá až do sedmdesátých let minulého století a už od té doby se drží na špici. Největší výhodou je přitom možná trochu překvapivě naše národní povaha. Především naše pověstné schopnosti improvizovat a vymýšlet neustále nové věci. Díky tomu už dnes učíme stroje jak myslet, jak se samy učit nebo jak se chovat vůči lidem. S roboty jsme si prostě přímo sedli. Tsunami větší než internet

V robotice je Česko silné i přesto, že se u nás v podstatě žádné chytré stroje fyzicky nevyrábějí. Doslova programovat robotům jejich mozek patří v nejmodernějších technologiích k elitním oborům. Současné a reálné obdoby Čapkových postav Rossuma, Domina či inženýra Fabryho nejsou přitom zdaleka jen na akademické půdě. I když právě z ní vyrůstá řada domácích nadějných firem, ze kterých může být třeba i příští Google nebo Facebook.

Příležitost je nyní obrovská. "Umělá inteligence přinese větší revoluci než samotný internet," říká profesor Michael Bowling z univerzity v kanadské Albertě s poukazem na miliardové investice, které do umělých neuronových sítí dnes posílají největší IT giganti. Právě jeho tým se proslavil začátkem roku tím, že se jako první počítač naučil blufovat a porážet profesionální hráče pokeru. Překonal tak další z řady milníků, jakými byly porážka šachového velmistra nebo nedávné vítězství ve hře Go.

Právě jeho tým se proslavil začátkem roku tím, že se jako první počítač naučil blufovat a porážet profesionální hráče pokeru. Překonal tak další z řady milníků, jakými byly porážka šachového velmistra nebo nedávné vítězství ve hře Go. Část týmu tvořili i Češi z pražské ČVUT, které má další české želízko v globálním "robotickém" ohni. Centrum umělé inteligence vede profesor Michal Pěchouček, sám úspěšný podnikatel a investor.

Dva z mladých vědců, kteří prý sami nejsou nijak náruživí hráči karet, pracují pro tuzemskou pobočku společnosti IBM, která v sousedním Bavorsku otevřela centrum za 200 milionů dolarů, což je její největší investice v Evropě za poslední dvě dekády. V Praze pak už léta provozuje výzkumné centrum pro slavnou umělou inteligenci Watson. Už kolem padesáti výzkumníků, z nichž většina má doktorandské tituly, se snaží o to, aby stroj dokázal rozumět lidské řeči, díky čemuž by s počítači šel navázat nový způsob komunikace. "Lidé se doteď museli strojům a počítačům přizpůsobovat a v podstatě mluvit jejich řečí. Nyní je na čase, aby se role obrátila a stroje se naučily chápat nás. Jsme na startu změny toho, jak lidé komunikují s počítači," věří Jan Kleindienst z pražské Watson laboratoře, která se stala součástí úzkého jádra celosvětového výzkumu.

Prvními roboty, které potkáme zanedlouho, budou auta. "Když Šóičiró Tojoda, šéf automobilky Toyota, přebíral v roce 2006 na ČVUT čestný doktorát, zmínil tehdy, že auto bude jednou robot na čtyřech kolech," doplňuje profesor Mařík s tím, že tehdy šlo o zcela novátorskou myšlenku. Dnes už se autonomní auta, která splňují definici robota, prohání v testovacím režimu po světových metropolích. Velkým tahounem robotiky je i největší český průmyslový podnik, Škoda Auto. Aby neztratila v době nastupující digitalizace a automatizace krok se špičkou, rozhodla se automobilka v polovině minulého roku založit i vlastní hub pro inovace.

K nim v podstatě patří i Praha, byť v Česku tato auta zatím na silnice mohou jen ve velmi omezeném režimu. Francouzská společnost Valeo tu v závěru loňského roku s investicí 600 milionů korun vytvořila zbrusu nové vývojové centrum, které se zaměřuje na vývoj technologií pro samořiditelná auta. Firma tím tak zdvojnásobila své kapacity v Praze a získala špičkové zázemí. "Máme přes 600 zaměstnanců a ještě tento rok bychom měli rozšířit vývojový tým o dalších 200 inženýrů," popisuje velikost centra jeho ředitel Pavel Peka.

Velkým tahounem robotiky je i největší český průmyslový podnik, Škoda Auto. Aby neztratila v době nastupující digitalizace a automatizace krok se špičkou, rozhodla se automobilka v polovině minulého roku založit i vlastní hub pro inovace. Škoda Auto DigiLab sídlí v Praze a má za úkol vyhledávat a rozvíjet nejzajímavější projekty, které by mohly být v budoucnu důležité. Klade také velký důraz na kybernetickou bezpečnost. Ve Škodovce si uvědomují, že samořiditelné vozy napadené hackery by mohly být velkým bezpečnostním rizikem. "Kyberbezpečnost musí být jednou z našich největších priorit," říká vedoucí rozvoje podniku a digitalizace automobilky Andre Wehner.

Na otázku, zda firma věří, že vytvoří "nehacknutelné" auto, odpovídá: "Stoprocentní bezpečnost dnes neexistuje, ale uděláme vše pro to, abychom se tomu přiblížili," říká.

Robotické dopravní prostředky se nepohybují jen po českých silnicích. Společnost AŽD Praha například před časem nakoupila několik vlastních motorových vozů a také dvě železniční trati (Čížkovice–Obrnice a Dolní Bousov – Kopidlno), což jí dává možnost v praxi zkoušet systémy automatického řízení.

A možná roboty jednoho dne dorazí také do pražských ulic i v jiné než automobilové formě. Společnost Rohlík.cz chce společně s estonskou firmou Starship Technologies testovat malá vozítka s šesti koly, která dokážou autonomně rozvážet nákupy. V rámci marketingu je přitom před časem předvedla symbolicky na pražském Staroměstském náměstí. Díky umělé inteligenci, mapovým podkladům, spoustě dat, online připojení a senzorům se minirobůtci dokážou vyznat v terénu a zdolávat překážky. Jestli to bude realita, ukáže i vývoj legislativy. Díky umělé inteligenci, mapovým podkladům, spoustě dat, online připojení a senzorům se minirobůtci dokážou vyznat v terénu a zdolávat překážky.